Šikana na pracovišti je stále častějším problémem zaměstnanců. Zaměstnavatel má povinnost zajistit vhodné pracovní prostředí, a pokud zaměstnanci vznikne z důvodu šikany újma, může být za to zaměstnavatel zodpovědný. Víte, jakých případů se to týká?
K šikaně může docházet jak ze strany spolupracovníků (mobbing), tak ze strany vedoucího zaměstnance (bossing).
Šikana má mnoho podob, přičemž se jedná zejména o dlouhodobé posměšky, urážky, šíření pomluv, odmítání spolupracovat, znepříjemňování plnění pracovních úkolů, fyzické nebo slovní napadání, chybné rady, svalování viny či naschvály. Dále se také může jednat i o neumožnění vybrat si směnu či dovolenou, zatímco další zaměstnanci směnu i dovolenou bez problému dostanou.
Dlouhodobá šikana na pracovišti může zaměstnance ovlivnit jak v profesním životě (od rozhodnutí podat výpověď až k trvalému rozhodnutí opustit celý obor), ale rovněž může negativně ovlivnit jeho zdravotní stav a způsobit psychické potíže.
Kdy nese zaměstnavatel odpovědnost za šikanu na pracovišti
Stresující prostředí na pracovišti, cílené ponižování, dlouhodobé nevhodné poznámky a chování na pracovišti by zaměstnavatel neměl přehlížet, neboť může odpovídat zaměstnanci za újmu v důsledku šikany. Tato odpovědnost zaměstnavatele se vyvozuje nikoli jako odpovědnost za pracovní úraz či nemoc z povolání (viz náš nedávný článek), ale jako obecná odpovědnost zaměstnavatele dle § 265 odst. 1 a 2 Zákoníku práce:
§ 265
(1)
Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.
(2)
Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci též škodu, kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem.
Výše zmíněné vyplývá také například z rozhodnutí Nejvyšší soudu sp. zn. 21 Cdo 2738/2017 ze dne 15. 5. 2018, který uvedl, že pokud příčinou psychického onemocnění zaměstnance byl dlouhodobý stres v důsledku chování nadřízeného, který se vůči zaměstnanci choval přezíravě, hrubě a vulgárně, odpovídá zaměstnavatel dle § 265 zákoník práce za vzniklou škodu.
Obdobně bylo rozhodnuto i rozhodnutím Nejvyšší soudu sp. zn. 21 Cdo 4394/2014 ze dne 24. 3. 2016, ve kterém bylo posuzováno šikanózní jednání ze strany kolegů i nadřízených (zejména docházelo ke změně pracovní doby, přidělování práce neodpovídající pracovnímu zaměření apod.).
Jaké nároky můžete uplatnit?
Vzhledem k obecné odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou šikanou lze po zaměstnavateli vymáhat:
- náhradu za újmu na zdraví,
- náhradu za ztrátu na výdělku (zejména v době pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku šikany, ušlý výdělek v důsledku rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance),
- náhradu za ztížení společenského uplatnění,
- náhradu za nemajetkovou újmu,
- náhradu za jakoukoli další újmu, která přímo se šikanou souvisí a vznikla zaměstnanci (náhrada škody za porušení rovného odměňování apod.).
V případě uplatňování újmy vůči zaměstnavateli je však vždy nutné prokázat, že daná újma zaměstnanci skutečně vznikla. Kromě případů, kdy se jedná o diskriminaci (v důsledku, čehož dojde k přenesení důkazního břemene na zaměstnavatele), je na zaměstnanci, jakožto žalobci, aby šikanu na pracovišti a vyplývající nároky prokázal.
Vzhledem k obsáhlosti a komplikovanosti výše uvedené problematiky můžeme jen doporučit, abyste v případě šikany svůj případ zkonzultovali s advokátem.