Co je to tzv. karenční doba? A co zákonodárce vedlo k jejímu opětovnému zrušení? Nejen to se dozvíte v našem dnešním článku.

Dočasná pracovní neschopnost do 30. června 2019

Do 30. června 2019 platilo, že pokud jste se jako zaměstnanec stali dočasně práce neschopným, po dobu prvních 14 dní dočasné pracovní neschopnosti (a jestliže jste splňovali ke dni jejího vzniku všechny podmínky nároku na nemocenské) jste byli finančně zajištěni zaměstnavatelem. Ten vám poskytl náhradu mzdy nebo platu v zákonem stanovené výši za vaše obvyklé pracovní dny, resp. za směny zameškané kvůli vaší dočasné pracovní neschopnosti. Náhrada mzdy nebo platu vám však nepříslušela v tzv. karenční době, kterou jsou označovány první 3 zmeškané pracovní dny, resp. směny, nejvýše však 24 zmeškaných hodin výkonu práce.

 

Dočasná pracovní neschopnost od 1. července 2019

Od 1. července 2019 se ovšem tento nastavený systém opět změní – tzv. karenční doba byla od tohoto data novelou zákoníku práce zrušena.

Pokud tedy budete od 1. července 2019 uznáni dočasně práce neschopným zaměstnancem, anebo vám bude nařízena karanténa, máte v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (neschopenky) nárok na náhradu mzdy nebo platu (pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény splňujete podmínky nároku na nemocenské).

V prvních 14 kalendářních dnech neschopenky vám přísluší tato náhrada mzdy nebo platu za dny, které jsou pro vás pracovními dny, a za svátky, za které vám jinak přísluší náhrada mzdy nebo se vám plat nebo mzda nekrátí, jestliže v těchto jednotlivých dnech splňujete podmínky nároku na výplatu nemocenského, a pokud váš pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského.

Jestliže vaše dočasná pracovní neschopnost vznikne ode dne, v němž máte směnu již odpracovanou, počíná období 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu následujícím kalendářním dnem.

Vznikne-li vám v době neschopenky právo na náhradu mzdy nebo platu dle výše uvedeného, nepřísluší vám současně náhrada mzdy nebo platu z důvodu jiné překážky v práci.

Pokud vám v období prvních 14 kalendářních dnů trvání neschopenky náleží nemocenská hrazená státem, peněžitá pomoc v mateřství, dávka otcovské poporodní péče nebo dlouhodobé ošetřovné, náhrada mzdy nebo platu vám nepřísluší.

 

Co když onemocníte před 1. červencem 2019 a vaše nemoc bude trvat i za účinnosti dané novely zákoníku práce?

Náhrada mzdy nebo platu v době neschopenky, která vám vznikla před 1. červencem 2019 a trvá za účinnosti dané novely zákoníku práce, se řídí podle právní úpravy účinné do 30. června 2019.

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti, která vám vznikla před 1. červencem 2019 a trvá za účinnosti dané novely zákoníku práce, se též řídí podle právní úpravy účinné do 30. června 2019.

 

Výše náhrady mzdy nebo platu

Náhrada mzdy nebo platu vám přísluší ve výši 60 % průměrného výdělku. Pro účely stanovení náhrady mzdy nebo platu se zjištěný průměrný výdělek upraví obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění.

Co má být cílem novely zákoníku práce?

Cílem dané novely zákoníku práce je alespoň částečná náprava sociální situace zaměstnanců s nízkými příjmy a sociálně slabých zaměstnanců (zejména matek samoživitelek či invalidů). Za současné situace, kdy zaměstnanci jsou postaveni na trhu práce před životní dilema přijmout práci za minimální mzdu nebo mzdu blízkou minimální mzdě nebo zůstat bez práce a vystavit tak rodinu a děti hmotné nouzi, se dle předkladatelů novely zákona jeví navrhovaná změna jako nezbytná.

 

Kompenzace pro zaměstnavatele

S touto novelou zákoníku práce jsou od 1. července 2019 samozřejmě spojeny i zvýšené mzdové náklady zaměstnavatelů. Určitou kompenzací za zvýšení jejich nákladů je pro ně nyní snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění

1 hodnocení

Informace k článku jsou platné k datu vydání.