Co obsahuje a jak se uzavírá darovací smlouva

Co je vlastně darovací smlouva

Darovací smlouva je závazkový vztah stran, kdy jedna ze stran závazkového vztahu převádí (nebo se zavazuje druhé straně bezplatně převést) vlastnické právo ke konkrétní movité/nemovité věci, zatímco druhá strana projeví vůli tuto movitou/nemovitou věc nebo nabídku do svého vlastnictví přijmout. Darování je vždy dobrovolné a bezplatné, neboť poskytnutí daru na základě právní povinnosti by nebylo darováním.

Darování je upraveno v ust. § 2055 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „OZ“.

Kdo jsou smluvní strany

Smluvními stranami darovací smlouvy jsou:

1. dárce, tj. ten, kdo na jiného bezplatně převádí vlastnické právo k věci (nebo kdo se teprve obdarovanému zavazuje věc bezplatně do vlastnictví převést), 

2. obdarovaný, tj. ten, na koho je druhým bezplatně vlastnické právo převedeno nebo komu se druhý k takovému převodu zavázal. Obdarovaný se současně rozhodl takový dar nebo nabídku daru přijmout.

Co může být předmětem darování

Předmětem darování mohou být movité i nemovité věci, přičemž darován může být i všechen současný, a dokonce budoucí majetek dárce. V takovém případě je platnost darování omezena zákonnou limitací – dar nesmí přesahovat více jako polovinu tohoto budoucího majetku.

Forma darovací smlouvy

Darovat můžete i bez uzavření písemné smlouvy. V takovém případě je darovací smlouva uzavřena odevzdáním movité věci dárcem a přijetí daru obdarovaným. Pozor, jedná-li se ale o darování nemovitých věcí, darovací smlouva musí být vždy uzavřena v písemné formě, jinak je takové právní jednání neplatné.

Nezbytné náležitosti darovací smlouvy

1. Určení a označení smluvních stran
2. Určení předmětu daru
3. Uvedení projevu vůle převést vlastnické právo k věci bezplatně a dobrovolně
4. Datum, místo, podpisy obou smluvních stran na téže listině

Smluvní strany, tj. osoby dárce a obdarovaného musí být v darovací smlouvě řádně označeny, a to jménem, příjmením, datem narození/rodným číslem a bydlištěm. V darovací smlouvě musí být dále řádně vymezen dar (předmět darování). Je-li předmětem darovací smlouvy nemovitá věc, musí být v darovací smlouvě označena tak, aby byl právní úkon určitý a srozumitelný.

Co dalšího je důležité o darování vědět

Pokud dárce dar obdarovanému pouze přislíbí, není následně zavázán darovat, ale ten, kdo slib daru obdržel, má právo na náhradu nákladů, které v očekávání získání daru vynaložil.

V případě, že k předání daru dojde po uzavření darovací smlouvy, může dárce od smlouvy odstoupit a odevzdání daru odepřít. To by platilo v situaci, kdy by se okolnosti po uzavření darovací smlouvy změnily natolik, že by plnění podle smlouvy vážně ohrozilo dárcovu výživu nebo plnění jeho vyživovací povinnosti.

Dle pravidel občanského zákoníku (§ 2062) je možné darovat tzv. „podporu“. To znamená, že se dárce zaváže obdarovaného pravidelně podporovat. Pokud je to ujednáno, přechází právo podpory na dědice dárce a obdarovaného.

Komu nelze darovat

Neplatné je takové darování, které je darováno:

1. osobě, jež provozuje zařízení se zdravotními a sociálními službami, nebo

2. osobě, jež takové zařízení spravuje nebo je v něm sama zaměstnaná. A to v době, kdy dárce využívá péči takového zařízení nebo jeho služby. To ovšem neplatí v případě, že se jedná o osobu blízkou.

Odvolání daru

V případě, že dárce po darování upadne do takové nouze, že nemá na nutnou výživu pro sebe, či osoby na něm s výživou závislé, může dar odvolat a požadovat, aby mu obdarovaný dar vydal zpět nebo zaplatil cenu obvyklou. Nanejvýše však v takovém rozsahu, ve kterém se mu nedostává prostředků k nutné výživě.

O dar můžete přijít

Odvolání daru je možné i pro nevděk obdarovaného vůči dárci nebo došlo-li ze strany obdarovaného zjevně k porušení dobrých mravů.