Zaměstnanecké dílo - dílo vytvořené při plnění povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu.

Zaměstnanecké dílo

Většina zaměstnavatelů se v dnešní době setkává s případy, kdy jejich zaměstnanec v rámci výkonu práce vytvoří tzv. zaměstnanecké dílo. Je proto třeba již dopředu věnovat náležitou pozornost smluvní úpravě vzájemných práv a povinností k vytvoření zaměstnaneckého díla a k jeho následnému užití mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Je tak vhodné konkrétně vědět, na co se při sjednávání pracovního poměru společně se zaměstnavatelem zaměřit v případě, že budete jakožto zaměstnanec takové zaměstnanecké dílo vytvářet a takové skutečnosti pak následně promítnout do samotné pracovní smlouvy.

Zaměstnanecké dílo je upraveno zejména v ustanovení § 58 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Dále nelze opominout úpravu licenčních smluv upravených v ustanovení § 2358 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoníkzákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Právní úprava zaměstnaneckého díla má dispozitivní charakter, čili je zde dán prostor pro smluvní modifikaci mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Zaměstnanecký poměr

Jak vyplývá ze zákonné úpravy, zaměstnanecké dílo je dílem autorským, které autor (zaměstnanec) vytvořil při plnění povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu, případně z pracovního vztahu mezi družstvem a členem. Standardním příkladem zaměstaneckého díla jsou odborné články, manuály, knihy, ale i počítačové programy apod. Nezbytným předpokladem pro vznik zaměstnaneckého díla je, že dílo bylo vytvořeno osobou v pracovněprávním či obdobném vztahu za účelem plnění povinností vyplývajících z tohoto právního vztahu. K vytvoření díla dochází i na základě plnění povinností vyplývajících z poměrů stojících mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Totéž se v neposlední řadě vztahuje také na díla vytvořená autorem, který je členem statutárního či jiného orgánu v obchodní společnosti (např. jednatel apod.) nebo společníkem veřejné obchodní společnosti či komplementářem komanditní společnosti. Tak, jak je právní úprava aktuálně nastavena, je možné, aby si zaměstnavatel se zaměstnancem smluvně sjednali odlišný režim od režimu, který upravuje autorský zákon. Proto, jak již bylo výše naznačeno, je zapotřebí v tomto ohledu dané ošetřit přímo v pracovní smlouvě.

Pracovní smlouva a zaměstnanecké dílo

Co by tedy v takovémto případě mělo být obsaženo v pracovní smlouvě? Vytvoření zaměstnaneckého díla je podmíněno tím, že bylo vytvořeno v rámci provádění pracovních činností vyplývajících z pracovní smlouvy. Proto je nutné se zaměřit na to, aby druh práce, který je uveden v pracovní smlouvě, byl dostatečně určitě vymezen. Pokud by zaměstnanec vytvořil dílo, které nijak nesouvisí s tím, co má uvedeno v pracovní smlouvě, pak by se nejednalo o zaměstnanecké dílo. To znamená, že by šlo o případ díla, které by sice bylo vytvořeno zaměstnancem, avšak nikoli ke splnění povinností z pracovněprávního vztahu, i když by se jednalo o přímou souvislost s výkonem práce, a v takovém případě by zaměstnavatel k takovému dílu nezískal žádná autorská práva.  

Rozsah oprávnění zaměstnavatele k zaměstnaneckému dílu

Jak už vyplývá z významu samotného pojmu, zaměstnavatel má k zaměstnaneckému dílu určitá oprávnění. Poté, co zaměstnanec (autor) dílo dokončí, přecházejí automaticky majetková práva k takovému dílu na zaměstnavatele. Ten má pak právo s tímto dílem nakládat, a to svým jménem a na svůj účet. Dochází k tzv. zákonnému postoupení majetkových práv na zaměstnavatele. Zaměstnavateli tak vzniká, mimo jiné, oprávnění dílo sám užívat, udělovat třetím osobám licence k užití díla (včetně postoupení licence) a pobírat užitky z těchto práv.  

Postoupení práva výkonu majetkových práv k dílu na třetí osobu

Jak je posledně uvedeno, zaměstnavatel má kromě práva udělovat licence k užití díla zaměstnance také právo výkonu majetkových práv k dílu postoupit na třetí osoby. Nicméně k tomu však musí mít písemný souhlas zaměstnance. Pokud by zaměstnavatel takový souhlas neměl, nemůže tak činit a může pouze udělovat třetím osobám licence k užití díla. V tomto ohledu tak lze jednoznačně apelovat na to, aby tato skutečnost v pracovní smlouvě byla vždy ošetřena. Praxí zaměstnavatelů bývá, že pracovní smlouva zpravidla obsahuje souhlas zaměstnance s postoupením majetkových práv na třetí osoby vždy, neboť se tím vyhne případným problémům v okamžiku, kdy by zaměstnanec souhlas dodatečně zaměstnavateli neudělil. Do zákona byla před dvěma lety přidána vyvratitelná domněnka o neodvolatelnosti souhlasu zaměstnance s postoupením a o tom, že daný souhlas platí i pro případná následná postoupení, čímž se situace v tomto ohledu po letech nejistoty konečně vyjasnila.

Právo na přiměřenou dodatečnou odměnu

Z pohledu zaměstnance je dále velmi důležité vědět, že dle zákona má jako autor zaměstnaneckého díla právo na přiměřenou dodatečnou odměnu v okamžiku, kdy zaměstnavatel má z využívání zaměstnaneckého díla velký prospěch či zisk, jehož výše je ve zjevném nepoměru ke mzdě nebo jiné odměně, kterou zaměstnanci vyplácí. Proto je nanejvýš vhodné pro zaměstnance vymezit v pracovní smlouvě nárok na přiměřenou dodatečnou odměnu. Upozorňujeme, že se opět jedná o dispozitivní nárok, čili zaměstnavatelé mohou výši dodatečné odměny dopředu smluvně omezit anebo mohou toto pravidlo zcela po vzájemné dohodě se zaměstnancem smluvně zcela vyloučit. Pokud jde o konkrétní výši takové dodatečné přiměřené odměny, tato není konkrétně stanovena, neboť tuto vždy nutno posuzovat dle okolností konkrétního případu. Nicméně v případě autorských děl v podobě zejména počítačových programů a databáze platí opak, tj. právo na dodatečnou odměnu není dáno ze zákona, ledaže se sjedná v pracovní smlouvě jinak.

Vedle výše uvedeného je vhodné zmínit ještě poslední skutečnosti, které mohou v dané souvislosti nastat. Jedná se o situaci, kdy ještě před dokončením díla skončí pracovní poměr zaměstnance k zaměstnavateli anebo budou existovat důvodné obavy, že zaměstnanec dílo nestihne dokončit.  Ze zákona pak za takové situace platí, že autor udělil zaměstnavateli svolení dílo dokončit. I zde je však možné si dané smluvně sjednat odchylně. Pokud dojde po dokončení díla ke skončení pracovního poměru, majetková práva k dílu vykonává i nadále zaměstnavatel.

 

 

0 hodnocení

Informace k článku jsou platné k datu vydání.