Darování krve v dnešní době zažívá velký boom, a tak můžeme být svědky toho, jak se na seznam dobrovolných dárců zapisuje čím dál více lidí. Chtěli byste se stát jedním z nich, ale nevíte, zda budete uvolněni z práce? Jak postupovat, když vám zaměstnavatel odmítne poskytnout volno? A má na to vůbec právo?
Darování krve z pohledu zákoníku práce
Dárcovství krve či její složky má celospolečenský význam a tento fakt zohledňuje i zákoník práce č. 262/2006 Sb. Dárcovství krve přímým odběrem nebo při aferéze (kdy se odebírají různé krevní složky) je dle ustanovení § 203 zákoníku práce zařazeno mezi překážky v práci, a to z důvodu obecného zájmu.
Odběry proto mohou být prováděny v pracovní době a zaměstnanci za ně náleží pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku (za dobu cesty k odběru, odběru samotného, cesty zpět a zotavení po odběru). Tyto skutečnosti ovšem musí zasahovat do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru.
Pokud na cestu k odběru, na odběr a cestu zpět nestačí 24 hodin, přísluší zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za prokázanou a nezbytně nutnou dobu, stále za podmínky, že zasahuje do pracovní doby. Délka zotavení po odběru je individuální, tedy u každého dárce jiná. V praxi však zaměstnavatelé své zaměstnance uvolňují do začátku další rozvržené směny.
Co když jste dojeli na odběr, ale nejste zdravotně způsobilí?
Může nastat i situace, kdy se dostavíte k odběru krve, avšak po vstupních testech (malém odběru) nebudete pro plný odběr krve či její složky shledáni jako zdravotně způsobilí (např. v důsledku nedostatečných hodnot železa či při malém množství krvinek v krvi). Nedojde-li k plnému odběru krve, přísluší zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku jen za prokázanou a nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti v práci.
Darování kostní dřeně
Zákoník práce rovněž hovoří o darování dalších biologických materiálů. V souvislosti s dárcovstvím krve se jedná zejména o darování kostní dřeně, při kterém zaměstnanci taktéž přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru. Tyto skutečnosti ovšem musí zasahovat do pracovní doby v rámci 48 hodin od nástupu cesty k odběru.
Podle charakteru odběru a zdravotního stavu dárce může lékař určit, že pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu (ve výši průměrného výdělku) se buď zkrátí, nebo prodlouží. Prodloužení je ovšem možné nejvýše po dobu zasahující do pracovní doby v rámci 96 hodin od nástupu cesty k odběru. Nedojde-li k odběru, přísluší zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu (ve výši průměrného výdělku) jen za prokázanou a nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti v práci.
Má zaměstnavatel povinnost uvolnit zaměstnance z důvodu dárcovství krve?
Zaměstnavatel by svého zaměstnance (dárce) měl uvolnit z práce, nicméně i zde je nutno dodržovat jistá pravidla. Podle ustanovení § 206 zákoníku práce by zaměstnanec svého zaměstnavatele měl o poskytnutí pracovního volna z důvodu dárcovství krve požádat řádně a včas.
Vzhledem k tomu, že dárcovství krve či její složky je činnost, která je plánována s předstihem, není povinností zaměstnavatele poskytovat zaměstnanci pracovní volno ze dne na den, pokud pro takové jednání neexistují oprávněné důvody. Příkladem může být situace, kdy je na klinice akutní nedostatek dárců konkrétní krevní skupiny, proto mohou být vhodní dárci pozvání k darování krve v krátkém časovém horizontu.
Vždy platí, že zaměstnanec by dárcovství krve či její složky měl plánovat mimo svou pracovní dobu. Odběry krve či její složky jsou však zpravidla prováděny ve všední dny, zejména v dopoledních hodinách, proto u běžného pracovního týdne (pravidelný osmihodinový režim) bude darování krve do běžné pracovní doby pravděpodobně zasahovat.
Uvedená podmínka bude proto dopadat zejména na zaměstnance pracující na směny, neboť jako i u jiných překážek v práci platí, že pracovní volno zaměstnanci náleží tehdy, nelze-li danou činnost konat mimo pracovní dobu. V těchto případech tak zaměstnavatel není zaměstnanci povinen poskytnout pracovní volno.
Dobrovolné a úplatné dárcovství krve
V etické měřítku je na dárcovství krve či její složky pohlíženo jako na dobrovolnou a bezúplatnou činnost. Dárci mají nárok na občerstvení, úhradu přímých nákladů spojených s odběrem (cesta k odběru a zpět) i na náhradu ušlé mzdy ze strany zaměstnavatele. Uvedené nároky jsou totiž v souladu s myšlenkou bezplatného dárcovství krve. Naopak vše nad rámec uvedeného je již v rozporu s bezplatným dárcovstvím, a tak by se jednalo o úplatné dárcovství.
Úplatné dárcovství je zpravidla spojeno s darováním plazmy v různých soukromých centrech za úplatu, a proto, dle názoru odborné veřejnosti, zaměstnanci nárok na pracovní volno s náhradou mzdy nevzniká. Vzhledem k tomu, že darování plazmy je možné každých 14 dní, může se jednat o slušný výdělek. V takovém případě se vytrácí smysl překážek v práci na straně zaměstnance s náhradou mzdy nebo platu, neboť náhrada mzdy má za cíl kompenzovat zaměstnanci výpadek jeho příjmu, který by jinak z důvodu překážky v práci (nemožnosti dostavit se do zaměstnání) nastal. Zaměstnanec se však v případě úplaného dárcovství se svým zaměstnavatelem může domluvit na poskytnutí neplaceného volna.
Dárci, kteří darují krev či její složku bezúplatně, si ovšem mohou snížit základ daně o částku 3.000 Kč za jeden odběr. Blíže k tomu dává zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu, konkrétně v ustanovení § 15 odst. 1 „…Jako bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve nebo jejích složek dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, oceňuje částkou 3.000 Kč…“ Daňový odpočet není počtem odběrů krve či její složky nijak omezen, ale v ročním zúčtování nebo daňovém přiznání lze odečíst maximálně částku ve výši 15 % ze základu daně.