Zakoupili jste si zboží na dálku (např. na internetu) a rozhodli jste se, že ho nechcete, nebo nemůžete převzít? V tomto článku vám vysvětlíme, jak odstoupit od kupní smlouvy tak, aby mezi vámi a prodávajícím nevznikal žádný spor.

V praxi se často stává, že spotřebitel objedná zboží (např. po internetu), ale následně si objednávku rozmyslí a odstoupí od kupní smlouvy, aniž by si vyexpedované zboží převzal. Přepravní společnost v takovém případě musí zboží doručit zpět na adresu prodávajícího a prodávající pak po spotřebiteli požaduje zaplacení nákladů na dopravu. S tím však spotřebitel nesouhlasí, protože se domnívá, že mu zákon dává možnost od kupní smlouvy odstoupit do 14 dnů. V důsledku toho vzniká spor o to, kdo je tady v právu

Kdy může spotřebitel odstoupit od kupní smlouvy?

Občanský zákoník skutečně dává spotřebiteli právo odstoupit od kupní smlouvy uzavřené na dálku (tj. např. po internetu, po telefonu atd.) a v případech smlouvy uzavřené mimo obvyklé obchodní prostory – a to do 14 dnů bez uvedení důvodu.

Je však nutno upozornit na to, že lhůta 14 dnů pro odstoupení od smlouvy počíná běžet následovně:  

a) jde-li o kupní smlouvu, ode dne převzetí zboží,

b) jde-li o smlouvu, jejímž předmětem je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, ode dne převzetí poslední dodávky zboží, nebo

c) jde-li o smlouvu, jejímž předmětem je pravidelná opakovaná dodávka zboží, ode dne převzetí první dodávky zboží.

Dva možné právní výklady

Z čistě gramatického výkladu bychom museli dospět k tomu, že spotřebitel může od kupní smlouvy uzavřené na dálku nebo mimo obchodní prostory podnikatele odstoupit nejdříve poté, co si zboží převezme, nejpozději pak do 14 dnů od převzetí zboží.

Nicméně názory odborné veřejnosti se na danou problematiku rozcházejí a obecně vzato lze k řešení situace zaujmout dva různé postoje:

1. Prostřednictvím čistě gramatického výkladu občanského zákoníku lze dospět k závěru, že právo na odstoupení od kupní smlouvy spotřebiteli vznikne až poté, co objednané zboží převezme. Pokud by spotřebitel postupoval tak, že by odstoupil od kupní smlouvy a objednané zboží vůbec nepřevzal, bylo by možné takto učiněné odstoupení od kupní smlouvy považovat pro předčasnost za neplatné. Prodávající by si tak vůči němu mohl uplatnit nárok na náhradu škody z důvodu porušení smluvní povinnosti (řádně převzít objednané zboží), vyčíslit škodu na částku odpovídající přepravě zboží (k zákazníkovi a zpět) a pak tuto částku po zákazníkovi vymáhat.

2. Prostřednictvím výkladu přívětivého pro spotřebitele by však bylo možno učinit závěr, že právo odstoupit od kupní smlouvy může spotřebitel uplatnit již bezprostředně po uzavření kupní smlouvy, nejpozději pak do 14 dnů od převzetí zboží. V takovém případě by se uplatnilo pravidlo, že odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, vrátí mu podnikatel všechny peněžní prostředky, a to včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal. Prodávající by se vůči spotřebiteli nemohl domáhat náhrady škody a spotřebitel by ze zákona nesl pouze náklady na vrácení zboží zpět prodávajícímu.

Na to, k jakému řešení se případně přikloní české soudy, si budeme muset počkat.

320 hodnocení

Informace k článku jsou platné k datu vydání.