Ochranná doba – kdy mi zaměstnavatel nemůže dát výpověď?

Kdy vám může zaměstnavatel dát výpověď?

Pokud vám chce dát zaměstnavatel výpověď, musí být nejprve splněn výpovědní důvod podle § 52 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Bližší informace k výpovědním důvodům najdete v našem článku zde.

Ochranná doba – situace, kdy výpověď nebude platná

Existují však situace, kdy jsou splněny výpovědní důvody, avšak zákoník práce poskytuje zaměstnancům tzv. ochrannou dobu, ve které je zákonem zakázáno, aby byla výpověď zaměstnanci dána. Tyto důvody jsou uvedené v § 53 odst. 1 zákoníku práce.

Běžně se zaměstnanci setkají zejména s těmito ochrannými dobami:

1. doba, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným:

1. 1. pokud si tuto neschopnost úmyslně nepřivodil,
   2. nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostřední následek opilosti nebo zneužití návykových látek.

Do této doby se počítá také doba od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od nástupu lázeňského léčení až do dne jejich ukončení. Při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování.

2. doba, kdy je zaměstnankyně těhotná, čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně či zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou;

3. doba, kdy zaměstnanec či zaměstnankyně ošetřuje dítě mladší 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle zákona o nemocenském pojištění, a doba, kdy pečuje o dítě mladší 10 let z důvodů stanovených zákonem o nemocenském pojištění.

Shrnutí trvání ochranné lhůty

Jak vyplývá ze znění ustanovení zákona, ochranná doba trvá po dobu dočasné pracovní neschopnosti jen za předpokladu, že si ji zaměstnanec nezpůsobil úmyslně sám (zejména úmyslným poškozením vlastního zdraví) a že nevznikla ani jako bezprostřední následek opilosti zaměstnance nebo užití omamných prostředků (návykových látek).

Co se týká ochranné doby těhotné zaměstnankyně, ta trvá po celou dobu těhotenství, i když nebylo dosud zjištěno a když o něm při podání výpovědi nevěděla ani sama zaměstnankyně. Výpověď z pracovního poměru je neplatná i tehdy, bude-li teprve dodatečně zjištěno, že zaměstnankyně byla v době doručení výpovědi těhotná.

Méně časté případy ochranné doby

Zákoník práce dále poskytuje ochrannou dobu zaměstnancům v níže uvedených méně běžných situacích, a to:

4. v době, kdy je zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce,
5. při výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení ode dne, kdy byl zaměstnanci doručen povolávací rozkaz, během doby výkonu těchto druhů vojenské činné služby až do uplynutí 2 týdnů po jeho propuštění z těchto druhů vojenské činné služby,
6. v době, kdy je zaměstnanec, který pracuje v noci, uznán na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb dočasně nezpůsobilým pro noční práci,
7. v době, kdy zaměstnanec poskytuje dlouhodobou péči v případech podle § 41a a 41c zákona o nemocenském pojištění se souhlasem zaměstnavatele podle § 191a zákoníku práce.

V jakých případech může zaměstnavatel dát výpověď i přes ochrannou dobu zaměstnance?

Zákoník práce nicméně dává zaměstnavateli možnost dát zaměstnanci výpověď i přesto, že se v ochranné době nachází. Na takové případy si určitě dejte pozor. Ne každá výpověď, kterou zaměstnanec obdrží kupř. v pracovní neschopnosti, je totiž neplatná. Zjednodušeně se jedná o následující výpovědní důvody:

a. zaměstnavatel nebo jeho část se ruší;

b. zaměstnavatel nebo jeho část se přemisťuje; 

To ale neplatí pro těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně na mateřské dovolené a zaměstnance či zaměstnankyně na rodičovské dovolené. Těm zaměstnavatel výpověď z tohoto důvodu dát nemůže. Dále výpověď neplatí v případě organizačních změn uvedených v § 52 písm. zákoníku práce, jestliže se zaměstnavatel přemísťuje v mezích místa/míst výkonu práce, ve kterých má být práce podle pracovní smlouvy vykonávána.

c. z důvodu, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr;

Zde to opět neplatí pro těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně na mateřské dovolené nebo pro zaměstnance či zaměstnankyně na rodičovské dovolené.

d. pro porušování pracovních povinností nebo porušování režimu práce neschopného pojištěnce (pokud nebudete dodržovat rozsah povolených vycházek v pracovní neschopnosti, pracovní neschopnost vás před možnou výpovědí nezachrání).

Zde to opět neplatí pro těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně na mateřské dovolené nebo pro zaměstnance či zaměstnankyně na rodičovské dovolené.

Obecně lze tedy říct, že těhotné zaměstnankyni, zaměstnankyni na mateřské dovolené a zaměstnanci či zaměstnankyni na rodičovské dovolené může zaměstnavatel dát výpověď jenom tehdy, když se zaměstnavatel ruší.

Onemocnění během výpovědní doby

Co když vám však zaměstnavatel dá výpověď a vy ještě v době trvání výpovědní doby onemocníte? Co se v tomto případě děje s výpovědní dobou? Představte si situaci, kdy by vám výpovědní doba měla uplynout například 31. 1. 2021. V této souvislosti mohou nastat dvě situace:

1. V první situaci budete v pracovní neschopnosti od 11. 1. 2021 do 25. 1. 2021. Výpovědní doba se o ochrannou dobu neprodlužuje a váš pracovní poměr skončí dne 31. 1. 2021.
2. Ve druhé situaci budete v pracovní neschopnosti od 30. 1. 2021 až do 6. 2. 2021. Zákoník práce na takovou situaci pamatuje a uvádí, že byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby, pak by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době. To tedy znamená, že ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává. Pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby (tedy té části výpovědní doby, která ještě zbývala uplynout ke dni vzniku pracovní neschopnosti). V této modelové situaci zbývaly dva dny výpovědní doby. Pracovní poměr tedy skončí ke dni 8. 2. 2021.