Realizujete stavbu a tápete ohledně legislativy? Tento článek má za cíl popsat dva instituty stavebního práva, kterými jsou předčasné užívání stavby a zkušební provoz. Pojďte si přečíst, jak se od sebe liší a co je potřeba ke schválení žádosti obou těchto požadavků.
Rozdíl mezi předčasným užíváním stavby a zkušebním provozem
Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SZ“), definuje řadu pojmů. Mezi tyto pojmy patří i předčasné užívání stavby a zkušební provoz. Pojďme se podívat, jaký je mezi nimi rozdíl.
Předčasné užívání stavby umožňuje stavebníkovi na časově omezenou dobu užívat stavbu ještě před tím, než je zcela dokončena. Zkušební provoz je zase specifickým druhem provozu, během kterého by mělo být ověřeno, zda je předmětná stavba vyhovující a zda bude v běžném provozu odpovídat parametrům uvedeným v dokumentaci.
Nyní si tyto pojmy vysvětlíme více do detailu.
Předčasné užívání stavby
Předčasnému užívání stavby se věnuje ust. § 123 SZ. Podle tohoto ustanovení může stavební úřad na žádost stavebníka vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením. A to za splnění podmínky, že tento krok nemá vliv na uživatelnost stavby, neohrozí bezpečnost a zdraví osob či zvířat ani životní prostředí.
Náležitosti žádosti o předčasné užívání stavby stanoví zvláštní právní předpis, kterým je vyhláška č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, a to v ustanovení § 18k a příloze č. 13.
Žádost o předčasné užívání stavby
Je-li předmětem žádosti o předčasné užívání stavba realizovaná dodavatelsky, stavebník je povinen připojit dohodu se zhotovitelem stavby. Stavební úřad tak prověřuje, jak je zajištěno plnění smluvních závazků zhotovitele. Je nutné, aby v dohodě byl zakomponován souhlas zhotovitele, popřípadě sjednány podmínky, za kterých bude předčasné užívání stavby probíhat.
U staveb ostatních (typicky stavby prováděné svépomocí) je zase potřeba, aby podmínky předčasného užívání stavby navrhl stavebník v textu žádosti. Předčasné užívání stavby nemusí směřovat vždy jen ke stavbě jako celku, ale také jen její části, pokud je způsobilá samostatného užívání.
Další náležitosti žádosti
Co se okruhu účastníků daného řízení týče, patří do něj stavebník, zhotovitel stavby a vlastník stavby. U požadovaných příloh žádosti SZ vyžaduje doložení závazných stanovisek, popř. stanovisek dotčených orgánů, údaje určující polohu definičního bodu stavby a adresního místa.
S vydáním rozhodnutí o předčasném užívání stavby spojuje zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSP“) poplatek ve výši 1.000 Kč – položka 18 bod 8.
Vydá-li stavební úřad povolení k předčasnému užívání stavby a vzniká-li stavbou nová budova, které se přiděluje číslo popisné nebo evidenční, příp. číslo orientační, stavební úřad písemně vyzve příslušnou obec o přidělení daného čísla. Nejsou-li splněny výše uvedené podmínky, žádost o povolení předčasného užívání stavby je zamítnuta.
Po dokončení stavby se nabízí dva různé postupy: kolaudační souhlas (bude předmětem samostatného článku), nebo zkušební provoz. Užívání stavby v rozporu s vydaným povolením k předčasnému užívání stavby je přestupkem dle ust. § 178 odst. 1 písm. j) SZ, za který je stanoven správní trest v podobě pokuty až do výše 500.000 Kč.
Zkušební provoz.
Zkušební provoz je definován ust. § 124 SZ. Smyslem tohoto institutu je ověření funkčnosti a vlastností provedené stavby dle dokumentace. Stavební úřad může zkušební provoz povolit na základě odůvodněné žádosti stavebníka, nebo nařídit na základě požadavku dotčeného orgánu nebo v jiném odůvodněném případě.
Žádost o zkušební provoz
Na rozdíl od předčasného užívání stavby neexistuje definice pro žádost o zkušební provoz. Shodná je však výše správního poplatku dle ZSP, kdy se vydáním rozhodnutí o povolení zkušebního provozu ukládá poplatek ve výši 1.000 Kč – položka 18 bod 9. Okruh účastníků řízení pak SZ definuje jako stavebníka a vlastníka stavby.
Předpoklad pro povolení zkušebního provozu
Předpokladem povolení zkušebního provozu je souhlasné závazné stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu. V rozhodnutí stavební úřad uvede především dobu trvání zkušebního provozu a je-li potřeba, stanoví pro provoz podmínky. Stejně tak může úřad stanovit podmínky pro přechod zkušebního provozu do užívání stavby. K využití tohoto institutu dochází zejména u složitějších staveb, které standardně podléhají kolaudačnímu souhlasu.
U stavby obsahující technologické zařízení, u kterého je třeba ověřit způsobilost k bezpečnému užívání, dodržení podmínek stavebního povolení nebo integrovaného povolení, může stavební úřad uložit provedení zkušebního provozu (např. problematická realizace odstávky) přímo ve stavebním povolení.
Za dobu trvání zkušebního provozu lze bez předchozího řízení vydat nové rozhodnutí o prodloužení zkušebního provozu. Půjde zpravidla o případ, kdy stanovená doba nebude stačit k provedení všech nutných měření.
Navazujícím krokem po zkušebním provozu (během kterého je ověřeno, že stavba odpovídá při plnění své funkce projektovaným parametrům) je její uvedení do trvalého provozu, a to formou kolaudace. K žádosti stavebník dokládá vyhodnocení výsledků zkušebního provozu.
Na závěr je potřeba uvést, že provádění zkušebního provozu v rozporu s vydaným povolením je přestupkem dle ust. § 178 odst. 1 písm. k) SZ, za který je stanoven správní trest v podobě pokuty až do výše 500.000 Kč.