Řešíte spor a bojíte se, že v soudním řízení proděláte kalhoty? Soudní spor si s sebou vybírá jistou finanční daň, o které byste měli dopředu vědět. Pojďte si přečíst, jaké poplatky musíte během řízení uhradit a za jakých podmínek se vám tyto náklady vrátí zpět. ​​​

Náklady řízení tvoří souhrn nákladů, které souvisí s vedením soudního řízení. Obecně je vždy nutné počítat s dílčími – a mnohdy ne malými výdaji. Jedním z důvodů je rovněž to, aby se vedení soudního řízení nezneužívalo.

Blíže problematiku nákladů řízení upravuje zákon č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád. Náklady řízení dle ustanovení § 137 jsou „… zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty, odměna za zastupování a odměna pro mediátora podle zákona o mediaci za první setkání s mediátorem nařízené soudem podle § 100 odst. 2.“

Placení nákladů řízení

Povinnost k placení nákladů řízení má každý účastník soudního řízení. Ten platí náklady, které vznikají nejen jemu osobně, ale také náklady svého právního zástupce v průběhu celého řízení. V řízení mohou vznikat i společné náklady, které se hradí podle poměru účastenství na věci – není-li toto možné určit, pak je hradí účastníci rovným dílem.

Kdy vám stát zaplatí právní pomoc?

Existují případy, kdy za účastníka řízení platí náklady na právní pomoc stát. Jedná se o situace, kdy je účastníkovi řízení ustanoven zástupce nebo opatrovník z řad advokátů, a to v duchu záruky práva na spravedlivý proces a práva na přístup k soudu. Účastník řízení, který splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků, tak může požádat o přidělení právního zástupce. Předseda senátu takové žádosti vyhoví, je-li to nezbytné k ochraně zájmů daného účastníka.

Co dělat, když na právní pomoc nemáte peníze?

Účastník řízení se však může dostat i do takové situace, kdy nemá dostatečné finanční prostředky na právní zastoupení, ale současně nesplňuje podmínky pro ustanovení právního zástupce na náklady státu. V takovém případě je možné podat žádost na Českou advokátní komoru, aby mu ustanovila právního zástupce bezplatně nebo za sníženou odměnu. Při posuzování žádosti se pak zjišťují majetkové poměry žadatele.

Povinnost zálohy za provedení důkazů

Účastníkovi řízení může být rovněž uložena povinnost složit zálohu na provedení důkazu (není-li osvobozen od soudních poplatků), a to na základě jeho vlastního návrhu nebo návrhu soudu. Zpravidla se jedná o náklady důkazu v podobě:

  • znalečného,
  • tlumočného,
  • svědečného,
  • provedení důkazu v cizině.

Výši zálohy stanoví soud podle předpokládaných nákladů navrhovaného důkazu. Konkrétnímu účastníkovi je doručeno soudní usnesení o výši zálohy, kterou pak musí uhradit na účet soudu.

Kdy se vám vynaložené náklady vrátí? 

Obecně můžeme říct, že nárok na náhradu nákladů řízení má ta strana, která byla v řízení plně úspěšná. Soud pak přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníkovi, který naopak úspěšný nebyl. Je ale nutné si uvědomit, že plný úspěch ve věci ještě neznamená, že bude přiznána náhrada všech vynaložených nákladů. V praxi je zcela běžné, že za účelné náklady řízení jsou označeny jen některé náklady.

Jako plný úspěch se pak chápe situace, kdy je žaloba zamítnuta a jedná se tak o plný úspěch žalované strany. U žalob na splnění povinnosti je právo na náhradu nákladů proti žalovanému podmíněno zasláním písemné výzvy (předžalobní výzva), a to nejméně 7 dní před podáním návrhu na zahájení řízení. Pokud se jedná se o důvody hodné zvláštního zřetele, může soud výjimečně přiznat náhradu nákladů řízení (zcela nebo zčásti) žalobci i v případě, že žalobce žalovanému výzvu k plnění nezaslal.

Částečný úspěch

V případě částečného úspěchu v soudním řízení, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí nebo rozhodne, že na náhradu nákladů nemá nárok žádný z účastníků.

Nicméně i v případě částečného úspěchu může soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, pokud byl neúspěch jen v poměrně nepatrné části nebo pokud rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posouzení či úvaze soudu.

Kdy nemáte právo na náhradu nákladů?

Žádný z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení, pokud řízení skončilo smírem a v rámci smírné dohody. Stejná situace platí v případě, že bylo řízení zastaveno.

Pozor: Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení o rozvod, neplatnost manželství, určení, zda tu manželství je či není, o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství.

Jestliže však některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, má povinnost uhradit jeho náklady. Jedná se o jakési prevenční opatření, aby se svévolně nezneužívalo právo na soudní řízení. Slouží také od toho, aby se v řízení (při podání žaloby) řádně pokračovalo respektive aby žalovaní plnili své povinnosti včas a nebylo nutné žalobu vůbec podávat.

Komu se hradí poplatky?

Pokud účastníka řízení zastupuje advokát, notář či patentový zástupce, náhrada nákladů řízení se zpravidla hradí k rukám právního zástupce. V případě zastoupení účastníka ustanoveným advokátem se náklady na řízení hradí státu. Soud o nákladech řízení rozhoduje bez návrhu, zpravidla v konečném rozhodnutí ve věci. Vyloučeno však není i samostatné usnesení ohledně nákladů řízení. Vzdá-li se účastník svého práva na náhradu nákladů, pak soud rozhodne, že ani jeden z účastníků nemá právo na náhradu nákladů.

381 hodnocení

Informace k článku jsou platné k datu vydání.