V srpnu tohoto roku vláda schválila návrh zákona o hromadném občanském soudním řízení, jehož cílem je vymáhání většího množství spotřebitelských nároků v jediném řízení. Jak to bude v praxi vypadat a s jakými změnami počítat? V tomto článku najdete vše, co o této novince potřebujete vědět.
Návrh aktuálně dorazil do Poslanecké sněmovny a předpokládá se, že jej poslanci napotřetí schválí. O zavedení institutu hromadných žalob se v České republice přitom uvažuje dlouhodobě. Než se však naše legislativa rozhoupala, donutila ji k tomu unijní směrnice (transpoziční lhůta marně uplynuta 25. prosince 2022).
Co je vlastně cílem návrhu? Zásadním principem hromadných žalob je umožnit vymáhání nároků, o které by se jednotlivci nesoudili, protože by se jim to z finančních důvodů (nákladů soudního řízení) nemuselo vyplatit. Spor by měl být rozhodnutý jediným rozsudkem, což by mělo znamenat i zrychlení řízení.
Poslední změny
Vládní návrh zákona se v čase dočkal řady zásadních změn. Nakonec zvítězila koncepce, která hromadná řízení umožní pouze u společného vymáhání spotřebitelských nároků proti podnikatelům. Podle různých kritiků však neexistuje objektivní důvod, proč mít pouze takto úzké vymezení. Hromadné žaloby mají smysl ve všech případech, kdy proti poškozeným stojí výrazně silnější protivník.
Pokud se však zákon v praxi osvědčí, můžeme předpokládat, že se bude uvažovat o jeho dalším rozšíření i na jiné druhy sporů. Ve většině evropských států funguje institut hromadných žalob i například v pracovněprávních sporech nebo sporech z porušení práva životního prostředí.
Opt-in versus opt-out varianta: jak se od sebe liší?
Oproti předchozím návrhům byla zvolená jediná varianta řízení – tzv. přihlašovací (opt-in). Znamená to, že se spotřebitel musí u soudu aktivně přihlásit, aby se jeho nárok v hromadném řízení projednal. Naopak se upustilo od tzv. varianty odhlašovací (opt-out) – kdy se řízení vztahuje automaticky na všechny v obdobné pozici, ledaže projeví nesouhlas.
Kde se budou hromadné žaloby řešit?
K projednávání hromadných žalob budou příslišné krajské soudy. Ministerstvo předpokládá, že spory nebudou moc časté a ročně lze očekávat pouze několik žalob.
Kdo bude moct podat hromadnou žalobu?
Zajímavé je i vymezení subjektů oprávněných žalobu podat. Mnozí kritikové dříve varovali, že institut hromadných žalob by mohl být v praxi zneužíván. Řeč je například o spekulantech, kteří by skupovali pohledávky poškozených a podobně. Návrh tomu má zamezit tak, že hromadné žaloby budou moci podávat neziskové subjekty zapsané ve zvláštním seznamu vedeném Ministerstvem průmyslu a obchodu. Typicky půjde například o dTest, Sdružení českých spotřebitelů a další.
Předpokládá se povinné zastoupení žalobce advokátem. Od soudního poplatku by spotřebitelská organizace měla být osvobozena. Výše odměny žalobce v případě úspěchu ve věci bude limitována maximálně 5 % přisouzené částky. Co do spotřebitelů samotných, pro ty zákon stanoví vcelku nepodstatnou roli. Nebudou disponovat pozicí účastníka řízení ani vedlejšího účastníka, především budou moci nahlédnout do spisu nebo se k věci vyjádřit.
Jen čas ukáže, zda institut hromadných žalob bude skutečně v praxi znamenat snížení zátěže soudů, sjednocení rozhodovací praxe a posílení práv spotřebitelů.
Informace k článku jsou platné k datu vydání.
