Český právní řád používá pro označení hranice mezi sousedícími pozemky pojem „rozhrada“. Rozhradou může být cokoli, co odděluje dva pozemky od sebe navzájem. Nemusí se přitom jednat pouze o plot či zeď, ale může se jednat také o meze, strouhy, živé ploty, brázdy, stromořadí a jiné přírodní či uměle vytvořené hranice.
Hlavním účelem rozhrady je zamezovat vzniku sousedských sporů ohledně hranice mezi pozemky a bránit obtěžování druhého souseda v nerušeném užívání jeho pozemku. Ale co když mezi sousedy vznikne spor právě ohledně rozhrad? Komu rozhrada mezi pozemky patří a kdo má povinnost se o ni starat?
Ačkoli by rozhrady mezi pozemky měly sloužit zejména k tomu, aby mezi vlastníky sousedících pozemků nedocházelo k sousedským sporům, nezřídka dochází k situacím, kdy se právě rozhrada stane jablkem sváru mezi sousedy. Vlastníci sousedících pozemků nejsou schopni dohodnout se navzájem na tom, kdo z nich je vlastníkem plotu mezi jejich pozemky a kdo z nich má povinnost se o tento plot starat. Spory o rozhradu byly dříve řešeny tzv. pravidlem pravé ruky – existovala domněnka, že vlastníkovi pozemku patří plot po jeho pravé ruce při pohledu od veřejné komunikace a o ten měl pečovat. Dnes se však již toto pravidlo neužívá a vychází se z toho, kdo daný plot postavil. Pokud nelze tuto informaci zjistit a sousedé se nejsou schopni dohodnout na tom, čí je plot mezi jejich pozemky, vychází se z domněnky, že rozhrada mezi pozemky je společná a tím pádem by společná měla být také péče obou sousedů o danou rozhradu. Ti by tedy měli o její opravy a údržbu pečovat společnými silami a prostředky.
Když je rozhrada mezi pozemky zřízena, má její vlastník povinnost udržovat ji v dobrém stavu. To ale neznamená, že nutně musí znovu postavit rozpadlou zeď, obnovit plot či jinou rozhradu. Tato povinnost by vznikla pouze v případě, že by následkem poškození rozhrady hrozila vlastníkovi sousedního pozemku škoda. Pokud by však byla rozhrada narušena natolik, že by hrozilo nebezpečí, že by hranice mezi pozemky byla zcela neznatelná, může soud vlastníkovi rozhrady uložit povinnost takto poškozenou rozhradu opravit či obnovit.
Ačkoliv vlastník pozemku nemá obecně ani povinnost svůj pozemek oplotit (nestanoví-li to výslovně některý ze zvláštních zákonů), na základě žaloby podané sousedem mu může být soudem tato povinnost uložena, pokud je to potřebné k zajištění nerušeného užívání sousedního pozemku (typicky se může jednat o situaci, kdy na sousedův pozemek budou opakovaně vnikat zvířata chovaná na pozemku).
Informace k článku jsou platné k datu vydání.
