V minulém článku jsme psali o dědictví a situaci, když nechcete dědit. Nyní se zaměříme na závět a vše, co potřebujete vědět o jejím sepsání. Zjistěte, jaké druhy závěti existují a jaké náležitosti musí obsahovat.

Jak závěť definuje zákon

Závěť je dle litery zákona odvolatelným projevem vůle zůstavitele, kterým pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Jinými slovy, jedná se svobodné rozhodnutí zůstavitele, jak bude po jeho smrti naloženo s jeho majetkem a v čí prospěch.

Závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami a má přednost před děděním ze zákona (více se dozvíte v sekci Závěť s úlevami).

Druhy závěti

Dle občanského zákoníku rozlišujeme následující druhy závětí. Závěť:

  • pořízenou soukromou listinou, která může být napsaná vlastní rukou zůstavitele (holografní),
  • nenapsanou vlastní rukou zůstavitele (alografní), za přítomnosti dvou svědků,
  • závěť nevidomého zůstavitele (případně zůstavitele se smyslovým postižením a nemůže-li číst nebo psát viz dále v sekci Podpis zůstaviele),
  • veřejnou listinou,
  • s úlevami.

Nebude-li dodržena forma vyplývající ze zákona, bude pořízení závěti neplatné.

Co všechno musí závěť obsahovat?

Podstatnou náležitostí závěti je tzv. povolání dědice či více dědiců, tedy osoby, kterým zůstavitel zanechává pozůstalost. Může se jednat o celou pozůstalost, její díl v podobě zlomku nebo procent, popřípadě určitou věc. Dědic musí být označen tak, aby ho bylo možné dostatečně identifikovat. Pokud to zůstavitel neudělá, bude platit, že podíly povolaných dědiců jsou stejné.

Sepsání závěti

Závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Zůstavitel by měl být zcela způsobilý k tomuto právnímu jednání, neměl by být nevidomý ani osobou se smyslovým postižením, která nemůže číst a psát. U posledních dvou podmínek existuje alternativa, s níž je možné i přesto závěť realizovat (více se dozvíte sekci Podpis zůstavitele).

Svědci

Svědkem by měla být osoba, která je takovou funkcí předem pověřena a je s tímto pověřením srozuměna. Zároveň se nesmí jednat o svědka, který byl při pořizování závěti náhodně přítomen. Současně se předpokládá, že zůstavitel, i když třeba sám svědky nevybíral, souhlasil, že tyto osoby budou vykonávat funkci svědků jeho závěti. Není nutné, aby svědci byli přítomni sepisování závěti. Ani není zákonem stanoveno, že by měli znát její obsah. Ze zákona ani nevyplývá, že svědci musí být přítomni, když závěť podepisuje zůstavitel. Zákon vyžaduje pouze to, aby oba svědci byli (současně) přítomni při prohlášení zůstavitele, že listina obsahuje jeho poslední vůli. 

Identifikace svědků

Svědek k podpisu zpravidla připojí doložku poukazující na jeho vlastnost jako svědka a údaje, podle nichž ho lze identifikovat. Svědek se tedy podepíše, připojí např. doložku „svědek“, datum narození a adresu svého bydliště.

Podpis zůstavitele

Zůstavitel by se měl podepsat alespoň svým příjmením. Podpis nemusí být čitelný, ale nejde ho nahradit mechanickými prostředky a ani elektronickými prostředky.

Je-li zůstavitel nevidomý, projeví poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky. Tato vůle se nachází v listině, která musí být nahlas přečtena svědkem, který závěť nepsal. Zůstavitel před svědky potvrdí, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

Je-li zůstavitel osobou se smyslovým postižením a nemůže-li číst nebo psát, projeví poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky. Tato vůle se nachází v listině, jejíž obsah musí být tlumočen zvláštním způsobem dorozumívání, který si zůstavitel sám zvolí. A to svědkem, který závěť nepsal. Všichni svědci musí ovládat způsob dorozumívání, kterým je obsah listiny tlumočen. Zůstavitel zvoleným způsobem dorozumívání před svědky potvrdí, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

Závět s úlevami

Speciálním typem je tzv. závěť s úlevami, kdy se zůstavitel nachází v bezprostředním ohrožení života v důsledku mimořádné události. Jedná se o ústní závěť, o které mohou svědci pořídit záznam. Pokud tak neučiní, bude obsah závěti zjištěn jejich výslechem, který se zaznamená do soudního protokolu pořízeného pozůstalostním soudem.

Tento druh závěti je možné realizovat před starostou obce, velitelem námořního plavidla nebo letadla nebo před velitelem vojenské jednotky České republiky. Takto pořízená závěť se považuje za veřejnou listinu.

Standardnějším případem závěťi pořízené veřejnou listinou je sepis formou notářského zápisu, který skýtá značné výhody. Notář je nezávislý a nestranný a odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem činnosti notáře (kdyby se v budoucnu našly nedostatky v obsahu závěti).

Za jakých okolností máte povinnost sepsat závěťnotářem?

V určitých případech je dokonce stanovena povinnost sepsat závěť formou notářského zápisu. Jedná se zejména o osoby, které:

  • dovršily patnácti let, ale dosud nenabyly plné svéprávnosti,
  • byly ve svéprávnosti omezeny;
  • pořizují závěť pro vznik nadaci či svěřenecký fond,
  • pořizují závět pro případ smrti osoby, která nemůže číst a psát proto, že to neumí (osoby negramotné).
  • pořizují závět ve prospěch osoby, která o něj pečuje ve zdravotnickém či sociálním zařízení,

Další důležité informace o závěti

  • Závěť je odvolatelný projev vůle. Pokud není zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak práv účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná. 
  • Obsah závěti vykládáme tak, aby bylo vyhověno vůli zůstavitele. Slova použitá v závěti se vykládají podle jejich obvyklého významu, ledaže se prokáže, že si zůstavitel navykl spojovat slova s určitými výrazy, které mají pro něj vlastní smysl.
  • Poukáže-li zůstavitel v závěti na obsah jiné listiny, má i tato jiná listina stejné právní účinky, pokud splňuje náležitosti závěti. Nesplňuje-li je, lze jejího obsahu použít jen k vysvětlení zůstavitelovy vůle.
  • Vyměří-li zůstavitel některým z povolaných dědiců určité podíly a jiným nikoli, připadne dědicům povolaným bez podílu zbylá část pozůstalosti rovným dílem.
  • Zůstavitel může uvést v závěti podmínku, doložení času nebo příkaz.
  • Zůstavitel též může závětí povolat vykonavatele závěti a případně určit, jaké má povinnosti a zda i jak bude odměňován.

Jak závěť zrušit

Zůstavitel může kdykoli svou předchozí závěť zrušit, a to zcela nebo zčásti. Například vypuštěním jednoho z dědiců nebo zrušením vedlejší doložky v závěti. Zrušení musí osobně udělat pořizovatel a zůstavitel musí být k tomuto jednání způsobilý stejně jako k jejímu zřízení.

Formy zrušení závěti jsou odvolání (výslovně projevem vůle, mlčky - zničením nebo vydáním ze sbírky notářských zápisů notáře zpět pořizovateli) nebo pořízení pozdější závěti.

Pozor, na výjimku:

Účinky zrušení závěti nenastanou, došlo-li ke zničení listiny obsahující závěť někým jiným. Pokud tak učiní dědic zůstavitele, stane se dědicky nezpůsobilým (existence a obsah závěti se pak ale musí prokázat důkazy).

330 hodnocení

Informace k článku jsou platné k datu vydání.