Jak si počínat, pokud vás neoprávněně navštíví vykonavatel soudního exekutora

Podle zákona soudní exekutor pátrá aktivně po majetku a faktickém místě pobytu povinného (tedy nejen adrese trvalého pobytu, které má povinný úředně nahlášené). Pokud soudní exekutor při exekuci zjistí adresu, kde se povinný zdržuje, a existuje předpoklad, že tam má i svůj majetek, který lze exekučně postihnout, musí exekutor provést šetření přímo na místě.

Jakmile soud pověří exekutora vedením exekuce, získává právo vstoupit do obydlí povinného a zajistit jeho movitý majetek – samozřejmě s výjimkou věcí, které jsou ze zákona z exekuce vyloučeny (§ 322 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád).

Soudní exekutor může zavolat zámečníka i policii

Pokud má tedy exekutor poznatek, že povinný se na dané adrese vyskytuje, má ze zákona právo vstoupit do obydlí. A to i za asistence zámečníka, který vstup umožní, a za případné asistence Policie ČR, pokud by osoby v obydlí hodlaly klást fyzický odpor. Toto však neznamená, že zaměstnanci exekutora mohou vstoupit do libovolného obydlí.

Jak již bylo uvedeno, exekutor musí mít napřed věrohodné poznatky, že se zde vyskytuje povinný a jeho majetek, a tato informace musí plynout z exekučního spisu, který exekutor vede.

Pokud vlastník nemovitosti na místě sdělí exekutorovi, že povinný zde již dávno nebydlí, nemá zde žádný majetek a že o jeho aktuálním pobytu nic neví a pokud těmto sdělením odpovídají i poznatky z místního šetření (např. se vykonavatelé mohou doptat sousedů, kdo nemovitost obývá) a nemá již exekutor poznatek o tom, že na daném místě povinný pobývá nebo že zde má uloženy věci, neměl by do obydlí vstupovat.

Pokud exekutor přesto vstoupí, nejde tomu nijak zabránit a nesmíte mu ani jeho vykonavatelům fyzicky bránit ve vstupu. Ani přivolaná policie nepomůže, protože exekutor má ze zákona právo do obydlí vstoupit a policie nezkoumá oprávněnost jeho postupu. To však neznamená, že se vlastník nemovitosti nemůže bránit – naopak, aktivní obrana je v takové situaci nejen možná, ale i doporučená.

Zachovat klid v takové situaci je samozřejmě obtížné, ale právě proto je důležité postupovat co nejvíce racionálně. Doporučujeme celou situaci natočit na video – hned na začátku jasně sdělte vykonavatelům, že povinný zde nebydlí a nemá zde žádný majetek. Klidně tuto informaci rozveďte. Například že povinný zde žil před pěti lety, ale po neshodách se odstěhoval a od té doby s ním nejste v kontaktu, což můžete doložit svědeckými výpověďmi. Nebo že povinný zde bydlel ještě v době, kdy nemovitost patřila předchozímu vlastníkovi.

Rovněž vykonavatelé exekutora ze zákona musí průběh mobiliární exekuce filmovat, tedy budou existovat dvě nahrávky zachycující situaci. A jednu budete mít k dispozici i vy.

Ze zákona platí, že pokud exekutor nebo jeho vykonavatelé při mobiliární exekuci zjistí, že zabavené movité věci mohou patřit třetí osobě, a nikoliv povinnému, musí tuto osobu poučit o možnosti podat do 30 dnů od sepsání věci návrh na její vyškrtnutí ze soupisu.

Co je návrh na vyškrtnutí věci ze zápisu

Právě návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu, případně pak následná excindační žaloba jsou klíčové právní nástroje, kterými se můžete bránit, pokud se váš majetek ocitl v exekuci neprávem. Díky nim se lze bránit a docílit, aby byl váš majetek vyjmut z dané exekuce. 

Ve stručnosti zde z uvedených článků shrneme, že v této situaci vlastník věcí bude navrhovat jejich vyškrtnutí ze soupisu s odkazem na skutečnost, že nejsou ve vlastnictví povinného, a že tento v dané nemovitosti vůbec nebydlí a žádné věci zde nemá. To bude vlastník prokazovat např. odkazem na adresu trvalého pobytu povinného. Dále navrhne svědecké výpovědi a uvede co nejvíce svědků, kteří potvrdí, že se povinný v dané nemovitosti dlouhodobě nezdržuje. A využije nabývací titul k nemovitosti (např. kupní smlouvu), ze kterého bude patrné, kdy nemovitost zakoupil, a tedy že povinný v ní bydlel ještě v době, kdy patřila předchozímu majiteli.

Jak si stěžovat na soudního exekutora?

Pokud vlastník nemovitosti dospěje k závěru, že soudní exekutor překročil zákonné hranice exekuce – například když původní informace o přítomnosti povinného a jeho majetku na dané adrese byly šetřením na místě vyvráceny, přesto však vykonavatelé vstoupili do nemovitosti a provedli mobiliární exekuci – může na postup exekutora (který odpovídá za své zaměstnance) podat stížnost.

Stížnost můžete podat písemně (doporučeně), datovou schránkou či e-mailem s ověřeným elektronickým podpisem na Ministerstvo spravedlnosti. Dále pak stavovské organizaci exekutorů, Exekutorské komoře ČR a konečně exekučnímu soudu podle místa sídla soudního exekutora (tedy okresnímu soudu). Je potřeba, abyste celou situaci přesně popsali, označili soudního exekutora, který exekuci vede, předložili důkazy, označili spisovou značkou konkrétní exekuční řízení a tak dále. 

Je však nutno podotknout, že stížnost nemá charakter vaší obrany v dané situaci a nezajistí vám navrácení zabavených věcí. K tomuto slouží návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu a případná excindační žaloba. Stížnost v případě, kdy bude shledána za oprávněnou, může pouze zapříčinit kárné řízení s daným exekutorem, kterému může být za pochybení uložena sankce.

Pokud vám takovýmto postupem soudního exekutora byla způsobena škoda, kterou dokážete prokázat, můžete zvážit podání občanskoprávní žaloby na náhradu způsobené škody.