Pravidla, která platila roky, jsou pryč. Od ledna se pohled na neplacení alimentů v Česku radikálně změnil a hranice mezi dluhem a vězením se posunula dál, než jsme byli zvyklí. Kdo se teď musí začít bát vězení a komu nová legislativa nečekaně rozvázala ruce? To a mnohem více se dozvíte v našem novém článku, kde rozebíráme dopady velké trestní novely v praxi.
Jak bylo neplacení výživného postihováno dříve?
Před 1. lednem 2026 bylo neplnění vyživovací povinnosti upraveno ve dvou základních skutkových podstatách a v jedné tzv. kvalifikované skutkové podstatě.
Postihováno bylo jednak neplnění vyživovací povinnosti po dobu delší než 4 měsíce (a to i z nedbalosti), jednak úmyslné vyhýbání se plnění vyživovací povinnosti (opět po dobu delší než 4 měsíce).
Kvalifikovaná skutková podstata pak postihovala situaci, kdy pachatel vydá neplněním vyživovací povinnosti oprávněnou osobu nebezpečí nouze.
Co změnila velká novela trestního zákoníku?
Zákonem č. 270/2025 Sb. došlo k zmírnění trestního postihu neplnění vyživovací povinnosti. Napříště bude toto trestné pouze v případě, kdy pachatel vydá oprávněnou osobou nebezpečí nouze.
Touto změnou tak dochází k vypuštění skutkové podstaty „běžného“ neplacení výživného po dobu delší než 4 měsíce. Zároveň dochází i k vypuštění skutkové podstaty spočívající v úmyslném vyhýbání se plnění vyživovací povinnosti.
Mění se nějak i hranice trestní sazby?
Ano, kromě dekriminalizace dochází i k tzv. depenalizaci. To znamená, že nově bude za trestný čin, kterým došlo k vystavení oprávněné osoby nebezpečí nouze, možno uložit trest odnětí svobody nejvýše na dva roky s tím, že zcela odpadla dolní hranice trestní sazby.
Dle dříve účinné právní úpravy činila dolní hranice trestní sazby 6 měsíců, horní hranice pak 3 roky.
Co v praxi znamená, že pachatel vydá oprávněnou osobu nouzi?
Vydání oprávněné osoby nouzi nastane tehdy, když v důsledku neplnění vyživovací povinnosti pachatelem dojde k situaci, že si oprávněná osoba nemůže sama bez pomoci jiných osob (příp. státu) opatřit základní prostředky k životu.
Jaké důvody ke změně vedly?
Důvodová zpráva jako důvody vedoucí ke změně uvádí následující:
- Vysoká recidiva a neefektivita
Recidiva u daného trestného činu dosahuje 50 % a opakované trestání chronických neplatičů nevede k nápravě.
- Ztráta možnosti výdělku
Uvězněním dlužník ztrácí příjem, dluh narůstá a oprávněná osoba (nejčastěji nezletilé dítě) se k penězům stejně nedostane.
- Zhoršení zaměstnatelnosti
Záznam v rejstříku trestů snižuje šanci pachatele najít si práce a v budoucnu výživné řádně platit.
- Zátěž systému
Trestný čin zanedbání povinné výživy tvoří 7 % veškeré kriminality, což nadměrně zatěžuje policii, soudy a přeplněné věznice.
- Dostupnost jiných řešení
Pro méně závažné případy porušení povinností postačují nástroje soukromého práva a institut náhradního výživného. Trestní právo má sloužit pouze jako krajní prostředek ochrany (ultima ratio).
- Snížení počtu vězňů
Změna povede k propuštění stovek vězňů, u kterých trest odnětí svobody neplní svůj účel.
Znamená provedená změna zhoršení dobytnosti výživného?
Změna v zásadě nepovede ke zhoršení postavení oprávněné osoby. Pokud se totiž dlužník nachází ve výkonu trestu, nemůže pracovat a dlužné výživné splácet, což může dokonce vést k nárůstu dluhu na výživném.
Ponechání dlužníka na svobodě může naopak vést k tomu, že dlužník zůstane v pracovním procesu, což zvyšuje pravděpodobnost, že bude v budoucnu schopen výživné hradit.
Jaké další nástroje se oprávněnému nabízí?
Jak jsme uvedli již v jednom z našich předešlých článků, je v případě dlužného výživného nutné opatřit si nejdříve rozsudek soudu, kterým bude určena výše výživného.
Následně se může oprávněný obrátit na soudního exekutora, který zvolí (podle svého uvážení) způsob provedení exekuce a začne dlužné výživné po povinné osobě vymáhat.
Další možností je využít institutu tzv. náhradního výživného. V tomto případě se jedná o sociální dávku vyplácenou úřadem práce, která je určena pro nezaopatřené dítě. Důležitou podmínkou pro vznik nároku na náhradní výživné je již probíhající exekuční řízení k vymožení výživného.
Informace k článku jsou platné k datu vydání.
