Osvojení dítěte a vše, co něm potřebujete vědět

Co je to osvojení?

Osvojením neboli adopcí se rozumí přijetí dítěte za vlastní. Dítě osvojením ztrácí právní vazby ke své původní rodině a do rodičovských práv a povinností vstupují adoptivní rodiče. Ti jsou zapsáni do matriky jako rodiče dítěte.

Účinky osvojení se přitom vztahují nejen na osobu osvojovaného dítěte, ale také na jeho potomky. 

Aby osvojení co nejvíce připomínalo skutečný vztah mezi rodičem a dítětem, u dětí mladších 12 let dochází ke změně příjmení na příjmení adoptivního rodiče. U dítěte, které má 12 let a více, se ke změně příjmení přistupuje pouze tehdy, pokud s tím vysloví souhlas. 

Kdo může osvojit dítě?

Osvojit dítě může pouze zletilá a svéprávná osoba, která zaručuje svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které ji vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem. Zdravotní stav této osoby musí být alespoň tak dobrý, aby ve značné míře neomezoval péči o osvojené dítě.

Adoptivními rodiči jsou zpravidla manželé. Výjimečně však může dítě osvojit i jiná osoba (typicky se jedná o tzv. „přiosvojení” dítěte vašeho partnera/manžela). Osvojení dítěte párem osob v registrovaném partnerství není podle aktuální legislativy možné.

Dítě můžete osvojit i když už jste rodičem a máte vlastní děti. V takovém případě se však posuzuje, zda osvojení není v rozporu se zájmy vašeho vlastního dítěte. Majetkové poměry přitom nehrají žádnou roli.

Jaké jsou podmínky pro osvojení dítěte?

Pojďme se podívat na některé ze základních podmínek:

• Předpokladem pro osvojení je, aby mezi osvojitelem (tím, kdo dítě přijímá za vlastní) a osvojencem (dítětem) byl obdobný vztah, jako tomu je mezi rodičem a dítětem. 
• Mezi osvojitelem a osvojencem by zpravidla měl být věkový rozdíl alespoň 16 let. 
• Osvojení musí být vždy v zájmu osvojeného dítěte. 
• Je vyloučeno, aby osvojitel a osvojenec byli sourozenci či příbuzní v přímé linii.
• Osvojované dítě musí být nezletilé a takové, které dosud nenabylo plné svéprávnosti. 

Osvojení zletilého je možné jen ve výjimečných případech. K těmto výjimkám patří:

1. Sourozenec – pokud přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen stejným osvojitelem.
2. Nezletilost v době žádosti – osvojovaný byl v době podání návrhu na osvojení ještě nezletilý.
3. Péče v nezletilosti – osvojitel se o osvojovaného staral jako o vlastního už během jeho nezletilosti.
4. Dítě manžela – osvojitel chce osvojit dítě svého manžela či manželky.

Kdo musí s osvojením souhlasit?

Je-li osvojováno dítě, které je starší 12 let, pak k tomu musí udělit souhlas. Jedná-li se o dítě mladší, pak za něj souhlas s osvojením uděluje jeho opatrovník, kterým je zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Tento souhlas může být odvolán až do okamžiku, kdy je o osvojení rozhodnuto.

Dalšími osobami, které musí s osvojením dítěte vyslovit souhlas, jsou jeho rodiče, a to i v případě, kdy se nejedená o osoby plně svéprávné. Matka dítěte přitom může takovýto souhlas udělit nejdříve 6 týdnů po jeho narození. Souhlas rodičů pozbývá platnosti, nebylo-li dítě osvojeno do 6 let od jeho udělení.

Odvolání souhlasu

Souhlas s osvojením lze odvolat do 3 měsíců od jeho udělení. Po uplynutí této doby může být souhlas odvolán pouze za určitých podmínek: pokud dítě dosud nebylo předáno do péče před osvojením (viz níže), nebo pokud soud na návrh rodičů rozhodne, že je v nejlepším zájmu dítěte vrátit ho do péče rodičů.

Kdy souhlas rodiče není potřeba?

Souhlas rodiče naopak není vyžadován, jestliže rodič:

1. byl zbaven rodičovské odpovědnosti a zároveň práva dát souhlas k osvojení,
2. není schopen projevit svou vůli nebo rozpoznat následky svého jednání nebo je ovládnout,
3. zdržuje se na neznámém místě a toto místo se nepodaří soudu v součinnosti s dalšími orgány veřejné moci zjistit ani při vynaložení potřebné pečlivosti,
4. nejeví o dítě patřičný zájem. 

Péče před osvojením 

Jsou-li uděleny potřebné souhlasy a řádně prošetřena osoba osvojitele a další nezbytné náležitosti, pak soud přistoupí k předání dítěte do tzv. péče před osvojením. V rámci této péče se zkoumá, zda se mezi dítětem a osvojitelem vytvořil pevný vztah a zda se tak dá očekávat, že bude osvojení úspěšné. Je-li péče před osvojením úspěšná, následuje soudní rozhodnutí o osvojení dítěte.

Co když to nakonec nevyjde?

Ve výjimečných situacích se stává, že ani po důkladném zkoumání osob osvojitele a osvojence, stejně jakož i dalších podmínek, není osvojení úspěšné. A v nejlepším zájmu obou stran je přistoupit k jeho zrušení. I na tyto případy zákon pamatuje a osvojení je tak možné na návrh osvojence či osvojitele zrušit – a to až do uplynutí 3 let od rozhodnutí o osvojení. Osvojení lze zrušit po uplynutí této doby pouze v případě, kdy o něm bylo rozhodnuto v rozporu se zákonem.