Pravidla kolaudace

Stavby, které podléhají kolaudačnímu souhlasu či kolaudačnímu rozhodnutí

Ust. § 119 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SZ“) stanovuje základní pravidla procesu kolaudace. Specifikuje, které stavby lze užívat pouze na základě kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí. Jde o následující výčet dokončených staveb, popř. jejich částí, které jsou způsobilé samostatného užívání:

• Vyjmenované stavby jako:

  • stavby nadzemních a podzemních komunikačních vedení sítí elektronických komunikací, jejich antény a stožáry (včetně opěrných bodů nadzemního, nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení), telefonní budky a přípojná komunikační vedení sítě elektronických komunikací a související komunikační zařízení (včetně jejich elektrických přípojek), s výjimkou budov,
  • distribuční soustavy v elektroenergetice s výjimkou budov,
  • distribuční soustavy v plynárenství s výjimkou budov, a těžební plynovody,
  • rozvodná tepelná zařízení s výjimkou budov,
  • vedení sítí veřejného osvětlení (včetně stožárů a systémů řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky).

• dále stavby, u kterých postačí ohlášení stavebnímu úřadu, jde o:

               a) stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m, nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím,

               b) podzemní stavby do 300 m² celkové zastavěné plochy, hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem nebo blíže specifikovanou stavbou, 

               c) stavby do 300 m² celkové zastavěné plochy, výšky do 10 m s výjimkou staveb pro bydlení a haly do 1.000 m² celkové zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud budou         

               nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let,

               d) stavby do 70 m² celkové zastavěné plochy, do 5 m výšky, s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m.

                e) Jedná se také o stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled ani se nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí. Zároveň se jedná o stavby, u kterých postačí ohlášení stavebnímu úřadu dle zvláštního právního předpisu.

• a dále stavby vyžadující stavební povolení a jedná-li se o:

           a) stavby veřejné infrastruktury,

           b) stavby, jejichž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit,

           c) stavby, u kterých bylo stanoveno provedení zkušebního provozu,

           d) změna stavby, která je kulturní památkou,

           e) blíže specifikované vodní dílo.

U uvedených staveb je třeba, aby stavebník zajistil, aby byly před započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky a měření předepsané zvláštními právními předpisy. Jistě vás nepřekvapí, že kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí jsou vydávány stavebním úřadem, který vydal povolení stavby.

Z výše uvedených skutečností též vyplývá, že existuje okruh staveb, které lze užívat bez kolaudačního rozhodnutí či kolaudačního souhlasu. SZ současně reaguje na změnu regulace v čase, když stanovuje, že pokud by při provádění stavby došlo ke změně českých technických norem či technických předpisů, na základě kterých došlo ke zpracování dokumentace, posuzuje stavební úřad stavbu podle norem platných v době zpracování dokumentace.

Povinnosti stavebníka

Ust. § 121 SZ definuje povinnosti stavebníka, které musí splnit při podání žádosti o vydání kolaudačního souhlasu. Kromě žádosti samotné je nutné, aby stavebník předložil: 

• údaje určující polohu definičního bodu stavby a adresního místa (pro účely registru územní identifikace, adres a nemovitostí – RUIAN),

• dokumentaci skutečného provedení stavby, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti ověřené dokumentaci.

Dodatečné náležitosti, které musí stavebník předložit:

Jde-li o stavbu technické nebo dopravní infrastruktury, stavebník musí navíc předložit dokumentaci geodetické části skutečného provedení stavby.

Pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitosti nebo její výstavbou dochází k rozdělení pozemku, stavebník dokládá též geometrický plán. Nachází-li se stavba na území obce, která vede technickou mapu obce a pro účely jejího vedení vydala obecně závaznou vyhlášku, je stavebník nucen předkládat také doklad o tom, že příslušnému obecnímu úřadu doložil či ohlásil změny stran obsahu technické mapy. 

Závěrem je vhodné informovat o procesním ustanovení, podle kterého stavební úřad vyzve příslušnou obec o přidělení čísla popisného či evidenčního, popř. orientačního (pokud dochází stavbou ke vzniku nové budovy).

Co udělat pro udělení kolaudačního souhlasu?

1. Žádost o kolaudační souhlas

Ust. § 122 SZ je věnováno kolaudačního souhlasu. V žádosti o jeho vydání stavebník uvede mimo identifikační údaje o stavbě a společně s tím očekávaný termín jejího dokončení. Pro vydání souhlasu stavebník zajistí závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby, která vyžadují zvláštní právní předpisy. Do 15 dnů ode dne doručení žádosti stanoví stavební úřad termín pro provedení závěrečné kontrolní prohlídky a uvede podklady, které stavebník má při této prohlídce předložit.

2. Prohlídka stavebního úřadu

Prohlídka se pak musí konat do 45 dnů ode dne doručení žádosti. Nepodstatné odchylky od dokumentace jsou projednány přímo při prohlídce. Odchylky jsou zvýrazněny přímo v rámci samotné dokumentace, stavební úřad je tak de facto nevýslovně akceptuje, aniž by o nich formálním způsobem rozhodoval.

