Jak jste jako zaměstnanci chráněni, když vám zaměstnavatel nedá výplatu a vyhlásí tzv. insolvenci? Dostanete se nějakým způsobem k penězům za odvedenou práci? Jaké máte podle zákona možnosti?

Může se stát, že se jako zaměstnanec z ničeho nic dozvíte, že váš zaměstnavatel nemá dost peněz na to, aby vám zaplatil za odvedenou práci popř. vám proplatil další vaše nároky. Stát však zajišťuje určitou sociální ochranu i zaměstnaným lidem, a to zejména v případě platební neschopnosti zaměstnavatele - stát je tak schopný do určité míry finančně kompenzovat nesplacené nároky vás jako zaměstnance.

Abyste v takovém případě měli nárok na pomoc od státu, musíte mít se zaměstnavatelem uzavřenou platnou pracovní smlouvu či dohodu o provedení práce nebo provedení činnosti, na základě kterých vám v daném čase vznikly mzdové nároky. Pro účely uplatnění nároku na ochranu (vyplacení dlužné mzdy) vůči státu postačuje, že je na zaměstnavatele podán insolvenční návrh. Nemusí tedy dojít k výslovnému soudnímu rozhodnutí, že je zaměstnavatel v úpadku. Nárok můžete uplatnit hned první den po podání insolvenčního návrhu.

O tom, že je zaměstnavatel v platební neschopnosti, se dozvíte na internetových stránkách Úřadu práce. Zároveň zde najdete i informace o tom, do kdy můžete své nároky uplatnit. Pro uplatnění mzdových nároků zákon stanovuje lhůtu 5 měsíců a 15 kalendářních dnů, přičemž tato lhůta začíná běžet následující den po zveřejnění informace o platební neschopnosti zaměstnavatele na úřední desce Úřadu práce a po splnění dalších podmínek.

 

Jak se o dlužnou mzdu přihlásit?

Stát dlužné mzdové nároky neuspokojuje automaticky - je nutné, abyste jej o to písemně požádali. Formulář žádosti je volně dostupný na stránkách Úřadu práce ČR. V něm vyplníte vaše osobní údaje, identifikujete svého zaměstnavatele a hlavně vyčíslíte výši vašich mzdových nároků, uvedete, za jaké období jsou atp. Nesmíte zapomenout k žádosti připojit dokumenty, které váš nárok prokazují (např. pracovní smlouva, výkaz práce atd.).

Nárok je nutné uplatnit u příslušné krajské pobočky Úřadu práce. Tu určíte podle toho, v jakém kraji má zaměstnavatel své sídlo (v případě právnické osoby), místo podnikání (v případě organizační složky nadnárodního zaměstnavatele) či bydliště (fyzická osoba bez místa podnikání). Nárok tedy ne vždy uplatňujete tam, kde bydlíte. Nicméně i v případě, že žádost podáte u nesprávné pobočky, o nárok nepřijdete - pouze se věc může protáhnout. Pobočka, které jste žádost chybně podali, ji prostě v takovém případě k řešení a uspokojení postoupí pobočce správné.

​​

​​​​​​​​​​Dostanu od Úřadu práce celou dlužnou mzdu?

To záleží jednak na tom, jak velký váš mzdový nárok je, a jednak na tom, jak dlouho vám zaměstnavatel mzdu nevyplácí. Jako zaměstnanec můžete uplatnit mzdové nároky maximálně v rozsahu, který odpovídá splatné mzdě za 3 kalendářní měsíce rozhodného období. Celková výše na jednoho zaměstnance ale nesmí překročit za 1 měsíc 1,5 násobku rozhodné částky. Rozhodná částka je Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR stanovena do 30. 4. 2019 ve výši 29 504 Kč a od 1. 5. 2019 ve výši 31 885 Kč. Uvedená částka je platná po období 12 měsíců právě od 1. května. Rozhodná částka se určuje podle toho, kdy bylo insolvenční řízení se zaměstnavatelem zahájeno.

