Co dělat, když vaše věci skončí (neprávem) v rukou exekutora? Díl 2.

V minulém díle tohoto „exekučního seriálu“ jsme si objasnili, jak se může stát, že exekutor při výkonu exekuce prodejem movitých věcí pojme do soupisu i movité věci, které nejsou ve vlastnictví povinného (dlužník, osoba, proti které exekuce směřuje), ale třetí osoby, která oprávněnému (věřitel) nic nedluží a proti které exekuce vůbec nesměřuje.

Podali jste návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. A co dál?

První krok, který musí vlastník věcí (které exekutor pojmul do soupisu a případně rovnou zabavil za účelem prodeje v dražbě) udělat, je podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tomto návrhu musí soudní exekutor rozhodnout do 30 dnů. Pak nastávají 2 možné varianty.

• Exekutor vám věci vrátí

V prvním případě exekutor rozhodne, že věc se ze soupisu vyškrtává, a vrátí ji vlastníkovi na místě, kde byla sepsána a zabavena (pokud není s vlastníkem domluveno jinak). 

• Exekutor s návrhem nesouhlasí

Ve druhém případě pak soudní exekutor rozhodne, že návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu nevyhovuje. V takové situaci má vlastník možnost obrany prostřednictvím takzvané excindační žaloby, o které již nebude rozhodovat soudní exekutor, ale soud.

Žaloba se však nepodává proti soudnímu exekutorovi, ale proti oprávněnému (věřiteli, jehož závazky mají být v exekuci uspokojeny). Toto je opravdu důležité. Kdyby excindační žaloba byla podána proti exekutorovi, soud ji zamítne kvůli takzvanému nedostatku pasivní legitimace žalovaného.

O žalobě pak rozhoduje exekuční soud (tedy okresní soud, který pověřil exekutora provedením exekuce). Nepůjde ovšem o řízení exekuční, ale o řízení sporné. Žalobu je tedy nutno podat k exekučnímu soudu. 

Nezapomeňte, že v případě podání žaloby k místně nepříslušnému soudu se řízení protáhne. Když soud po doručení žaloby zjistí, že není místně příslušný, žalobu postoupí správnému soudu.

Podání excindační žaloby, její náležitosti a poplatek

Žalobu je nutno podat ve lhůtě do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, který nevyhověl návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu (a to třeba jen z části).

Důležitá je rovněž skutečnost, že podání excindační žaloby se pojí s povinností úhrady soudního poplatku, který činí 2.000 Kč. Soudní poplatek může žalobce uhradit buď přímo při podání žaloby nalepením kolků v uvedené hodnotě, nebo uvést do žaloby, že soudní poplatek bude uhrazen na výzvu soudu. Soud pak žalobce vyzve usnesením k úhradě poplatku (a uvede platební údaje).

Tip: Z hlediska rychlosti se jako efektivnější jeví uhrazení poplatku přímo při podání, a to kolkem.

Správná forma žaloby

Dále pak musí žaloba splňovat obecné náležitosti podání. Musí obsahovat:

• datum 
• podpis,
• informaci, kdo ji podává a proti komu směřuje, 
• čeho a proč se žalobce dovolává,
• jak má soud rozhodnout (tzv. žalobní petit),
• důkazy (pro uvedená tvrzení). 

Ohledně petitu žaloby je jasné, že žalobce navrhuje, aby soud rozhodl, že předmětné movité věci se vylučují z daného exekučního řízení. Mimo to je nutné také uvést, že žalobce navrhuje, aby žalovanému byla uložena povinnost nahradit žalobci náklady řízení.

Jak podat žalobu?

Žalobu je možno buď podat u soudu osobně v písemné podobě, nebo zaslat poštou (s ohledem na jistotu jednoznačně doporučeně), případně elektronicky datovou schránkou, nebo e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem. 

Pozor: Pokud by žaloba byla zaslána soudu e-mailem bez elektronického podpisu, musí být do 3 dnů doplněna řádným podáním. Jinak k ní soud nebude přihlížet.

Poznámka: S podáním excindační žaloby se také pojí otázka, zda je pro její podání nezbytné, aby se dopředu podal návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu (jak bylo doposud uvedeno). Odpověď je: Není to nezbytné, soud ovšem nemusí žalobci přiznat náhradu nákladů řízení.

Co když bude mít žaloba nedostatky?

Pokud by podaná žaloba vykazovala vady podání, soud ze zákona musí podle poučovací povinnosti vyzvat žalobce usnesením k její opravě či doplnění. Zároveň ho musí poučit, jak to má provést a stanovit k tomuto úkonu přesnou lhůtu.

Pro podání excindační žaloby a následné řízení doporučujeme vyhledání právní pomoci, čímž se vyhne možným procesním pochybením, které v konečném důsledku mohou vést až k neúspěchu v řízení.

Žalobce nese důkazní břemeno. Co to znamená?

V rámci řízení o podané žalobě nese žalobce důkazní břemeno svých tvrzení. Musí tedy prokázat, že movité věci, které se dožaduje vyloučit z exekuce, nejsou ve vlastnictví povinného, ale žalobce. 

Pokud se mu toto nepodaří a neunese důkazní břemeno svých tvrzení, soud žalobu zamítne. A navíc žalobci nejspíše uloží povinnost uhradit náhrady soudních nákladů žalovaného. 

Jak prokázat vlastnictví věci?

K prokázání vlastnictví nejlépe poslouží nabývací tituly: kupní smlouvy, faktury, objednávky atd. V případě jejich absence můžete navrhnout prokázání vlastnictví například svědectvím osob atd.

​​V případě, kdy soud shledá, že důkazní břemeno bylo žalobcem uneseno, žalobě by měl vyhovět, předmětné věci budou z exekuce rozhodnutím soudu vyloučeny, a rovněž uloží žalovanému nahradit žalobci náklady řízení. Tedy především soudní poplatek ve výši 2.000 Kč, dále pak klasicky případnou odměnu advokáta. 

Jak plyne z výše uvedeného, největším úskalím excindační žaloby pro žalobce je prokázat vlastnické právo k movitým věcem. Důležité je uvést, že například účtenka z obchodu, na které není kupující nijak označený, neprokazuje podle judikatury vlastnictví žalobce k věci (a tedy by na základě takového důkazu došlo k neunesení důkazního břemene a zamítnutí žaloby).

Především se tedy vyplatí myslet na prevenci, která byla uvedena v předchozím článku (např. pronajímatel nemovitosti byl v nájemní smlouvě měl přesně uvést, jaké vybavení nemovitost obsahuje, tedy vybavení je ve vlastnictví pronajímatele, nikoliv nájemníka, potencionálního povinného).