Řešíte spor a bojíte se, že v soudním řízení proděláte kalhoty? Kolik takové právní zastoupení stojí a co vše bude nutné uhradit? Prozradíme vám tak, na jakou částku vás vyjdou poplatky soudu.
V předchozím článku jsme si ukázali, že právní zastoupení advokátem není levná záležitost. Chcete-li jít do soudního sporu, musíte k těmto nákladů připočítat i další výlohy, jako je například soudní poplatek, náklady za nařízené znalecké posudky či jiné úkony prováděné soudy. V případě neúspěšného soudního řízení se celkové náklady mohou navýšit i o náklady řízení protistrany.
Kdo hradí soudní poplatek
Soudní poplatek je peněžitá částka, kterou je nutno uhradit za řízení před soudy či za jednotlivé úkony, které soudy provádějí. Soudní poplatky jsou blíže upraveny v zákoně č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích a související příloze Sazebník soudních poplatků (dále jen sazebník).
- Žalobce
Povinnost uhradit soudní poplatek je nejčastěji navázána na podání žaloby či jiného návrhu. V takovém případě je povinen soudní poplatek uhradit navrhovatel/žalobce, na jehož podnět se zahajuje řízení.
- Odvolatel a dovolatel
Dále pak tuto povinnost mají nejčastěji odvolatel a dovolatel, tedy ten účastník řízení, který nesouhlasí s rozhodnutím soudu, a proti tomuto podává odvolání či dovolání.
- Další případy
Dále pak mohou mít poplatkovou povinnost účastníci uzavřeného smíru ve smírčím řízení či žalovaní, kteří proti žalobci uplatňují vzájemný návrh. Stejně tak fyzická nebo právnická osoba, jíž se týká provedení zápisu ve veřejném rejstříku, o kterém rozhodl soud v řízení zahájeném bez návrhu.
V neposlední řadě právnická osoba v řízení (zahájeném bez návrhu), ve kterém soud rozhodl o zrušení nebo likvidaci právnické osoby nebo o jmenování likvidátora právnické osoby. Vznikne-li povinnost k úhradě poplatku více poplatníkům, pak hradí poplatek společně a nerozdílně.
V záležitostí poplatků rozhoduje ten soud, který je věcně a místně příslušný k rozhodnutí věci v prvním stupni. Stejně tak tento soud v běžných situacích rozhoduje o poplatcích za řízení před odvolacím nebo dovolacím soudem. Ve věcech kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Stanovení výše soudního poplatku
Sazby poplatků jsou stanoveny pevnou částkou či procentem u poplatků, jehož základ je vyjádřen v peněžní částkou. Je-li uplatněno více peněžitých plnění, pak se tyto částky sčítají pro následný výpočet soudního poplatku.
Pokud se plnění opakuje, pak se částky sčítají. V případě opakujícího se plnění, které je delší než je 5 let nebo se stanoví na dobu života/na neurčito, se základem poplatku stává částka ve výši pětinásobku ročního plnění.
U nepeněžitých plnění stanoví základ poplatku sazebník. Nelze-li základ poplatku stanovit, pak se vychází z částky 20.000 Kč. Základ poplatku se zaokrouhluje na celé stokoruny dolů, samotný poplatek se zaokrouhluje na celé desítky korun nahoru.
- U nejběžnějších žalob, kdy je vymáháno peněžité plnění do 20.000 Kč, se hradí soudní poplatek ve výši 1.000 Kč.
- U peněžitého plnění v rozmezí nad 20.000 Kč do 40.000.000 Kč činí poplatek 5 % z žalované částky.
Jak se hradí poplatky?
Soudní poplatky jsou příjmem státního rozpočtu a hradí se na účet soudu. Poplatky, které nepřevyšují částku 5.000 Kč, je možné uhradit též kolkovými známkami. Soudní poplatek můžete uhradit hned při podání návrhu nebo vyčkat na usnesení soudu ohledně stanovení výše poplatkové povinnosti. Soudní poplatek pak musíte uhradit do stanovené lhůty, kterou soud určí zpravidla v délce alespoň 15 dní (výjimečně může být tato lhůta kratší).
Po marném uplynutí lhůty k úhradě soudního poplatku dojde k zastavení řízení. K uhrazeným poplatkům po stanovené lhůtě soud již nepřihlíží (tyto poplatky jsou následně vráceny tomu, kdo je uhradil).
Osvobození od soudních poplatků
Osvobození od úhrady soudních poplatků dopadá na zákonem vyjmenované typy řízení, a to zejména v oblasti:
- opatrovnictví,
- vyživovací povinnosti,
- sociálního zabezpečení,
- pozůstalostních řízení apod.
Obecně by měl institut osvobození od úhrady soudních poplatků dopadat na sociálně slabší a nemajetné občany, kteří by si za běžné situace vedení soudního řízení nemohli dovolit. Díky možnosti požádat o osvobození od soudních poplatků je zachováno právo na přístup k soudu, které je uvedeno v Listině základních práv a svobod.
Žádost se podává k soudu, který následně zkoumá, zdali jsou splněny podmínky pro částečné či výjimečně úplné osvobození (tedy zda jsou pro to zvlášť závažné důvody). Žádost o osvobození od úhrady soudních poplatků můžete podat i opakovaně v průběhu řízení, pokud se změní vaše majetkové poměry.
Rozhodnutí o osvobození se vztahuje na celé řízení, a to i zpětně, pokud není v rozhodnutí uvedeno jinak. Nicméně poplatky zaplacené před samotným rozhodnutím o osvobození se nevrací.
Informace k článku jsou platné k datu vydání.
