Česká republika se ještě pořádně nevzpamatovala z příchodu GDPR a už ji pomalu, ale jistě zaplavuje nový fenomén – whistleblowing. Nová směrnice přikazuje chránit oznamovatele (whistleblowery), tedy ty, kteří pískají na píšťalku, když se hraje proti pravidlům. Co za ochranou oznamovatelů stojí a koho by měla především zajímat? To se dozvíte v následujícím článku.

Kdo je whistleblower?

Nejspíš vás nepřekvapí, kdo je whistleblower. Jde o fyzickou osobu, která obrazně řečeno píská na píšťalku – tedy upozorňuje na nesoulad s pravidly. Může reportovat jednání, které má znaky trestného činu či přestupku, popř. zkrátka porušuje nějaký právní předpis. A nejčastěji tímto oznamovatelem alias whistleblowerem bývá zaměstnanec.

Ochrana práv whistleblowerů

Evropský parlament a Rada dospěly k závěru, že jednání whistleblowerů je třeba chránit, proto byla v roce 2019 přijata směrnice o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie. Směrnice nastavila minimální standardy regulace a členským státům uložila jejich implementaci, a to nejpozději do 17. prosince 2021. Úprava měla za cíl především zmenšení hospodářské kriminality, při níž dochází typicky při zadávání veřejných zakázek, při praní špinavých peněz, ale také v oblasti ochrany spotřebitele.

Návrh zákona o ochraně whistleblowerů v Česku

Česká republika přibližně před rokem připravila návrh zákona o ochraně oznamovatelů, který se měl dále projednat v Poslanecké sněmovně. Co bylo předmětem návrhu? Byl to především způsob, forma podávání oznámení a jeho samotná definice.

Jak bude vypadat forma oznamování?

Co se samotného oznamování týče, whistleblower měl mít dle návrhu možnost využít nejen vnitřního oznamovacího systému, ale také vnějšího oznamovacího systému od Ministerstva spravedlnosti. Zkušenosti ze světa ukazují, že oznamovatelé volí primárně řešení skrze vnitřní oznamovací systém, což skýtá celou řadu výhod. Je to například ochrana dobrého jména nebo předcházení vzniku škod na zdraví a majetku.

Vnitřní oznamovací systém měli dle návrhu za úkol zřídit povinné subjekty, zejména veřejní zadavatelé (s výjimkou obcí, které mají méně než 5.000 obyvatel) a zaměstnavatelé s nejméně 25 zaměstnanci, popř. zaměstnavatelé ve specifických oborech (např. pojišťovny a banky). V souvislosti se zřízením systému měl povinný subjekt rovněž určit konkrétní osoby, které budou:

  • přijímat oznámení,
  • posuzovat jejich relevanci,
  • napravovat konkrétní porušení,
  • zajišťovat prevenci. 

S whistleblowingem se též pojí zcela zásadní institut, který má oznamovatele chránit, a sice zákaz tzv. odvetných opatření. Ten slouží k tomu, aby v konečném důsledku nepůsobilo oznámení whistleblowerovi újmu. V pracovněprávních vztazích si můžete typicky představit např. mzdové/platové postihy, jednání směrující ke skončení pracovního poměru a podobně.

Co se bude dít předtím, než se zákon schválí?

Protože Česká republika svou transpoziční povinnost ve lhůtě nesplnila, Ministerstvo spravedlnosti vydalo speciální metodiku. Ta se zaobírá otázkami přímého účinku směrnice, který se dotýká ochrany osob oznamujících porušení práva Unie či okruhu povinných subjektů a regulací, které je třeba řešit, než bude zákon o ochraně oznamovatelů přijat.

Co se povinných subjektů týče, metodika mezi ně zařadila:

  • státní orgány,
  • orgány územních samosprávných celků (orgány krajů a obcí s více než 10.000 obyvateli),
  • další vybrané instituce (Veřejná zdravotní pojišťovna, veřejné vysoké školy a další).

Přímý účinek metodika akcentuje v povinnosti, která spočívá v zavedení vnitřního oznamovacího systému, souvisejících interních postupů a určení příslušné osoby.

Kdy bude připravený zákon o ochraně whistleblowerů?

Podle odborníků by zákon o ochraně oznamovatelů mohl být schválený až na konci roku 2022 nebo v průběhu roku 2023. I z tohoto hlediska se daná metodika jeví jako nápomocná a žádoucí. Soukromý sektor (vyjma subjektů, na které dopadá zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu) se do doby přijetí zákona na vnitrostátní úrovni přímého účinku směrnice a souvisejících povinností obávat nemusí.

Co to znamená do budoucna?

Právní ochrana whistleblowerů přináší řadu aspektů, s nimiž se budou povinné subjekty muset vypořádat. V konečném důsledku by však měla znamenat společenský posun k lepšímu, a to díky ochraně vůči nekalému jednání a prevenci jeho nežádoucích vlivů.

379 hodnocení

Informace k článku jsou platné k datu vydání.