Výpovědní doba má být časem pro hladké předání agendy a hledání nové práce. Co se ale stane, když do hry vstoupí nečekaná nemoc? Zákoník práce sice zaměstnance v pracovní neschopnosti chrání, ale ne neomezeně. Připravili jsme pro vás srozumitelný článek s přehledem podmínek, které rozhodují o tom, zda v původním zaměstnání zůstanete o týdny déle, nebo odejdete přesně podle plánu.
Kde najdeme zákonnou úpravu?
Problematika vlivu nemocenské na výpovědní dobu je upravena v § 53 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Týká se situací, kdy byla výpověď dána před počátkem tzv. ochranné doby, do které spadá i dočasná pracovní neschopnost.
Základní podmínky pro prodloužení
K prodloužení výpovědní doby dochází POUZE při současném splnění těchto podmínek:
- Výpověď podal zaměstnavatel (zákaz výpovědi a s ním spojené prodlužování v tzv. ochranné době chrání pouze zaměstnance).
- Výpovědní doba by měla uplynout během trvání dočasné pracovní neschopnosti.
Kdy k prodloužení NEDOCHÁZÍ?
-
Výpověď podal zaměstnanec: Zákaz rozvázat pracovní poměr v ochranné době (a pravidla o prodlužování) se vztahuje výlučně na zaměstnavatele. Pokud podá výpověď sám zaměstnanec, nemoc běh výpovědní doby nijak neovlivňuje.
- Jiné způsoby skončení pracovního poměru: Pravidlo o prodlužování dopadá jen na výpovědi. Nedopadá tak na jiné způsoby skončení pracovního poměru. Jde například o skončení pracovního poměru dohodou, zrušením ve zkušební době nebo automatickým skončením po uplynutí sjednané doby (pracovní poměr na dobu určitou).
- Nemoc skončí dříve než výpovědní doba: Pokud se zaměstnanec uzdraví ještě před původně plánovaným koncem výpovědní doby (tzn. nemoc a ochranná doba nezasahuje do dne skončení pracovního poměru), nemá nemoc na běh výpovědní doby žádný vliv a k prodloužení nedochází. Pracovní poměr v takovém případě skončí uplynutím výpovědní doby.
- Zaměstnanec prodloužení nechce: Zaměstnanec má právo zaměstnavateli sdělit, že na prodloužení pracovního poměru netrvá. V takovém případě skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby v původním termínu bez ohledu na to, že nemoc stále pokračuje.
Jak se přesně počítá posunuté datum konce pracovního poměru?
Zákoník práce stanoví, že doba nemoci se do výpovědní doby nezapočítává a pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení nemoci.
Postup výpočtu je následující:
- Zjistí se, kolik dnů výpovědní doby zbývalo od začátku dočasné pracovní neschopnosti do původně plánovaného konce pracovního poměru (tyto překrývající se dny představují onu „zbývající část“).
- Tento počet zbývajících dnů se přičte k datu, kdy dočasná pracovní neschopnost skončila, čímž získáme nové datum skončení pracovního poměru.
Příklady z praxe
-
Příklad 1: Původní konec pracovního poměru na základě výpovědi byl 31. prosince. Dočasná pracovní neschopnost trvala od 23. prosince do 6. ledna. Zbývající část do původního skončení pracovního poměru (od 23. do 31. 12.) je 9 dnů. Těchto 9 dnů se přičte k datu skončení dočasné pracovní neschopnosti (6. ledna). Nový konec pracovního poměru tak bude 15. ledna.
- Příklad 2: Původní konec pracovního poměru na základě výpovědi byl 31. prosince. Dočasná pracovní neschopnost trvala od 10. do 19. prosince. Vzhledem k tomu, že ochranná doba skončila dříve a nezasahuje do samotného dne skončení pracovního poměru, nemá nemoc na běh výpovědní doby žádný vliv. K prodloužení nedochází a pracovní poměr skončí v původním termínu 31. prosince.