Ucelené shrnutí, o čem dle zákoníku práce odpovědnost zaměstance je, v jaké podobě se s ní zaměstnanec může setkat a co je vhodné vědět, než v pozici zaměstnance některou z variant odpovědnosti podepíšete. 

Na úvod je vhodné připomenout prevenční povinnost každého zaměstnance, kdy dle zákoníku práce jste v pozici zaměstnance povinni počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové škodě, nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda nebo nemajetková újma, jste povinni na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance. Je-li k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli neodkladně třeba zákroku, jste povinni zakročit. Výjimku tvoří pouze situace, brání-li vám v tom důležitá okolnost, nebo jestliže byste tím vystavili vážnému ohrožení sebe nebo ostatní zaměstnance, popřípadě osoby blízké. Stejně tak jestliže zjistíte, že nemáte vytvořeny potřebné pracovní podmínky, jste povinni oznámit tuto skutečnost nadřízenému vedoucímu zaměstnanci.

 

Lze odpovědnost zaměstnance upravit speciálně?

Zaměstnavatel může ošetřit odpovědnost zaměstnance pro některé případy hned při vzniku pracovního poměru skrze dohody:

  • uzavřením dohody o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat – tj. hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu apod., kdy zaměstnanec má s nimi možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny;
  • uzavřením dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí – tj. nástroje, ochranné pracovní prostředky, mobilní telefon, notebook apod., které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení.

 Tyto dohody lze se zaměstnancem uzavřít pouze písemně, přičemž zaměstnanec musí být starší 18 let. Výhoda uzavření daných dohod o odpovědnosti pro zaměstnavatele spočívá v tom, že v případě vzniku škody se ze zákona předpokládá, že zaměstnanec škodu způsobil. Je na zaměstnanci, aby prokázal zčásti, popř. zcela, že škoda vznikla bez jeho zavinění. Navíc zaměstnanec zde odpovídá za vzniklou škodu v plné výši.

To je zcela zásadní rozdíl oproti situaci, kdy s vámi zaměstnavatel nemá uzavřenu žádnou dohodu o odpovědnosti, nebo případu, kdy způsobíte zaměstnavateli škodu, na kterou nelze ani jednu z výše uvedených dohod o odpovědnosti vztáhnout. V těchto situacích zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli dle zákoníku práce za tu škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovního úkolu nebo v přímé souvislosti s ním, popř. úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Zaměstnavatel zde přitom musí zavinění zaměstnance prokázat (listinnými důkazy, fotografiemi, videonahrávkou, svědeckými výpověďmi). Pokud byla škoda způsobena také porušením povinností zaměstanvatele, vaše odpovědnost se vzhledem k tomuto porušení poměrně poníží, tzn. že zaměstnavatel po vás může považovat zaplatit pouze část vzniklé škody, a to dle výše vašeho zavinění.

Dle zákoníku práce po vás zaměstnavatel může požadovat nahrazení pouze skutečné škody, a to standardně v penězích. Výše náhrady škody přitom nesmí přesáhnout částku rovnající se čtyř a půl násobku vašeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým jste škodu způsobil. Toto omezení neplatí jedině v případě, kdy škodu způsobíte úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných omamných látek. V případě úmyslně způsobené škody může zaměstnavatel navíc požadovat také náhradu ušlého zisku.

 

41 hodnocení

Informace k článku jsou platné k datu vydání.