3. Udělení souhlasu

Aby stavební úřad mohl vydat kolaudační souhlas, musí být splněny tyto požadavky:

1. Realizovaný záměr je v souladu s povolením stavby, dokumentací, stanovisky, popř. rozhodnutími dotčených orgánů (pokud byla vydána podle zvláštních právních předpisů).

2. Jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu i skutečné provedení stavby.

3. Její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí.

Pokud budou výše zmíněné body splněny, stavební úřad vydá do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky kolaudační souhlas.

Nutno poznamenat, že lhůta 15 dnů je lhůtou pořádkovou. To znamená, že jejím marným uplynutím právo užívat stavbu jako takové nevzniká. Přesto je však možno obrátit se na nadřízený správní orgán, který má pravomoc postupovat formou opatření proti nečinnosti. 

Lze se proti kolaudačnímu souhlasu odvolat?

Vydaný kolaudační souhlas je dokladem o povoleném účelu užívání stavby. Nelze se proti němu odvolat, neboť není vydáván ve správním řízení. Jako takový lze kolaudační souhlas podrobit přezkumu v přezkumném řízení, které je možno zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. Rozhodnutí v přezkumném řízení v prvním stupni však není možno vydat, uplynulo-li 15 měsíců ode dne, kdy souhlas souhlas nabyl právních účinků.

Kdy se objedete bez kontrolní prohlídky?

Závěrem uvádíme, že žádost o vydání kolaudačního souhlasu je možné doložit certifikátem autorizovaného inspektora, kdy stavební úřad může upustit od závěrečné kontrolní prohlídky. Kolaudační souhlas může vydat už na základě certifikátu.

Jde-li o podzemní stavby technické infrastruktury, stavební úřad též může upustit od závěrečné kontrolní prohlídky a vydat souhlas na základě předložených dokladů. Pokud se od prohlídky upustí, stavební úřad je povinen, při splnění výše uvedených podmínek pro udělení souhlas, vydat kolaudační souhlas do 30 dnů ode dne doručení žádosti. 

Překlopení do kolaudačního rozhodnutí

Pokud by stavební úřad dospěl k závěru, že žádost úplná není anebo nejsou splněny podmínky pro vydání kolaudačního souhlasu, rozhodne usnesením o provedení kolaudačního řízení. Důležitým aspektem tohoto postupu je fakt, že proti danému usnesení se nelze odvolat. 

Po právní moci usnesení se následně zahajuje kolaudační řízení, kdy žádost o vydání kolaudačního souhlasu je považována za žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí. Je-li toho třeba, stavební úřad je oprávněn stavebníka vyzvat k doplnění žádosti.

Kolaudační řízení

Ust. § 122a uvozuje problematiku kolaudačního řízení, když stanoví okruh jeho účastníků. Vyžaduje-li to zjištění při kontrolní prohlídce, stavební úřad vyzve stavebníka ke zjednání nápravy v dané lhůtě a řízení přeruší. Není-li ve stanovení lhůtě zjednána náprava, žádost o kolaudační rozhodnutí stavební úřad zamítne. Kolaudační řízení je přerušeno také v případě, že budou při prohlídce zjištěny vedoucí k zahájení řízení odstranění stavby, k tomu blíže viz náš dřívější článek.

V případě kolaudačního řízení provádí závěrečnou kontrolní prohlídku stavební úřad vždy, na rozdíl od procesu vedoucího k vydání kolaudačního souhlasu. Prohlídka slouží k ověření, zda je realizovaný záměr bez závad a zda je možné jej užívat. Současně stavební úřad ověřuje soulad realizace s obsahem dokumentace a naplnění požadavků dotčených orgánů. Nepodstatné odchylky od dokumentace jsou projednávány přímo v kolaudačním řízení.

Aby stavební úřad mohl vydat kolaudační souhlas, musí být splněny tyto požadavky:

1. Realizovaný záměr je v souladu s povolením stavby, dokumentací, stanovisky, popř. rozhodnutími dotčených orgánů (pokud byla vydána podle zvláštních právních předpisů).

2. Jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu i skutečné provedení stavby.

3. Její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí.

Lze se proti kolaudačnímu rozhodnutí odvolat?

Na rozdíl do kolaudačního souhlasu se lze proti kolaudačnímu rozhodnutí odvolat. Odvolání má odkladný účinek. Stavební úřad je oprávněn stanovit v kolaudačním rozhodnutí podmínky vyplývající z obecných požadavků na výstavbu, podmínky pro odstranění drobných nedostatků skutečného provedení stavby zjištěných při kolaudačním řízení a určit přiměřenou lhůtu k jejich odstranění. Tento postup je možný pouze, jde-li o nedostatky neohrožující život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí a nebránící řádnému a nerušenému užívání předmětné stavby k určenému účelu.