Někdy se stane, že k jedné věci má vlastnické právo několik osob. Není překvapením, že v takových situacích mohou vznikat spory, jak se o věc starat a jak s ní nakládat. Zákon na takové případy naštěstí myslí a nabízí možnost zrušení spoluvlastnictví. Přečtěte si, jak správně postupovat.

Spoluvlastnictví může být zrušeno jak vzájemnou dohodou mezi spoluvlastníky, tak prostřednictvím soudu (na návrh každého ze spoluvlastníků dané věci). Platí totiž pravidlo, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. 

Dohoda o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

Spoluvlastnictví se ruší dohodou všech spoluvlastníků k věci jako celku, nelze tak takto řešit jen určitý spoluvlastnický podíl. Dohoda musí obsahovat způsob vypořádání mezi jednotlivými spoluvlastníky – jinak nebude platná. Pokud se jedná o nemovitou věc (pozemky, domy, bytové jednotky apod.) nebo závod, vyžaduje se písemná forma.

Dohodu o zrušení spoluvlastnictví jde uzavřít kdykoli za trvání spoluvlastnického vztahu. A to i tehdy, pokud již probíhá soudní řízení – dokonce i ve fázi, kdy ve věci bylo dosud nepravomocně rozhodnuto. Uzavřená dohoda ovšem může vypořádat zrušené spoluvlastnictví jiným způsobem než soudním rozhodnutím.

Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soudem

Někdy však může být těžké spoluvlastnictví zrušit, pokud jednotlivé osoby nechtějí spolupracovat. Pokud se nedohodnou na způsobu vypořádání nebo některý ze spoluvlastníků zcela odmítá spoluvlastnictví zrušit, je potřeba se obrátit na soud.

Kdy může soud zrušení spoluvlastnictví odložit

Pozor, o zrušení spoluvlastnictví nesmí být žádáno v nevhodnou dobu nebo k újmě některého ze spoluvlastníků. Překážky, které brání zrušení spoluvlastnictví, však mají vždy jen dočasný charakter (trvalá či dlouhotrvající překážka by vylučovala zrušení spoluvlastnictví).

Pokud se spoluvlastník domnívá, že zrušení spoluvlastnictví dochází k jeho újmě či v nevhodnou dobu, může se domáhat u soudu určení odkladu. Je však na tomto spoluvlastníkovi, aby prokázal, že jsou splněny okolnosti a podmínky pro jeho povolení. Samotný soud nemá povinnost tyto okolnosti aktivně zjišťovat. V případě, že by však v průběhu řízení vyšly najevo, soud k nim musí přihlédnout.

Kromě doby, po kterou překážka brání zrušení spoluvlastnictví, se také posuzuje, zda se jedná o objektivní okolnost. Pro samotné zrušení spoluvlastnictví nejsou rozhodující osobní poměry spoluvlastníků, ale případná škoda, která by jim tímto jednáním vznikla. Nemožnost zrušení spoluvlastnictví tedy cílí zejména na situace, kdy například dojde k náhlému, krátkému a hlubšímu poklesu ceny společné věci a lze očekávat, že se cena věci brzy zvýší, podobně pokud má brzy zaniknout zatížení společné věci vedoucí též ke zvýšení ceny. Nejedná se však o situace, kdy je nařízena exekuce na majetek některého ze spoluvlastníků nebo kdy je potřeba věc (kvůli jejímu špatnému stavu) opravit.

Způsoby vypořádání spoluvlastnictví 

Na závěr bychom rádi zmínili základní způsoby, jak s věcí ve spoluvlastnictví naložit. Může jít například o: 

  1. rozdělení věci,
  2. její prodej (samostatně či ve veřejné dražbě) s rozdělením výtěžku mezi spoluvlastníky,
  3.  převedení vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům a vyplacení ostatních.
528 hodnocení

Informace k článku jsou platné k datu vydání.