Po podání žádosti Úřad práce začne činit administrativní kroky vůči zaměstnavateli (doložení seznamu dlužných nároků), aby ověřil výši dlužných nároků. V případě, že přihlášené nároky odpovídají informacím sděleným zaměstnavatelem, Úřad práce vám jako zaměstnanci do 10 dní od obdržení těchto informací od zaměstnavatele oznámí termín a způsob uspokojení dlužných nároků a období, za které jsou mzdové nároky uspokojeny, a dá pokyn vystavit příkaz k úhradě. Pro úplnost uvádíme, že u přiznaného nároku samozřejmě dojde k povinným odvodům (stejně jako u mzdy bude odvedena daň, sociální a zdravotní pojištění atp.).

Další nároky, tj. nároky nepřiznané Úřadem práce, nároky zaměstnancem u Úřadu práce neuplatněné a další pohledávky za zaměstnavatelem (tedy např. mzdu, kterou už Úřad práce neuhradil), můžete přihlásit do probíhajícího insolvenčního řízení přihláškou. Výše dalšího uspokojení vašich nároků ve zbylém rozsahu pak bude záležet na způsobu řešení úpadku a případně taktéž na možnostech zaměstnavatele dostát svým finančním závazkům vůči jeho věřitelům.

Závěrem je třeba zmínit, že zákon takto není možné vztáhnout na všechny zaměstnance, neboť se nevztahuje na zaměstnance, jejichž zaměstnavateli jsou právnické osoby zřízené na základě zákona, za předpokladu, že stát převzal jejich dluhy nebo se za ně zaručil, zaměstnance územně samosprávných celků, zaměstnance vyslané zaměstnavateli se sídlem nebo místem podnikání mimo území členských států Evropské unie apod.

​​​​​​​

Shrnutí

Ačkoliv vám stát jako zaměstnanci negarantuje plné uspokojení vašich neuhrazených pohledávek za zaměstnavatelem, dává vám alespoň možnost částečně obdržet dlužnou mzdu, a to přímo od státu po podání žádosti. Vymáhání pohledávek zaměstnance pouze skrze insolvenční řízení může být v mnoha případech riskantní, jelikož jako zaměstnanec nemáte jistotu toho, zda, v jaké výši a kdy budou vaše pohledávky případně uspokojeny.

Může se stát, že se jako zaměstnanec z ničeho nic dozvíte, že váš zaměstnavatel nemá dost peněz na to, aby vám zaplatil za odvedenou práci popř. vám proplatil další vaše nároky. Stát však zajišťuje určitou sociální ochranu i zaměstnaným lidem, a to zejména v případě platební neschopnosti zaměstnavatele - stát je tak schopný do určité míry finančně kompenzovat nesplacené nároky vás jako zaměstnance.

Abyste v takovém případě měli nárok na pomoc od státu, musíte mít se zaměstnavatelem uzavřenou platnou pracovní smlouvu či dohodu o provedení práce nebo provedení činnosti, na základě kterých vám v daném čase vznikly mzdové nároky. Pro účely uplatnění nároku na ochranu (vyplacení dlužné mzdy) vůči státu postačuje, že je na zaměstnavatele podán insolvenční návrh. Nemusí tedy dojít k výslovnému soudnímu rozhodnutí, že je zaměstnavatel v úpadku. Nárok můžete uplatnit hned první den po podání insolvenčního návrhu.

O tom, že je zaměstnavatel v platební neschopnosti, se dozvíte na internetových stránkách Úřadu práce. Zároveň zde najdete i informace o tom, do kdy můžete své nároky uplatnit. Pro uplatnění mzdových nároků zákon stanovuje lhůtu 5 měsíců a 15 kalendářních dnů, přičemž tato lhůta začíná běžet následující den po zveřejnění informace o platební neschopnosti zaměstnavatele na úřední desce Úřadu práce a po splnění dalších podmínek.

6 hodnocení

Informace k článku jsou platné k datu vydání.