Co dělat, pokud druhý rodič neplatí výživné?

Co je vyživovací povinnost a výživné?

Vyživovací povinnost můžeme definovat jako povinnost povinného poskytovat dlouhodobě určité plnění (ať už peněžité, či nepeněžité) za účelem uspokojení životních potřeb oprávněného.

Výživné představuje soubor majetkových hodnot, které jsou poskytovány za účelem uspokojování životních potřeb oprávněného.

Kdy vyživovací povinnost vzniká a kdy zaniká?

Vyživovací povinnost vůči dítěti vzniká již ze zákona (tj. automaticky) okamžikem narození dítěte. Ke vzniku vyživovací povinnosti tak není potřeba soudního rozhodnutí.

I k zániku vyživovací povinnosti dochází ze zákona, a to v okamžiku, kdy dítě nabyde schopnosti samostatně se živit.

Okamžik, kdy dítě nabyde schopnosti samostatně se živit, není možné paušalizovat. V některých případech dítě schopnosti samostatně se živit nabyde již dosažením věku 15 let a dokončením povinné školní docházky. Pokud však dítě studuje v prezenčním studiu na vysoké škole, nabyde schopnosti samostatně se živit až zásadně v okamžiku, kdy dokončí studium – např. ve 26 letech.

Zánik vyživovací povinnosti tak není vázaný na okamžik nabytí zletilosti či svéprávnosti (kterou dítě nabývá zpravidla v 18 letech).

Co dělat, pokud jeden z rodičů výživné neplatí?

Ve většině případů bude oprávněný rodič disponovat rozhodnutím soudu, ve kterém bude určena výše výživného. Oprávněný rodič se tak v případě neplacení výživného druhým rodičem může obrátit přímo na soudního exekutora.

Požádejte o pomoc exekutora

1. Zvolit si můžete jakéhokoliv exekutora se sídlem na území České republiky (seznam soudních exekutorů je dostupný zde: https://www.ekcr.cz/seznam-exekutoru).
2. Následně mu podáte exekuční návrh, k němuž přiložíte originál či úředně ověřenou kopii rozhodnutí soudu o určení výživného.
3. Exekutor poté postupuje tak, že požádá soud o pověření a nařízení exekuce. Po pověření soudem exekutor nejprve zjišťuje postižitelný majetek povinného (např. zda povinný vlastní nemovitosti, jakou pobírá mzdu či u jakých finančních institucí má zřízeny bankovní účty).
4. Spolu s vyrozuměním o zahájení exekuce pak vyzve povinného k tomu, aby dlužné výživné uhradil dobrovolně. K tomu mu stanoví lhůtu 30 dnů.
5. Nesplní-li povinný svůj dluh dobrovolně, může exekutor začít s prováděním exekuce. Zákon mu přitom poskytuje řadu efektivních nástrojů, které může při vymáhání dlužného výživného využít. Provést exekuci může přikázáním pohledávky z účtu, srážkami ze mzdy a jiných příjmů či prodejem movitých věcí povinného. Velmi účinným nástrojem je pak pozastavení řidičského oprávnění povinného.

Výhodou exekučního vymáhání výživného je, že exekutor si způsob provedení exekuce volí sám, a to s ohledem na to, aby bylo dlužné výživné vymoženo co nejdříve a co nejefektivněji. Oprávněný rodič tak nemusí vybírat mezi jednotlivými způsoby provádění exekuce – o vše se postará exekutor.

Co dělat, pokud ani exekutor není úspěšný?

V případě, že se exekutorovi nepodaří dlužné výživné vymoci (např. pokud je povinná osoba nemajetná), nemusí ani tehdy oprávněný rodič zůstat bez šance.

Novinku v českém právním řádu od 1. července 2021 představuje institut tzv. náhradního výživného, o které může  oprávněný rodič požádat na příslušném pracovišti Úřadu práce ČR.

Kdy může oprávněný rodič podat žádost o náhradní výživné?

Pro to, aby mohlo být náhradní výživné oprávněnému rodiči vyplaceno, musí být splněno několik podmínek:

1. vyživovací povinnost je stanovena v soudním rozhodnutí, avšak povinná osoba výživné neplatí vůbec či v nižší částce,
2. dítě musí být nezaopatřené (takovým dítětem může být za splnění v zákoně definovaných podmínek považováno dítě do 26 let věku);
3. dítě má na území ČR trvalý pobyt;
4. byl zahájen proces vymáhání výživného v exekučním řízení.

Důležitou podmínkou pro podání žádosti o náhradní výživné tak je, aby oprávněný rodič již předtím zahájil vymáhání dlužného výživného prostřednictvím exekutora. Pokud by se tak nestalo, o náhradní výživné nemůže žádat.

Jaké dokumenty potřebujete k žádosti o náhradní výživné přiložit?

K žádosti o náhradní výživné musí oprávněný rodič přiložit následující dokumenty:

1. soudní rozhodnutí o určení výživného,
2. doklad, který prokazuje výši částečného plnění výživného (pokud bylo výživné zčásti uhrazeno),
3. doklad, který prokazuje nezaopatřenost dítěte (např. potvrzení o studiu),
4. doklad, který potvrzuje, že byl podán exekuční návrh.

Jakou částku mi úřad práce vyplat?

Výše náhradního výživného se určí jako rozdíl mezi částkou měsíčního výživného stanoveného v soudním rozhodnutí a částkou výživného, kterou povinná osoba v daném měsíci skutečně zaplatila. Maximální výše náhradního výživného je však ze zákona stanovena na 3.000 Kč měsíčně.

Příklad:

Určí-li se výživné v soudním rozhodnutí v částce 5.000 Kč a povinná osoba uhradila pouze 2.500 Kč, úřad práce doplatí rozdíl ve výši 2.500 Kč právě formou náhradního výživného.

Jak dlouho je možné náhradní výživné pobírat?

Náhradní výživné může být vypláceno nejvýše po dobu 24 měsíců. Pozor: tyto měsíce ale nemusí jít kalendářně po sobě.