Byli jste delší dobu na pracovní neschopnosti a lékař vám oznámil, že nejspíš nebudete schopni dále vykonávat svou práci? V tomto článku se dozvíte, za jakých podmínek vám může zaměstnavatel dát výpověď ze zdravotních důvodů, jaké odstupné vám náleží nebo jak se proti výpovědi bránit.

Zdravotní problémy jako výpovědní důvod?

Předně je potřeba uvést, že ne každá změna zdravotního stavu bude mít za následek možnost zaměstnavatele dát zaměstnanci z tohoto důvodu  výpověď. Kvůli zdravotnímu stavu je možné dát výpověď pouze ze dvou v zákoně specifikovaných důvodů.

  1. Prvním takovým případem je situace, kdy zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, konat dosavadní práci kvůli pracovnímu úrazu, onemocnění z povolání nebo ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.(§ 52 písm. d) zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce).
  2. Druhým případem je situace, kdy zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost (§ 52 písm. e) zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce).

Společné předpoklady pro výpověď

Aby mohl zaměstnavatel přistoupit k výpovědi z jednoho z výše uvedených důvodů, musí být vždy splněny následující podmínky:

  • existuje lékařský posudek vydaný poskytovatelem lékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, a současně
  • změna zdravotního stavu zaměstnance je dlouhodobá.

Kdo vydává lékařský posudek a co v něm musí být uvedeno?

Lékařské posudky vydávají poskytovatelé pracovnělékařských služeb, jimiž jsou lékaři v oboru všeobecného praktického lékařství nebo v oboru pracovního lékařství. Ze závěru lékařského posudku musí být zřejmé, zda zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci.

Aby bylo možno hovořit o dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti, musí být splněny následující podmínky:

  • je zde stabilizovaný stav člověka, který omezuje tělesné, smyslové či duševní schopnosti zaměstnance významné pro jeho schopnost vykonávat dosavadní práci,
  • tento zdravotní stav trvá déle než 180 dnů nebo lze předpokládat, že bude trvat déle než 180 dnů
  • a výkon dosavadní práce by vážně ohrozil zdraví zaměstnance.

Je-li již v době vydávání posudku zřejmé, že důvodem pro dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti je pracovní úraz či nemoc z povolání, musí to být v posudku rovněž uvedeno.

Jak se bránit vůči závěrům v lékařskému posudku?

Pokud zaměstnanec se závěry obsaženými v lékařském posudku nesouhlasí, může podat návrh na přezkoumání posudku poskytovateli pracovnělékařské péče, který ho vydal. Nicméně to musí udělat ve lhůtě 10 pracovních dnů ode dne, kdy posudek ondržel.

Nevyhoví-li poskytovatel návrhu na přezkoumání posudku v plném rozsahu, předá spis s návrhem na přezkoumání včetně svého stanoviska příslušnému správnímu orgánu (tj. krajskému úřadu, který udělil poskytovateli oprávnění k poskytování zdravotních služeb). Správní orgán má následně povinnost lékařský posudek přezkoumat ve lhůtě 30 dnů.

Proti rozhodnutí správního orgánu už není možné podat žádný další opravný prostředek. Stejně tak není možné postupovat proti závěrům v lékařském posudku cestou správního soudnictví.

To, že není další přezkum lékařského posudku (a to ani ve správním řízení, ani ve správním soudnictví) možný, však nevylučuje přezkum lékařského posudku soudem, a to v rámci občanskoprávního řízení o neplatnost výpovědi.

Kdy má zaměstnanec právo na odstupné?

Zaměstnanci náleží odstupné v případě, kdy k rozvázání pracovního poměru došlo z důvodu, že zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice (§ 52 písm. d) zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce).

Odstupné v tomto případě činí nejméně 12násobek průměrného měsíčního výdělku.

Pro zaměstnance je podstatné, že v tomto případě má na odstupné nárok nejen v případě, že jeho pracovní poměr skončí výpovědí, ale též skončí-li z uvedeného důvodu dohodou.

Závěrem můžeme doporučit, aby si zaměstnanci dávali pozor na důvod výpovědi. V případě, že by se totiž jednalo pouze o tzv. obecné onemocnění (tj. pokud zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost), nárok na odstupné zaměstnanec NEMÁ.

 

518 hodnocení

Informace k článku jsou platné k datu vydání.