Namísto klasického pracovního poměru si můžete vydělávat takzvaně na dohodu. V tomto článku se nejprve podíváme na dohodu o provedení práce, na to, jak tato dohoda funguje, jaké jsou její klady a zápory. V některém z následujících článků se zaměříme na dohodu o pracovní činnosti a závěrem na srovnání obou typů dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

S dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr se nejčastěji setkáváme hlavně u příležitostných zaměstnání, například ve formě brigád. Jedná se totiž o nejoblíbenější pracovněprávní vztah pro zaměstnavatele. Tyto dohody jsou výhodnější než klasický pracovní poměr, a to především z důvodu své pružnosti spočívající v jejich rychlém a snadném ukončení. Pracovníci naopak ocení výhodu dohod třeba v podobě úlev na odvodech sociálního a zdravotního pojištění a dani z příjmu. Splněny však musí být určité podmínky, které si povíme níže. 

Jaké náležitosti musí obsahovat dohoda o provedení práce?

Dohodu o provedení práce upravuje § 75 zákoníku práce. Tato dohoda musí být jako smluvní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem sjednána písemně (pod sankcí její neplatnosti) a vždy musí obsahovat dobu, na kterou se uzavírá. Chybět by v ní nemělo ani vymezení úkolu nebo činnosti – tedy co bude zaměstnanec na základě dohody dělat. Dohoda o provedení práce by měla upravovat také výši sjednané odměny. Jedno vyhotovení této dohody musí zaměstnavatel vydat zaměstnanci.

Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být podle § 75 zákoníku práce větší než 300 hodin v kalendářním roce. Jedná se o limit počtu odpracovaných hodin, který určuje, že zaměstnanec pracující na dohodu o provedení práce smí pro jednu firmu odpracovat maximálně 300 hodin ročně. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V případě uzavření dohody o provedení práce není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu.

Ukončení dohody o provedení práce ze strany zaměstnance

Pokud se zaměstnanec rozhodne dohodu o provedení práce ukončit, může tak učinit buď písemnou dohodou ke sjednanému dni uzavřenou mezi ním a zaměstnavatelem, nebo výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo okamžitým zrušením dohody o provedení práce. Okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné pracovní poměr okamžitě zrušit. Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží.

Upozorňujeme, že pokud se zaměstnavatel rozhodne ukončit dohodu o provedení práce se svým zaměstnancem, má možnost vypovědět tuto dohodu také bez udání důvodu.

Dále je důležité zmínit, že zaměstnanec může dohodu o provedení práce uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů.

Danění příjmu z dohody o provedení práce

V případě práce na dohodu o provedení práce je měsíční příjem z této dohody do 10 000 Kč včetně osvobozen od placení sociálního a zdravotního pojištění (odvody nehradí ani zaměstnanec, ani zaměstnavatel). Uvedený pojištěnec nebude pro účely zdravotního pojištění považován za zaměstnance. Okrajově uvádíme, že při hrubé mzdě 10 001 Kč měsíčně se již sociální i zdravotní pojištění platí.

Pro výpočet daně z příjmu je důležité vedle výše měsíční odměny do 10 000 Kč také to, jestli zaměstnanec jako poplatník podepsal u daného zaměstnavatele prohlášení k dani (tzv. růžové prohlášení) a zda uplatňuje právě u tohoto zaměstnavatele základní daňovou slevu na poplatníka. Při výši odměny do 10 000 Kč spolu s podepsaným prohlášením k dani je odváděna daň zálohová. Podepsaným prohlášením k dani může poplatník uplatnit slevy na dani (například základní slevu na poplatníka, na studenta a tak dále), případně daňové zvýhodnění na vyživované děti. Prohlášení k dani lze mít podepsáno pouze u jednoho zaměstnavatele.

Pokud činí odměna z dohody o provedení práce 10 000 Kč měsíčně a poplatník nepodepsal prohlášení k dani, zdaňuje se taková dohoda 15% daní. Zaměstnavatel tuto daň z příjmu rovnou srazí, čímž je pro poplatníka daňová otázka vyřešena. Příjem se již nemusí uvádět v daňovém přiznání. Poplatník si v tomto případě nemůže uplatnit žádnou slevu na dani, protože u zaměstnavatele nemá podepsané prohlášení k dani.

Při výši odměny nad 10 000 Kč je již z příjmu odváděno sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnanec hradí 11 % z hrubé mzdy, zaměstnavatel 34 % z hrubé mzdy. Základ daně se vypočte jako 1,34 násobek hrubé mzdy a zaokrouhlí se na celá sta Kč nahoru.

Příjem z dohody o provedení práce nad 10 000 Kč se zdaňuje 15% zálohovou daní. Pokud poplatník nemá u zaměstnavatele podepsané prohlášení k dani, nemůže uplatnit žádnou slevu na dani. Může však při podání daňového přiznání uplatit slevu na poplatníka za příslušné daňové období. Podle získaných příjmů za celý rok může mít pak poplatník nárok na daňovou vratku.

Pokud má poplatník příjem nad 10 000 Kč měsíčně a podepsané prohlášení k dani, pak se mu částka zdaňuje stejně jako v případě odměny nad 10 000 Kč s nepodepsaným prohlášením. Rozdíl je pouze v tom, že poplatník může uplatnit slevy či zvýhodnění na děti.

Komu se práce na dohodu o provedení práce vyplatí?

Z výše uvedeného pak vyplývá, že pro odvody na sociálním a zdravotním pojištění a zdanění příjmu z dohody o provedení práce je důležitý limit 10 000 Kč měsíčně. Jak u odvodů sociálního a zdravotního pojištění, tak u zdanění, rozhoduje překročení hranice 10 000 Kč měsíčně a také podepsané prohlášení k dani. Pracovat na dohodu o provedení práce se tedy vyplatí při výdělku do 10 000 Kč měsíčně a v případě, že máte vyřešené hrazení zdravotního pojištění. Tedy pokud jste státním pojištěncem (jste ve starobním důchodu, na mateřské, rodičovské nebo studujete), nebo pokud máte ještě další pracovní poměr, ze kterého je vám placeno zdravotní pojištění.

Při výdělku nad 10 000 Kč je třeba pamatovat na skutečnost, že až do výdělku ve výši minimální mzdy (14 600 Kč pro rok 2020) vám bude v rámci odvodů strháváno více na zdravotním pojištění, protože je nutno platit zdravotní pojištění alespoň v minimální částce 1 971 Kč (pro rok 2020).

19 hodnocení

Informace k článku jsou platné k datu vydání.