Pomluvou rozumíme závažný zásah do osobnosti pomlouvané osoby v důsledku šíření nepravdivých údajů a informací o této osobě ústně, písemně, tiskem, na internetu apod., kdy toto jednání je způsobilé narušit soukromí pomlouvaného, negativně zasáhnout do jeho pracovního života, poškodit jeho dobrou pověst u spoluobčanů či mu způsobit jinou újmu.

Podle intenzity pomluvy a jejích důsledků pro pomlouvaného člověka je možné toto protiprávní jednání řešit třemi způsoby:

1. Méně závažné formy pomluvy lze považovat za přestupek, který je možné projednat v přestupkovém řízení. Pomlouvačné jednání může být vyhodnoceno a řešeno jako přestupek tehdy, pokud spočívá v zesměšnění pomlouvané osoby nebo v její urážce jiným způsobem, který je způsobilý přivodit takové osobě újmu na cti, avšak nedosahuje ještě intenzity trestného činu. Za účelem projednání pomluvy v přestupkovém řízení je třeba oznámit protiprávní jednání místně příslušnému obecnímu úřadu a nechat jej ve správním řízení projednat. Předpokladem takového oznámení je přitom náležitý popis skutkového stavu, přiložení veškerých důkazů a označení případných svědků. Pomluvy jsou v rámci přestupkového řízení projednávány poměrně často, neboť velké procento jednání naplňujících znaky pomluvy nedosahuje takové intenzity, aby mohla být projednána jako trestný čin.  V rámci přestupkového řízení může být pomlouvajícímu uložena povinnost zaplatit pokutu, omluvit se pomlouvané osobě, jakož i povinnost nahradit pomlouvané osobě újmu, která jí byla šířením nepravdivé informace způsobena.

2. Proti pomluvě je možné bránit se také podáním občanskoprávní žaloby u místně příslušného okresního soudu. Podle ust. § 81 odst. 2 občanského zákoníku má totiž každá fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevu osobní povahy. Ochrana v tomto smyslu směřuje vůči jakémuliv jednání, které svými důsledky zasahuje do jakékoli složky na ochranu osobnosti pomlouvaného člověka. Vždy půjde tedy o posouzení, zda určitá informace zasáhla např. do soukromí pomlouvané osoby, do její cti, vážnosti apod. a jaký to pro tuto osobu mělo důsledek. Podle ust. § 82 občanského zákoníku pak člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby od neoprávněného zásahu bylo upuštěno a aby byl odstraněn jeho následek. Žalobou na ochranu osobnosti se lze domáhat veřejné omluvy zpravidla na místě a způsobem, jmž byla pomluva zveřejněna. Současně může také poškozená osoba požadovat finanční odškodnění za újmu, kterou utrpěla.

3. Je-li intenzita pomluvy vyšší a škodlivější, může naplňovat znaky skutkové podstaty trestného činu pomluvy podle ust. § 184 trestního zákoníku. Pomluvou ve smyslu trestního zákoníku rozumíme takové jednání,  v jehož důsledku dochází k šíření nepravdivé informace o jiném člověku, která je způsobilá značnou měrou ohrozit vážnost pomlouvané osoby u spoluobčanů,  poškodit ji v zaměstnání (pomlouvaná osoba nemůže nadále vykonávat své zaměstnání; dojde k výpovědi z pracovního poměru), narušit její rodinné vztahy (v důsledku pomluvy dojde k rozvratu manželství či k zpřetrhání jiných rodinných vazeb), nebo jí způsobit jinou vážnou újmu. Proti takto závažnému jednání je možné domáhat se ochrany práv a oprávněných zájmů podáním trestního oznámení, kdy se danou záležitostí bude zabývat Policie ČR a následně bude trestný čin řešen v rámci trestního soudnictví, v rámci kterého může být pomlouvajícímu uložen i trest odnětí svobody a povinnost k náhradě újmy, kterou svým jednáním pomlouvané osobě způsobil.

1 hodnocení

Informace k článku jsou platné k datu vydání.