Článek se věnuje problematice odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení, která je regulována zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen SZ"). Úvodem rozlišíme povolení a nařízení odstranění stavby, terénní úpravy nebo zařízení. V další části se budeme věnovat obsahu rozhodnutí o odstranění stavby, nákladům na odstranění stavby a odpovědnosti za škodu. Na závěr uvedeme informace o dokončení odstranění stavby a řekneme, za jakých situací nemusíte podávat oznámení stavebnímu úřadu.

Povolení odstranění stavby

Problematice povolování odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení se věnuje ust. § 128 SZ. Obecně platí, že vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu svůj záměr, že chce stavbu odstranit. Toto pravidlo se neuplatní u staveb specifikovaných ust. § 103 SZ (s výjimkou záměrů uvedených v odst. 1 písm. e) body 4 až 8 SZ, viz blok vedle článku, a staveb obsahujících azbest).

Ohlášení má obsahovat základní údaje o stavbě, očekávané termíny zahájení a skončení prací, způsob odstraňování a další údaje dle charakteru stavby. Například u budov obsahujících byty jsou to statistické ukazatele, v případě staveb vyžadujících stavební povolení či ohlášení zase dokumentace bouracích prací, závazná stanoviska či rozhodnutí dotčených orgánů a tak dále. Ohlášení záměru odstranit stavbu se podává u stavebního úřadu, který stavbu povolil.

Pakliže je oznámení úplné, záměr se nedotýká práv třetích osob a není třeba stanovit další podmínky (např. pro odstranění stavby, k zajištění ochrany veřejných zájmů apod.), stavební úřad vydá souhlas s odstraněním stavby do 30 dnů ode dne podání ohlášení. Pokud stavební úřad dojde k závěru, že ohlášení není úplné, popř. nejsou splněny podmínky pro vydání souhlasu, rozhodne usnesením, že záměr projedná v řízení. V takovém případě se ohlášení považuje za žádost o povolení odstranění stavby.

Řízení o povolení odstranění stavby

Řízení o povolení odstranění stavby se vede vždy v případech, kdy jde o nemovitost, která sice není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, památkové zóně nebo ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny.

V těchto případech závazné stanovisko orgánu státní památkové péče stanoví podmínky pro provedení takového záměru. Řízení je vedeno vždy též v případě, kdy jde o odstranění nemovitosti obsahující azbest, přičemž závazné stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví stanoví podmínky pro provedení takového záměru.

Vlastník stavby má zákonnou povinnost zajistit odstranění stavby stavebním podnikatelem. V případě stavby, která k uskutečnění nevyžaduje stavební povolení, je možné její svépomocné odstranění, avšak musí být zajištěn stavební dozor. U staveb obsahujících azbest je třeba zajistit provádění dozoru osobou s příslušným oprávněním.

Nařízení odstranění stavby

Problematice nařizování odstraňování staveb je věnováno ust. § 129 SZ. To stanoví, kdy je stavební úřad povinen nařídit odstranění stavby. Jedná se například o případ, kdy:

  1. stavba svým stavem ohrožuje život či zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve lhůtě neodstranil závadný stav,
  2. stavba je prováděna bez rozhodnutí vyžadovaného stavebním zákonem či v rozporu s ním a stavba nebyla dodatečně povolena,
  3. stavební povolení bylo zrušeno,
  4. stavba byla provedena v rozporu s právními předpisy, ačkoliv nevyžadovala příslušné rozhodnutí stavebního úřadu,
  5. příslušné rozhodnutí stavebního úřadu bylo pravomocně zrušeno a stavba nebyla povolena v opakovaném stavebním řízení,
  6. u stavby dočasné uplynula doba jejího trvání a nebyla povolena změna v užívání.

Stavby provedené bez rozhodnutí

U staveb provedených bez rozhodnutí vyžadovaného stavebním zákonem či v rozporu s ním (tzv. nepovolené, černé stavby) zahájí stavební úřad řízení o odstranění stavby a zároveň vlastníka či stavebníka poučí o možnosti podat do 30 dnů žádost o dodatečné povolení stavby. Pokud vlastník či stavebník žádost ve lhůtě podá, stavební úřad řízení o odstranění stavby přeruší a vede řízení o dodatečném povolení. Stavbu lze pak dodatečně povolit, pokud stavebník či vlastník prokáže, že:

  • stavba není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování,
  • stavba není prováděna či provedena na pozemku, kde je to omezeno nebo zakázáno,
  • stavba není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo veřejným zájmem.

