V případě, že jste jednou z výše uvedených osob a svůj volný čas trávíte pokusem o výchovu mládeže v organizaci, která se tomuto bohulibému záměru věnuje, mohla by vás zaujmout novela zákoníku práce, kterou bude s účinností od 1.1.2021 upravena možnost využití pracovního volna pro zaměstnance.

Podle dosavadní právní úpravy přísluší pracovní volno:

  1. v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce,
  2. pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele,
  3. a za podmínky, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží,

následujícím osobám:

  1. vedoucím táborů pro děti a mládež,
  2. jejich zástupcům pro věci hospodářské a zdravotní,
  3. oddílovým vedoucím, vychovatelům a instruktorům,
  4. popřípadě zdravotnickým pracovníkům v táborech pro děti a mládež.

Podmínka soustavné a bezplatné práce se přitom nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež.

Změny v zákoníku práce

Novela zákoníku práce přináší dvě zásadní změny. První změnou je rozšíření činností, pro které je poskytováno pracovní volno, neboť nově mohou volno využít i výše uvedené osoby pro obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže.

Druhou zásadní změnou je, že podle stávající právní úpravy mohli zaměstnanci využít volna bez náhrady mzdy (neplacené volno). Podle nové právní úpravy přísluší zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy, nebo platu ve výši průměrného výdělku nejvýše za 1 týden v kalendářním roce. Novela zákoníku práce bude tedy nově zaměstnancům umožňovat využít ze tří týdnů jeden týden jako placené volno. Ostatní podmínky samozřejmě zůstávají, včetně té, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi a mládeží.

Pracovní volno s náhradou mzdy, či platu přísluší zaměstnanci pouze za podmínek, že se jedná o akci pořádanou právnickou osobou zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let, pokud je práce s dětmi a mládeží její hlavní činností.

Tuto skutečnost musí zaměstnanec prokázat, což by však při splnění výše uvedených podmínek nemělo být problematické.

Maximální výše poskytnuté náhrady mzdy, nebo platu je zastropována výší průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku. Tu vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí pro účely zákona o zaměstnanosti (např. pro letošní rok činí 33 429 Kč).

Zaměstnavatel může následně požadovat úhradu poskytnuté náhrady ze státního rozpočtu, a to prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení podle sídla či místa trvalého pobytu zaměstnavatele.

3 hodnocení

Informace k článku jsou platné k datu vydání.