Nový zákon o obecné bezpečnosti výrobků: Co to znamená pro vaše podnikání?

Ve Sbírce zákonů byl s účinností od 13. 12. 2024 vyhlášen nový zákon č. 387/2024 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků (dále jen „zákon o obecné bezpečnosti výrobků“). Tento zákon implementuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 o obecné bezpečnosti výrobků (dále jen „Nařízení“) a současně nahrazuje dosavadní právní úpravu obsaženou v zákoně č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků. 

Proč se nový zákon zavedl?

Zákon o obecné bezpečnosti výrobků cílí na zvýšení ochrany spotřebitelů, modernizaci systému včasného varování před nebezpečnými výrobky a přísnější povinnosti pro podnikatele. 

Nová právní úprava se nyní vztahuje i na některé produkty spadající do farmaceutického portfolia, a to zejména na kosmetické přípravky nebo zdravotnické prostředky. 

• Ochrana spotřebitelů

Cílem zákona o bezpečnosti výrobků je zlepšení ochrany spotřebitelů, ke kterému dochází prostřednictvím posílení dozoru nad nebezpečnými výrobky a zvýšení bezpečnosti výrobků na trhu.

• Modernizace systému

K modernizaci systému včasného varování dochází díky zavedení systému „Safety Gate“ pro rychlé informování o rizikových výrobcích. Zákon dále vymezuje institucionální uspořádání dozoru nad bezpečností výrobků, určuje ústřední styčný úřad v oblasti obecné bezpečnosti výrobků, zmiňovanou vnitrostátní síť systému včasného varování Safety Gate a národní kontaktní místo pro zajištění činnosti Safety Gate. 

• Přísnější povinnosti pro podnikatele

Nový zákon o bezpečnosti výrobků také upřesňuje pravomoci a obsah rozhodnutí orgánů dozoru v případě zjištění porušení Nařízení ze strany poskytovatelů online tržišť. 

Jaké nové povinnosti zákon přináší?

Nové povinnosti se týkají nejen samotné výroby a uvedení produktu na trh, ale i sledování jeho bezpečnosti po celou dobu jeho životního cyklu. V praxi to znamená, že firmy budou muset zavést nové procesy, dokumentaci a interní postupy, které jim umožní rychle odhalit a řešit potenciální rizika. Mezi nové povinnosti patří zejména:

• povinnost před uvedením výrobku na trh provést interní analýzu rizik; 
• povinnost vypracovat technickou dokumentaci ke každému výrobku; 
• povinnost zavést interní rejstřík stížností; 
• povinnost zavést interní postupy pro zajištění bezpečnosti výrobků; 
• povinnost poskytnout k výrobku návod (je-li to nutné k zajištění bezpečného používání výrobku) v úředním jazyce státu, kde je výrobek uváděn do oběhu; 
• povinnost zavést interní rejstřík obsahující stížnosti na bezpečnost výrobků, které jednotlivé hospodářské subjekty uvádí na trh, informace o nehodách způsobených výrobky, případy stažení výrobků z oběhu a přijatých opatření k nápravě; 
• povinnost prošetřit stížnosti na bezpečnost výrobků a informace o nehodách. 

Oznámení o nebezpečných výrobcích 

Hospodářským subjektům „zůstává“ povinnost informovat příslušné orgány dozoru o nebezpečných, nebo z nebezpečnosti podezřelých, výrobcích, které uvedly na trh. Tuto povinnost budou hospodářské subjekty plní prostřednictvím portálu Safety Business Gateway. 

Oznámení o stažení nebezpečných výrobků

Rovněž nadále platí povinnost informovat spotřebitele v případě oznámení o stažení nebezpečného výrobku z oběhu. Rozsah a způsob informování je nyní sjednocen, a pokud budou splněny požadavky Nařízení, bude mít hospodářský subjekt jistotu splnění zákonných požadavků. 

Přísnější požadavky na označování výrobků

Dochází také ke zpřesnění požadavků na označování výrobků, a to za účelem zajištění sledovatelnosti výrobků a dohledatelnosti odpovědných osob, které výrobky uvádějí na trh nebo do oběhu. Rozsah povinností souvisejících s označováním výrobků se nyní odvíjí od postavení subjektu v dodavatelském řetězci s tím, že nejvíce povinností se týká výrobců. 

Seznam přestupků 

Nový zákon o bezpečnosti výrobků navíc obsahuje seznam přestupků, kterého se hospodářské subjekty a poskytovatelé online tržišť mohou dopustit v případě porušení Nařízení. A současně stanovuje sankce za tyto přestupky.

Informační povinnost u online prodeje

V souvislosti s novou úpravou a shora uvedenými povinnostmi je vhodné upozornit zejména na článek 19 Nařízení, který stanovuje informační povinnost v případě online prodeje nebo prostřednictvím jiných prostředků prodeje na dálku. Pozor, tyto povinnosti platí i v případě, že výrobky jsou nabízeny prostřednictvím sociálních sítí.  

Důležité informační povinnosti (nejen) pro výrobce a distributory

Pokud hospodářský subjekt, kterým se podle čl. 3 bod 13 Nařízení rozumí: „výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce, distributor, poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek nebo jakákoli jiná fyzická nebo právnická osoba, která má povinnosti v souvislosti s výrobou výrobků nebo s jejich dodáváním na trh v souladu s tímto nařízením“ dodává výrobky na trh prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, musí v nabídce k prodeji jasně a viditelně uvést minimálně tyto údaje:

• jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku výrobce a poštovní a elektronickou adresu, na kterých bude možné výrobce kontaktovat;
• v případě, že výrobce nemá sídlo v Evropské unii, musí být uvedeno jméno a poštovní a elektronická adresa odpovědné osoby ve smyslu čl. 16 odst. 1 Nařízení. Vždy musí být uvedena odpovědná osoba, která bude mít sídlo v Evropské unii a která bude odpovídat za plnění povinností stanovených výše uvedenými právními předpisy, a bude spolupracovat s orgány dozoru. 
• údaje, které umožní jednoznačnou identifikaci výrobku, jako je název, typ, série nebo sériové číslo výrobku, typ výrobku, včetně jeho vyobrazení. Vyobrazení výrobku by mělo být aktuální a odpovídat skutečnému produktu. K dispozici by měly být jakékoliv další identifikátory, které přispějí k jednoznačné identifikaci nabízeného výrobku;
• pokud je to nezbytné k bezpečnému používání výrobku, nebo pokud tak stanoví zvláštní předpisy, je třeba uvést také varovné nebo bezpečnostní informace, a to v jazyce, který je spotřebitelům snadno srozumitelný, a který určí členský stát, v němž je výrobek dodáván na trh (v českém jazyce).