Těhotná žena a její postavení v práci

Kdy by měla žena ohlásit zaměstnavateli své těhotenství

Těhotným ženám poskytuje zákoník práce ochranu při výkonu práce či pro případ možného ukončení pracovního poměru. Na otázku, kdy je vhodná doba oznámit těhotenství zaměstnavateli, neexistuje jednoznačná odpověď a každá těhotná žena toto vnímá jinak.

Některá tuto skutečnost oznámí zaměstnavateli při první příležitosti, jiná, ať už z pověrčivosti či jiného důvodu, vyčká na ukončení prvního trimestru. Právní předpis neukládá povinnost, kdy informovat zaměstnavatele o svém těhotenství, nicméně nejpozději by to mělo být před nástupem na mateřskou dovolenou.

S ohledem na mnohá omezení v těhotenství se však doporučuje zaměstnavatele zavčas informovat, aby stav těhotné ženy mohl být při práci zohledněn. Obecně platí, že u těhotných žen je kladen důraz na zvýšenou ochranu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zaměstnavatel má tak informační povinnost – tedy preventivně informovat ženu o faktorech, které mohou poškozovat plod v těle matky, seznámit těhotnou ženu jak s riziky, která by ji mohla ohrožovat, tak i s preventivními opatřeními a přizpůsobovat těhotným ženám na pracovišti prostory pro jejich odpočinek.

Zákoník práce přímo zakazuje těhotným ženám výkon takové práce, která ohrožuje jejich těhotenství. Seznam předmětných prací je uveden ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví 180/2015 Sb. A dále je zakázána taková práce, pro niž není těhotná žena dle lékařského posudku zdravotně způsobilá. Uvedené práce pak nesmí těhotná žena vykonávat ani v případě, že by s tím sama souhlasila.

Převedení těhotné ženy na jinou práci

Těhotná žena má právo na převedení na jinou práci, a to za předpokladu, že vykonává práci, která je těhotným ženám zakázána nebo jestliže k výkonu práce není dle lékařského posudku zdravotně způsobilá. Dále pak v případě, že se jedná o těhotnou ženu pracující v noci, pokud o to sama požádá. Zaměstnavatel je povinen žádosti převedení na jinou práci vyhovět.

Pokud budete jako těhotná žena převedena na jinou práci, která je ohodnocena nižší finanční částkou, můžete si požádat o vyrovnávací příspěvek v mateřství a těhotenství. Zaměstnavatel může rovněž tvrdit, že pro vás jako těhotnou ženu nemá jinou vhodnou práci a bude vás tlačit do ukončení pracovního poměru. Neexistence vhodné práce ovšem není důvodem pro ukončení pracovního poměru. Jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele, což znamená, že byste zůstala doma s nárokem na 100 % náhrady mzdy.

Jako těhotná žena/zaměstnankyně máte právo požádat o zkrácenou pracovní dobu či posunutí začátku pracovní doby a zaměstnavatel je povinen vyhovět, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody. Současně máte nárok na pracovní volno s náhradou mzdy v případě návštěv lékaře, souvisejících vyšetření a návštěv těhotenské porady. Práce přesčas a pracovní cesty mohou být realizovány pouze s vaším souhlasem. Vaše přeložení mimo obvod pracoviště či vaše bydliště lze pouze na vaší vlastní žádost.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství je sociální dávkou, která se poskytuje ženám, které byly v důsledku těhotenství či mateřství převedeny na jinou práci, přičemž v souvislosti s tímto převedením na jinou práci došlo k poklesu jejich započitatelného příjmu.

Za převedení na jinou práci se považuje dle zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění také situace, kdy dojde k úpravě pracovních podmínek spočívajících např. ve snížení požadované práce a pracovního tempa, zproštění výkonu některých prací či zproštění výkonu nočních prací. Nárok však nevzniká ženám, kterým k poklesu příjmu došlo z vlastního podnětu – například si požádaly samy o zkrácený úvazek, aniž by k tomu měly lékařský posudek.

Žádost o dávku se podává na předepsaném tiskopisu, který vyplní ošetřující lékař a těhotná žena tento tiskopis předá svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel zajišťuje předání žádosti příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení. Podmínkou pro úspěšné získání dávky je i účast na nemocenském pojištění. Dávka je pak vyplácena za dny, kdy trvalo převedení na jinou práci, nejdéle do 6. týdne před očekávaným porodem. Po porodu se ženě vyrovnávací příspěvek poskytuje do konce 9. měsíce.

Ochrana při ukončení pracovního poměru

Těhotné ženě poskytuje zákoník práce ochranu právě v oblasti ukončení pracovního poměru. Ukončení pracovního poměru s těhotnou zaměstnankyní je výslovně zakázáno, neboť je v tzv. ochranné době. Taková výpověď ze strany zaměstnavatele by byla neplatná.

Ocitnete-li se v podobné situaci, doporučujeme neprodleně zaměstnavateli sdělit, že jste těhotná a výpověď z pracovního poměru považujete za neplatnou. Pokud by tyto skutečnosti zaměstnavatel ignoroval, je možné do dvou měsíců od ukončení pracovního poměru podat žalobu na určení neplatného ukončení pracovního poměru.

Existují však výjimky, kdy se tzv. ochranná doba neuplatní. Jedná se o situace, při kterých může být pracovní poměr okamžitě ukončen – například  zrušení zaměstnavatele či situace, při kterých může být okamžitě ukončen pracovní poměr (odsouzení za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody po dobu delší 1 rok či porušení právních povinnosti zvlášť hrubým způsobem).

Dostala jste výpověď a teprve následně otěhotněla? Pak výpovědní doba začala běžet před začátkem ochranné doby. Nicméně pokud by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, tak se ochranná doba (těhotenství, mateřská a rodičovská dovolená) do výpovědní doby nezapočítává. Pracovní poměr by tedy byl ukončen až po ukončení ochranné doby a uplynutím zbývající části výpovědní doby. Alespoň pokud zaměstnankyně nesdělí, že netrvá na prodloužení pracovního poměru. Pozor však na čerpání dovolené mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou – ta se do ochranné doby nepočítá, výpovědní doba může během tohoto období uplynout a dojít tak k ukončení pracovního poměru.