Rozhodli jste se cestou z práce udělat si radost a zajít si do oblíbeného obchodu koupit si něco pěkného na sebe a doma jste zjistili, že jste ve zkušební kabince zapomněli pracovní notebook?A po návratu do obchodu jste ho již zde nenalezli? Odpovídáte zaměstnavateli za věci, které jsou vám svěřeny při výkonu práce? V jaké výši a za jakých podmínek?
Odpovědnost za ztrátu svěřených věcí je zvláštním druhem odpovědnosti, který je upraven v ustanovení § 255 a následně zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, v platném znění (dále jen „ZP“). Dle tohoto ustanovení zaměstnanec odpovídá za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků nebo jiných podobných věcí, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení.
Jde tedy o individuální, konkrétně určené věci, které zaměstnanec používá při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nim, a jež mu byly zaměstnavatelem svěřeny. Mezi takové věci mohou patřit například mobilní telefony, notebooky, ochranné pomůcky, pracovní oděvy, pracovní nářadí, nástroje a podobně. Takto individuálně určená věc může být svěřena pouze jednomu zaměstnanci. To znamená, že svěřenou věc nemůže současně používat více zaměstnanců a zároveň nemůže být svěřena více než jednomu zaměstnanci ve stejný čas.
Aby mohlo dojít ke vzniku odpovědnosti za ztrátu svěřené věci, musí být splněny základní zákonné předpoklady. V první řadě musí dojít ke vzniku škody (ztrátě věci), v druhé řadě pak musí existovat písemné potvrzení o převzetí věci, anebo podepsaná dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřené věci. V neposlední řadě se předpokládá zavinění zaměstnance.
Ztráta svěřené věci
Jak bylo uvedeno výše, aby mohla vzniknout odpovědnost za ztrátu svěřené věci, musí dojít k její ztrátě. Je dobré vědět, že pokud by došlo pouze k poškození, částečnému nebo úplnému zničení věci, v úvahu přichází pouze obecná odpovědnost za škodu, v rámci které by zaměstnavatel musel k uplatnění náhrady prokázat vámi způsobené zavinění za vznik škody. U obecné odpovědnosti za škodu platí, že zaměstnanec za škodu, kterou nezavinil, neodpovídá. V tomto zmíněném případě obecné odpovědnosti za škodu je rozsah náhrady škody způsobené z nedbalosti omezen na 4,5 násobek měsíčního výdělku zaměstnance, kterého dosahoval před vznikem škody.
Písemné potvrzení o převzetí věci
Dalším předpokladem vzniku odpovědnosti za ztrátu svěřené věci je existence písemného potvrzení o převzetí dané věci. Toto potvrzení by mělo obsahovat přesně definovanou věc označenou například evidenčním či inventárním číslem a potvrzení (váš podpis), že přebíráte od zaměstnavatele danou věc k užívání a k úschově
Tuto věc pak nadále musíte mít ve své dispoziční sféře, neboli musíte s ní osobně disponovat. Současně to znamená, že po odchodu ze zaměstnání máte buď možnost věc někam uzavřít anebo u vás zůstává i mimo váš pobyt na pracovišti.
Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí
Zaměstnavatel s vámi může uzavřít taktéž dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí (dále jen „dohoda o odpovědnosti“). Tato dohoda musí být dle ustanovení § 255 odst. 2 ZP povinně uzavřena u věci, která má v době převzetí cenu vyšší než 50 000 Kč.
Pokud by vám byla svěřena věc, jejíž hodnota byla v době převzetí vyšší než 50 000 Kč, a to pouze na základě písemného potvrzení, odpovídali byste za škodu nanejvýše dle obecné odpovědnosti za škodu dle § 250 a násl. ZP – tedy v případě nedbalostního zavinění do 4,5 násobku průměrného výdělku.
Dohoda o odpovědnosti musí být písemná a lze ji uzavřít nejdříve v den, kdy zaměstnanec dosáhne věku 18 let věku a je plně svéprávný. V této dohodě musí být opět věc konkrétně určena (definována).
Zavinění
Jak již bylo řečeno, jedním z dalších předpokladů vzniku odpovědnosti za ztrátu svěřené věci je zavinění, které se v tomto daném případě předpokládá. Není proto povinností zaměstnavatele, aby vám prokazoval zavinění, neboť jeho existenci předpokládá zákon. To znamená, že svou odpovědnost můžete vyloučit jedině tak, že prokážete, že škoda na věci vznikla bez vašeho zavinění (např. odcizení pracovního notebooku z vypáčené skříňky, kam si pravidelně notebook ukládáte a podobné případy).
Popřípadě můžete prokázat, že jste způsobili vznik škody pouze zčásti. Pokud prokážete, že škoda vznikla zčásti zaviněním i jiné osoby, pak bude vaše odpovědnost snížena podle míry vašeho zavinění.
Hodnota věci
Obecně se hradí skutečná škoda, tedy to, oč se zmenšila existující hodnota majetku poškozeného. Zaměstnavateli tak musíte uhradit škodu vzniklou ztrátou věci v plné výši. Při určení výše škody na věci se vychází z ceny v době ztráty, tedy včetně běžného opotřebení.
Podpůrně se pak přihlíží k ceně věci, za kterou byla pořízena (pokud se jedná o věc novou), nebo k ceně, kterou měla věc v okamžiku, kdy vám ji zaměstnavatel předával (pokud se jedná o věc již používanou).
Pomine-li důvod pro svěření věci, nebo skončí-li váš pracovní poměr, pak jste povinni zaměstnavateli svěřenou věc vrátit. Předmětná věc následně musí být vrácena ve stavu odpovídajícímu běžnému opotřebení.
Od dohody o odpovědnosti však lze dle ustanovení § 256 ZP odstoupit, pokud vám zaměstnavatel nevytvořil podmínky k zajištění ochrany svěřených věcí proti jejich ztrátě. Odstoupení pak musíte učinit písemnou formou, jinak bude neplatné. Dohoda následně zaniká dnem doručení odstoupení zaměstnavateli, není-li v odstoupení uveden den pozdější. Dohoda také zaniká dnem skončení vašeho pracovního poměru, anebo vzájemnou dohodou mezi vámi a vaším zaměstnavatelem.
Informace k článku jsou platné k datu vydání.
