Druhy přestupků a vše, co o nich potřebujete vědět

Jak se definuje přestupek?

Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin.

Jak se liší přestupek od pokusu přestupku?

Za pokus přestupku se považuje jednání fyzické osoby, které bezprostředně směřuje k dokonání přestupku a s úmyslem přestupek spáchat, ale k jeho dokonání nedošlo. Totéž platí u jednání právnické nebo podnikající fyzické osoby.

Pokud tak zákon stanoví, je pokus přestupku stejně trestný jako dokonaný přestupek / např. § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, u přestupku způsobení škody na cizím majetku/.

Odpovědnost za pokus přestupku zanikne, jestliže pachatel od dokonání přestupku dobrovolně upustil a odstranil nebezpečí, které jeho jednáním vzniklo zájmu chráněnému zákonem. Rozhodnutí pachatele upustit od dokonání přestupku musí být dobrovolné a musí trvat až do konečného odvrácení nebezpečí vzniku následku.

Pozor: O dobrovolné upuštění od dokonání přestupku se nebude jednat, pokud byl pachatel přestupku přistižen při činu a od dalšího jednání upustil proto, že se obával odhalení.

Jak pokus přestupku posuzují orgány?

Aby se mohlo jednat u fyzických nepodnikajících osob o pokus přestupku, posuzují správní orgány konkrétní jednání, které bezprostředně směřuje k dokonání přestupku, úmysl jej spáchat a nedostatek dokonání (nedošlo k naplnění všech zákonných znaků přestupku).

Pokud jde o právnické a podnikající fyzické osoby, zde se odpovědnost za přestupek posuzuje bez ohledu na zavinění – proto není v případě pokusu přestupku zapotřebí prokazovat úmysl.

O zániku odpovědnosti za pokus přestupku se nevydává žádné speciální rozhodnutí. Pouze je-li dán důvod pro odložení věci podle § 76 (odpovědnost za přestupek zanikla) nebo zastavení řízení podle § 86 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky. Zánikem odpovědnosti za pokus přestupku však není dotčena odpovědnost za jiný už dokonaný přestupek.

Pokračování v přestupku

Dalším pojmem, se kterým se v souvislosti s přestupky můžete setkat, je tzv. pokračování v přestupku. To je takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem:

• naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku,
• jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí a souvislostí v předmětu útoku.

Nenaplní-li dílčí útoky alespoň jeden z uvedených znaků, nebude se jednat o pokračování v přestupku, ale o vícečinný souběh nebo recidivu (viz definice v bloku vedle). 

Pokračování v přestupku je tak třeba odlišovat od opakovaného spáchání přestupku, kdy se jedná o několik přestupků, které sice naplňují stejnou skutkovou podstatu, ale nejsou vedeny stejným záměrem (jde o několik skutků). Jednotný záměr se uplatní pouze u úmyslných přestupků a je obligatorním znakem i v případě právnické osoby a podnikající fyzické osoby, u nichž se zavinění nezkoumá. I ony se mohou dopustit pokračování v přestupku.

Příklad: Pachatel se dopustí krádeže potravin ve stejném obchodě v několika po sobě jdoucích dnech se stejným záměrem se občerstvit (jedná se o jeden skutek, protože jednotlivé dílčí útoky jsou vedeny jednotným záměrem, jsou spojeny stejným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku – pozor, celková škoda nesmí přesáhnout 10.000 Kč, skutek se posoudí jako přestupek způsobení škody na cizím majetku způsobený krádeží).

Pokud jde o blízkou časovou souvislost lze uvažovat v případě několika dnů či týdnů, výjimečně měsíců. Nesmí se však jednat o uzavřené úseky, vnitřně nespojené z hlediska přestupkové kvalifikace jednotným záměrem. Pokračování v přestupku se posuzuje jako jeden skutek ukončený posledním dílčím útokem. Pro úplnost je třeba doplnit, že může též dojít k přetržení pokračování v přestupku ze strany správního orgánu. Okamžikem rozhodným pro ukončení skutku v případě pokračování v přestupku je též doručení oznámení o zahájení řízení o přestupku podezřelému anebo ústní vyhlášení takového oznámení.

Trvající přestupek

Trvající přestupek je takový přestupek, který spočívá ve vyvolání a následném udržování protiprávního stavu nebo udržování protiprávního stavu, který nebyl pachatelem vyvolán (např. provozování mezinárodní dopravy bez licence nebo povolení, neoprávněné zabrání veřejného prostranství umístěním svých věcí, provádění stavby v rozporu se stavebním povolení).

Podstatným znakem je, že se postihuje právě udržování protiprávního stavu. Trvající přestupek je ukončen ukončením protiprávního stavu, obviněním z přestupku či uložením sankce /podezřelý z přestupku se stává obviněným, jakmile vůči němu správní orgán učiní první úkon v řízení, což je doručení oznámení o zahájení řízení z přestupku nebo ústním vyhlášením takového oznámení/ a rozhoduje se o něm jedním rozhodnutím. Pokud však protiprávní stav po obvinění z přestupku trvá nadále, považuje se takové jednání za nový přestupek.

Hromadný přestupek

Hromadný přestupek je takový přestupek, který spočívá v provedení více dílčích útoků spojených společným záměrem (pouhý jeden útok by k naplnění skutkové podstaty nepostačil). (např. se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že uskutečňuje volání s úmyslem).

Důvodem pro určení, zda se jedná o pokračování v přestupku, trvající přestupek či hromadný, je posouzení a stanovení:

• časové působnosti zákona,
• počátek běhu promlčecí doby,
• druhu a výměry správního trestu.

Pokračování v přestupku a hromadný přestupek se posuzují podle zákona účinného v době posledního dílčího útoku.

Trvající přestupek se posuzuje podle zákona účinného v době odstranění protiprávního stavu (pozdější zákon se použije, je-li to pro pachatele příznivější).

U hromadných přestupků a pokračujících přestupků promlčecí doba začíná běžet dnem následujícím po dni, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku, u trvajícího přestupku po dni, kdy došlo k odstranění protiprávního stavu.