Stručný návod, jak postupovat, když vám zaměstnavatel dluží mzdu a od kdy s tím můžete něco dělat.
Často si myslíme, že nám zaměstnavatel dluží mzdu, protože nám ji vyplatil jen o pár dní později, a už přemýšlíme, jestli nemůžeme po zaměstnavateli něco požadovat a co to pro nás může znamenat. S dlužnou mzdou to však z pohledu práva není tak jednoduché.
Splatnost mzdy a termín výplaty mzdy
Mzda je splatná po vykonání práce, nejpozději ale v měsíci, který následuje po měsíci, ve kterém vám v pozici zaměstnance vzniklo právo na mzdu nebo některou její složku (např. čtvrtletní prémii). Jelikož je kalendářní měsíc příliš dlouhé časové období, stanovuje současně zákoník práce (kvůli ochraně zaměstnance jako slabší strany) zaměstnavateli povinnost určit v pracovní smlouvě, kolektivní smlouvě nebo např. ve vnitřním předpisu v rámci kalendářního měsíce pravidelný termín výplaty mzdy, tj. konkrétní den, ve kterém by vám měla být mzda vyplacena.
Splatnost mzdy a termín výplaty mzdy tedy nejsou stejné pojmy. Mzda je splatná v průběhu celého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vám vzniklo právo na mzdu. Termín výplaty mzdy je pak konkrétní den v kalendářním měsíci, který zaměstnavatel pro výplatu mzdy stanovil. Jeho uplynutím se však mzda nemusí stát ihned splatnou.
Příklad: Mzda, kterou vám zaměstnavatel nevyplatil za měsíc prosinec 2018 v termínu výplaty 15. 1. 2019, byla naposled splatná ke dni 31. 1. 2019. To znamená, že 1. 2. 2019 se mzda stává dlužnou.
Možnost okamžitého zrušení pracovního poměru
Toto je důležité především v situaci, kdy vám zaměstnavatel nevyplatí mzdu ani dodatečně do 15 dnů po uplynutí období její splatnosti - v uváděném případě ve lhůtě do 15. 2. 2019. V takovém případě můžete okamžitě zrušit pracovní poměr.
Pokud se pro tento způsob rozvázání pracovního poměru rozhodnete, je nezbytné tak učinit do dvou měsíců ode dne, kdy jste se o důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděli, nejdéle ale do jednoho roku ode dne, kdy jste se o dluhu na mzdě dozvěděli.
Zde zdůrazňujeme, že okamžité zrušení pracovního poměru je třeba učinit písemně, řádně v něm označit zaměstnavatele a zaměstnance, přesně vymezit důvod rozvázání pracovního poměru, uvést datum, osobně podepsat a následně řádně doručit zaměstnavateli. Při takto skončeném pracovním poměru vám současně vzniká nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného měsíčního výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby (standardně 2 kalendářní měsíce).
Jde to i jinak?
Se zaměstanavatelem se samozřejmě nejdříve můžete zkusit v klidu dohodnout na tom, kdy vám mzdu dodatečně vyplatí. Ideálně případnou dohodu potvrďte písemně s podpisy obou zúčastněných stran.
V případě, že se se zaměstnavatelem dohodnout nechcete nebo to není možné, můžete zaměstnavateli zaslat předžalobní výzvu k úhradě mzdy. Pokud zaměstnavatel na tuto výzvu nezareaguje, můžete vzniklou situaci řešit skrze soudní řízení podáním žaloby. Je také vhodné se u svého zaměstnavatele informovat na důvod nevyplacení mzdy, neboť pokud je tímto důvodem platební neschopnost zaměstnavatele pro insolvenci, můžete požádat o úhradu dlužné mzdy Úřad práce ČR na kterékoli jeho krajské pobočce či kontaktním pracovišti.
Informace k článku jsou platné k datu vydání.
