Co když utrpíte pracovní úraz? Víte, na co vše máte od zaměstnavatele nárok? V tomto článku podrobně probereme veškeré nároky, které vám mohou v případě pracovního úrazu ze zákona vzniknout.

Pokud se vám v práci stane úraz (postup při pracovním úrazu jsme popsali v článku „Když se stane úraz v práci"), pak vám podle zákoníku práce vzniká nárok na plnění od vašeho zaměstnavatele. Z toho důvodu je dobré vědět, na co konkrétně máte nárok a jakým způsobem tento nárok vyčíslit. 

Nároky zaměstnance dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v důsledku pracovního úrazu jsou následující:

  1. Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti
  2. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
  3. Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění
  4. Účelně vynaložené náklady spojené s léčením
  5. Náhrada věcné škody

Tyto nároky jsou na sobě nezávislé. Pouze náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti jsou vázány na vystavení neschopenky a pobytu v pracovní neschopnosti.

1. Náhrada za ztrátu na výdělku

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 zákoníku práce (nebo odměny z dohody podle § 194 zákoníku práce) a plnou výší nemocenského. Od průměrného výdělku před vznikem škody se tedy odečte náhrada mzdy/platu vyplácená zaměstnavatelem a plná výše nemocenského vypláceného ze systému sociálního pojištění. Zbývající částka je nárokem, který lze požadovat po zaměstnavateli. Výpočet průměrného výdělku není jednoduchý a pro jeho zjištění je nejlepší obrátit se přímo na zaměstnavatele.

2. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Splnění podmínek nároku na starobní důchod není samo o sobě podstatnou změnou poměrů, která by odůvodňovala změnu v úpravě povinností zaměstnavatele vůči poškozenému zaměstnanci. Nicméně dovršení věku 65 let nebo přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění už ukončení vyplácení této náhrady ovšem znamená.

Pokud po skončení pracovní neschopnosti nebudete dále zaměstnáni u původního zaměstnavatele a přihlásíte se do evidence uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce České republiky, i jako osobě registrované v evidenci uchazečů o zaměstnání vám nadále přísluší náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity. V takovém případě se za výdělek po pracovním úrazu považuje výdělek ve výši minimální mzdy platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání.

Zákoník práce stanovuje, že náhradu za ztrátu na výdělku je zaměstnavatel povinen vyplácet pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty. Důležité je tedy zmínit, že pokud jde o splatnost náhrad za ztrátu na výdělku, povinnost vyplácet náhradu za ztrátu na výdělku pravidelně jednou měsíčně je povinností právní a nikoli, jak z toho zaměstnavatelé někdy vycházejí, povinností pořádkovou. Důsledkem porušení této povinnosti je prodlení zaměstnavatele jako dlužníka podle občanského zákoníku ​.

Nemusíte se bát, že byste museli z vyplacených náhrad odvádět pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení nebo příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zákona o všeobecném zdravotním pojištění se do vyměřovacího základu, z něhož se vypočítává výše pojistného, nezahrnuje náhrada škody podle zákoníku práce. To znamená, že z těchto nároků na náhradu škody se pojistné neodvádí.

3. Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění

Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázověa to nejméně ve výši podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Dle přílohy č. 1 tohoto nařízení jsou přiděleny počty bodů pro ohodnocení bolesti pro jednotlivá poškození zdraví způsobená pracovním úrazem. Hodnota 1 bodu činí 250,- Kč. V případě bolestného a ztížení společenského uplatnění je nutné zaměstnavateli poskytnout lékařský posudek o hodnocení bolesti, resp. hodnocení ztížení společenského uplatnění, který vydá poškozenému ošetřující lékař.​​​

4. Účelně vynaložené náklady spojené s léčením

Jde o úhradu výdajů, které jako zaměstnanec uplatníte následně poté, co je v hotovosti vynaložíte. Základním předpokladem pro poskytnutí úhrady zaměstnavatelem je účelné vynaložení výdajů, tj. musely přispět k zlepšení zdravotního stavu, rekonvalescenci apod.

Konkrétně jde o výdaje na léčebné pomůcky, nejsou-li hrazeny ze systému veřejného zdravotního pojištění (léky, protézy, vozík apod.), na léčebné procedury (zdravotním pojištěním nehrazené výkony, náklady spojené s rehabilitací apod.) či na jiné potřebné postupy (přilepšení na stravě, náklady pobytu v karanténě), a konečně i na kompenzaci dočasných potíží (náklady spojené s přibráním ošetřovatele).

Náklady nejbližších rodinných příslušníků na cesty na návštěvy poškozeného zaměstnance v nemocničních zařízeních, jsou-li účelné a přispívají-li zejména po psychické stránce pozitivně k léčebnému procesu, představují rovněž odškodnitelné náklady léčení. Veškeré náklady je však nutné náležitě doložit. Při vzniku pracovního úrazu si rozhodně schovávejte veškeré doklady o zaplacení výdajů, které vám s léčením pracovního úrazu vzniknou.

5. Náhrada věcné škody

V poslední řadě vám jako zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz, náleží náhrada za věcnou škodu, která vám v souvislosti s pracovním úrazem vznikla. Věcnou škodou se rozumí taková majetková újma, která spočívá ve zmenšení majetku (např. zničené/roztrhané oblečení atd.).

 

 

0 hodnocení

Informace k článku jsou platné k datu vydání.