Darování je dobrovolné a bezúplatné převedení vlastnického práva k dané věci z dárce na obdarovaného. Dárce se však může po čase rozhodnout, že si dar vezme zpátky. Za jakých okolností to může udělat? Odpovědi se dozvíte v našem článku.

Darování je upraveno v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), a to konkrétně v § 2055–2078. Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci (nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví) a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Jedná se tedy o dvoustranné práv jednání, při kterém je důležitým znakem bezúplatnost. Dárce nezískává žádné protiplnění, a z toho důvodu existuje i právo dar odvolat. Tohoto práva se nelze vzdát.

Odvolat dar lze ze dvou jasně stanovených důvodu:

  1. pro nouzi nebo
  2. pro nevděk.

Odvolání daru z důvodu nouze

Odvolání daru pro nouzi je upraveno v § 2068–2071 OZ. Tento institut je možné využít v případě, kdy se dárce po darování dostane do takové nouze, že nemá peníze ani na nutnou výživu nebo nutnou výživu osoby, kterou ze zákona musí hradit.

Pojem „nouze dárce“ je třeba chápat v souvislosti s výživou. Judikatura pracuje s pojmem „slušná výživa“, kterou definuje nejen jako úhradu nejnutnějších potřeb, ale také jako úhradu odpovídající průměrnému životnímu standardu. Zahrnuje tedy nejen stravu, ale i zabezpečení nutného odpovídajícího bydlení, oblečení, zdravotní péče či kulturního vyžití.

Dárce se do stavu nouze může dostat skutečností, že nemá finanční prostředky na vlastní výživu nebo výživu dalších osob, ke kterým má zákonem stanovenou vyživovací povinnost (např. dítě a rodič, rozvedení manželé atd.).

V případě stavu nouze vznikne dárci právo (nikoliv povinnost) dar odvolat. Dar však nelze odvolat, přivodí-li si sám dárce stav nouze úmyslně nebo z hrubé nedbalosti.

Po obdarovaném lze požadovat vydání daru zpět nebo zaplacení obvyklé ceny, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Obdarovaný má možnost zprostit se této povinnosti rovněž poskytnutím toho, co je k takové výživě potřeba, či je-li sám v podobné nouzi jako dárce.

Obvyklou cenou je kupní cena, za kterou se daná věc v době uzavření smlouvy obvykle prodává. Nelze požadovat např. cenu za věc zvláštní obliby.

Odvolání daru z důvodu nevděku

Odvolání daru pro nevděk je upraveno v § 2072–2075 OZ. Od darovací smlouvy lze odstoupit pro nevděk obdarovaného, a to v případě, že obdarovaný ublíží dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti způsobem, že zjevně poruší dobré mravy. V odůvodněných okolnostech lze považovat za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě, která je dárci blízká.

Ublížit lze dárci jak fyzicky, tak psychicky, přičemž nejčastějším důvodem může být:

  1. spáchání trestného činu proti životu a zdraví dárce,
  2. proti svobodě dárce,
  3. zásah do práva na ochranu osobnosti či
  4. porušení soukromí dárce, a to úmyslně nebo z hrubé nedbalosti.

Judikatura vyvozuje, že se musí jednat o závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny. A to rozsahem a intenzitou, která nevzbuzuje žádné pochybnosti o tom, že se jedná o hrubé porušení dobrých mravů. Za nevděk může být považováno i méně intenzivní jednání, pokud se ale opakuje.

 

419 hodnocení

Informace k článku jsou platné k datu vydání.