V tomto článku navážeme na článek Darovací smlouva a zaměříme se na darování nemovitosti. To obnáší nejen sepis písemné darovací smlouvy, ale i její vložení na katastr nemovitostí, s čímž je spojena povinnost úhrady nezbytných poplatků. Na závěr se podíváme i na daňovou problematiku, která s tím úzce souvisí.
Hned na úvod je třeba říct, že pokud máte nemovitost ve svém výlučném vlastnictví, můžete ji darovat komukoliv chcete – obdarovaným může být příbuzný, ale také cizí osoba. Zároveň se může jednat o jednoho člověka nebo více lidí.
Darovat můžete i různé velikosti podílů na nemovitosti, pokud je tak nemovitost členěna. Rozsah darování i výše podílů je jen na vašem rozhodnutí a na vaší vůli jako dárce. V případě darování různých velikostí podílů je důležité podíly přesně definovat, a to jak do darovací smlouvy, tak i do následného návrhu na vklad do katastru nemovitostí. Výslovně je nutné uvést, že nemovitost bude darována do podílového spoluvlastnictví.
Darovací smlouva a její forma
K darování nemovitosti nepostačí pouze písemná darovací smlouva. Vlastnictví k nemovité věci vzniká, až když vložíte darovací smlouvu do katastru nemovitostí (podle katastrálního zákona, v návaznosti na ust. § 1105 občanského zákoníku, resp. zápisem vlastnického práva do veřejného seznamu).
Dle ust. § 10 ve spojení s ust. § 12 katastrálního zákona nastávají právní účinky vkladu na základě pravomocného rozhodnutí o jeho povolení v okamžiku, kdy návrh na zápis (vklad) byl doručen příslušnému katastrálnímu úřadu.
Náležitosti darovací smlouvy
- Určení a označení smluvních stran
- Určení předmětu daru
- Uvedení projevu vůle převést vlastnické právo k věci bezplatně a dobrovolně
- Datum, místo, podpisy obou smluvních stran na téže listině
Počet vyhotovení darovací smlouvy
Darovací smlouvu, jejímž předmětem bude darování věci nemovité, je potřeba vytvořit ve trojím vyhotovení. Každá smluvní strana dostane vlastní vydání a jedno z nich se poté předkládá katastrálnímu úřadu spolu s návrhem na vklad.
Aby nastaly účinky darovací smlouvy, musíte jedno vyhotovení darovací smlouvy s úředně ověřenými podpisy vložit na katastru nemovitostí. Úřední ověření podpisů je možné provést například na pobočce České pošty označené logem Czech POINT, u advokáta či notáře. Ověření jednoho podpisu stojí 30 Kč.
Nebyly-li by podpisy na darovací smlouvě úředně ověřeny, musí ten, kdo zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí navrhuje, prokázat jejich pravost. Pokud jejich pravost neprokáže do 30 dnů od podání návrhu na zápis, katastrální úřad řízení o povolení vkladu zastaví řízení nebo vrátí listinu tomu, kdo ji předložil.
Podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí
Náležitosti návrhu na vklad vlastnického práva a výčet potřebných příloh pak řeší ust. § 14 a § 15 katastrálního zákona. Návrh na vklad vlastnického práva je třeba podat na standardizovaném formuláři ČÚZK. Pro jeho vytvoření můžete využít interaktivní aplikaci, která vyplňování značně zjednodušuje. Aplikace je dostupná na adrese http://nv.cuzk.cz→ Nový návrh → Zjednodušené vytvoření návrhu na vklad → Prodávám nebo daruji vše, nebo výběr toho, co vlastním.
Vyplněný návrh na vklad pak vytiskněte a spolu s ověřenou darovací smlouvou předložte na katastru nemovitostí.
Poplatky spojené s návrhem na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí
Za návrh na vklad do katastru nemovitostí zaplatíte správní poplatek ve výši 2.000 Kč. K tomu si ale ještě připočtětě výše uvedený poplatek za ověření podpisů smluvních stran na předmětné darovací smlouvě.
Daňová problematika spojená s převodem nemovité věci
Nemovitosti podléhají dani i při darování. Pojďme se zaměřit na to, o jaké daně se jedná.
Darovací daň i daň z nabytí nemovitých věcí již byly formálně zrušeny. Dary ovšem podléhají dani z příjmu fyzických osob, a to ve výši 15 % z hodnoty nemovitosti (pro právnické osoby je pak daň ve výši 19 %). Nabytím vlastnického práva k nemovité věci (a to i darováním) se rovněž obdarovaný stává poplatníkem daně z nemovitých věcí.
Daň z příjmu fyzických osob nemusíte platit tehdy, jestliže nemovitost daruje jako dárce obdarovanému, kterým je:
- příbuzný v hlavní linii – tedy dary v linii prarodiče, rodiče, děti, vnoučata, pravnoučata,
- příbuzný ve vedlejší linii – tedy dary v linii manžel/ka, sourozenec, strýc, teta, synovec nebo neteř, rodiče či děti manžela/ky, manželka/manžel rodičů,
- obdarovaný, se kterým dárce sdílí domácnost déle než 1 rok.
Pokud ale hodnota nemovitosti přesáhne 5 milionů korun, tak vám vzniká povinnost oznámit tuto skutečnost správci daně (finančnímu úřadu). Oznámit musíte výši příjmu (cenu nemovitosti), datum nabytí nemovitosti a popis okolností nabytí nemovitosti. Toto oznámení můžete učinit pomocí tiskopisu vydaného Ministerstvem financí, prostřednictvím písemného dopisu nebo ústním nahlášením přímo na finančním úřadě. Elektronicky můžete finanční úřad informovat e-mailem či skrze datovou schránku. Pokud dar neoznámíte, hrozí vám pokuta od finančního úřadu.
Nabytím vlastnického práva k nemovité věci se z obdarovaného stává poplatník daně z nemovitých věcí. Daň z nemovitých věcí je jedinou daní, u níž je dána splatnost předem. Pro její placení je rozhodující vlastnictví k začátku roku příslušného zdaňovacího období, tedy stav v katastru nemovitostí k 1. lednu příslušného roku. Daňové přiznání musí poplatník podat příslušnému správci daně do 31. ledna příslušného zdaňovacího období. Nepřesáhne-li roční daň z nemovitých věcí částku 5.000 Kč, nastává splatnost daně najednou, a to nejpozději do 31. května zdaňovacího období.
Informace k článku jsou platné k datu vydání.
