Znalecký posudek a vše, co o něm potřebujete vědět

Znalecký posudek jako odborný důkazní prostředek

Znalecký posudek lze považovat za nejdůležitější odborný důkazní prostředek. Jeho účelem je získat informace, které vyžadují speciální odborné posouzení. Jinými slovy nám jeho prostřednictvím znalec sděluje svůj subjektivní názor na určité skutečnosti z hlediska svých odborných znalostí. Znalecký posudek může sloužit jako jeden z důkazních prostředků zejména v soudním či správním řízení, ale setkat se s ním můžete i mimo soudní síň nebo úřad. Třeba když prodáváte nebo kupujete nemovitost.

Zadání znaleckého posudku

Vypracování znaleckého posudku může zadat jak orgán veřejné moci, tak jakákoliv fyzická či právnická osoba. Chcete-li nechat zadat znalecký posudek, je třeba znalci vždy pečlivě vymezit úkol, resp. dobře formulovat otázky, kterými se má znalec v rámci svého znaleckého posouzení zabývat (znalci totiž nepřísluší odpovídat na právní otázky posuzované věci).

K vyhledání vhodného znalce můžete využít seznam znalců, který spravuje Ministerstvo spravedlnosti ČR (Seznamy znalců, tlumočníků a překladatelů). Oslovit můžete i některou v seznamu evidovanou znaleckou kancelář nebo znalecký ústav.

Orgán veřejné moci může k podání znaleckého posudku výjimečně ustanovit i jinou osobu, která v seznamu znalců není zapsána. Děje se tak například tehdy, když pro daný obor není vůbec nikdo zapsaný. Nebo by podání znaleckého posudku znalcem bylo nepřiměřeně nákladné nebo obtížné.

Podmínky pro zapsání znalce do seznamu

Aby byl znalec do seznamu zapsán, musí splňovat všechny podmínky, které stanoví zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „znalecký zákon“). Zejména musí být:

• trestně bezúhonný,
• plně svéprávný a
• odborně způsobilý k výkonu znalecké činnosti v daném oboru a odvětví (příp. specializaci).

Každý znalec musí být také vždy absolutně nepodjatý a nestranný, jinak znalecký úkon nesmí provést.

Provedení znaleckého posudku

Znalecký posudek se v praxi nejčastěji podává v písemné (listinné nebo elektronické) podobě, nicméně ho lze podat též ústně do protokolu. Obsahové náležitosti znaleckého posudku a postup při jeho zpracování upravuje kromě znaleckého zákona i vyhláška č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti.

Po titulní straně a zadání znaleckého úkolu znalec v posudku uvádí podrobný výčet podkladů, ke kterým při zpracování znaleckého posudku přihlížel. Dále detailně popisuje zkoumanou skutečnost, analyzuje ji a poté srozumitelně odpovídá na zadané odborné otázky a náležitě své odpovědi odůvodňuje. Na konci znaleckého posudku nesmí chybět znalecká doložka a otisk znalecké pečeti.

Každý podaný znalecký posudek musí být úplný, pravdivý a přezkoumatelný. Jestliže by znalec podal hrubě zkreslený nebo neúplný znalecký posudek, dopustil by se trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku.

Přezkoumání znaleckého posudku

Může se stát, že po vypracovaní znaleckého posudku budou existovat pochybnosti o jeho správnosti. Třeba nebudete se závěry znaleckého posudku z nějakého důvodu souhlasit nebo znalecký posudek bude i přes poskytnuté vysvětlení znalce stále nesrozumitelný, neúplný či nejasný. V takových případech lze nechat znalecký posudek přezkoumat jiným znalcem. Půjde o tzv. revizní znalecký posudek, jehož cílem je potvrzení, vyvrácení, doplnění či upřesnění jednotlivých závěrů jiného znalce (znaleckého posudku). A to proto, aby byly poskytnuté všechny skutečnosti potřebné k rozhodnutí věci.

Kolik stojí vyhotovení znaleckého posudku

Záleží zejména na tom, kdo vyhotovení znaleckého posudku zadává. Je-li zadavatelem soud nebo úřad (anebo není celková odměna za vyhotovení znaleckého posudku smluvně sjednána), určuje znalečné znalecký zákon a vyhláška č. 504/2020 Sb., o znalečném. Podle ní znalci náleží za každou hodinu práce odměna ve výši 800 až 1.000 Kč bez DPH. 

V ostatních případech se znalečné bude řídit písemnou smlouvou, kterou se znalcem před vyhotovením znaleckého posudku uzavřete.

Výsledná odměna znalce se odvíjí od množství vynaložené práce a potřebné odborné náročnosti k provedení zadaného znaleckého posudku.

Kdo může postup znalce prověřit

Nepostupoval podle vás znalec nestranně? Vyúčtoval vám vyšší znalečné? Porušil povinnost mlčenlivosti? Pokud s postupem znalce nesouhlasíte, můžete se s podnětem k prošetření obrátit na Ministerstvo spravedlnosti ČR. To podle znaleckého zákona dohlíží na to, aby postup znalců byl v souladu se zákonem a ostatními právními předpisy. Krom toho je i oprávněno posuzovat znalecké posudky, zda jsou věcně správné – to znamená, zda znalec při zpracování posudku postupoval s dostatečnou odbornou péčí.

Zjistí-li ministerstvo, že znalec nepostupoval tak, jak má, může mu podle závažnosti pochybení uložit výtku nebo s ním zahájit přestupkové (či jiné správní) řízení.