Bude-li stavba dodatečně povolena, řízení o odstranění stavby bude zastaveno. Byla-li by předmětem dodatečného povolení rozestavěná stavba, stavební úřad je povinen stanovit podmínky k jejímu dokončení.

Stavby provedené v rozporu s právními předpisy

U staveb, které byly provedeny v rozporu s právními předpisy, ačkoliv nevyžadovaly příslušné rozhodnutí stavebního úřadu, stavební úřad nenařídí odstranění stavby, pokud nebylo prokázáno porušení právních předpisů nebo bylo-li toto dodatečně napraveno.

Stavby, u nichž bylo rozhodnutí stavebního úřadu zrušeno

U staveb, u nichž bylo rozhodnutí stavebního úřadu pravomocně zrušeno, je vedeno opakované stavební řízení. Nebude-li v tom stavba povolena, stavební úřad rozhodnutím nařídí odstranění stavby.

Stavby dočasné po uplynutí doby jejich trvání

U staveb dočasných, u nichž uplynula doba jejich trvání, stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby. Současně s tím vlastníka poučí o možnosti podat do 30 dnů žádost o změnu v užívání stavby spočívající v prodloužení doby jejího trvání, nebo ve změně na stavbu trvalou. Podá-li včasně vlastník stavby takovou žádost, řízení o odstranění stavby je přerušeno a vedeno je řízení o podané žádosti. Bude-li žádosti vyhověno, řízení o odstranění stavby stavební úřad zastaví.

Obsah rozhodnutí o odstranění stavby

Ust. § 130 SZ upravuje obsahové náležitosti rozhodnutí o odstranění stavby. Stavební úřad je povinen v povolení či nařízení odstranění stavby, terénních úprav nebo zařízení stanovit podmínky vyplývající z technických požadavků na stavby, podmínky pro archivaci dokumentace, popř. požadavky k úpravě pozemku poté, co je stavba odstraněna.

Stavební úřad je oprávněn uložit vlastníkovi stavby povinnost předložit návrh technologického postupu prací při odstraňování stavby, a to včetně nutných opatření stran minimalizace negativních důsledků na životní prostředí v okolí stavby.

Rozhodl-li o odstranění stavby soud (např. u tzv. neoprávněných staveb –zřídí-li někdo stavbu na pozemku jiné osoby, aniž by měl k tomu příslušné právo, pak vlastník pozemku podá žalobu a vlastníkovi stavby může být uloženo tuto stavbu odstranit), povinný musí požádat stavební úřad o stanovení podmínek k odstranění stavby.

Náklady na odstranění stavby, odpovědnost za škodu

Ust. § 131 SZ reguluje otázku nákladů na odstranění stavby tak, že náklady nese ten, komu bylo odstranění nařízeno. To je logické, neboť odstranění stavby je nařizováno osobě, která porušila určitou právní povinnost.

Vlastník stavby je ten, kdo odpovídá za její stav. S tím souvisí i otázka odpovědnosti za škodu – tedy ten, komu bylo odstranění stavby nařízeno, nese škody vzniklé na sousedním pozemku či stavbě (např. chybně prováděné bourací práce), pokud nebyly tyto škody způsobeny jejich závadným stavem. Náklady nutných zabezpečovacích prací, které je třeba provést pro závadný stav sousední stavby, pak nese vlastník takové stavby.

Oznámení dokončení odstranění stavby

Ust. § 131a SZ stanoví povinnost vlastníka stavby, popř. jiné osoby, která stavbu odstranila, oznámit tuto skutečnost příslušnému stavebnímu úřadu, a to do 30 dnů po odstranění stavby. Nesplnění této povinnosti je přestupkem postižitelným správním trestem. Logickým krokem po faktickém odstranění stavby je zajištění výmazu stavby z katastru nemovitostí, je-li stavba v tomto evidována.

167 hodnocení

Informace k článku jsou platné k datu vydání.