Z předchozího článku už víme, co znamená pojem trestní spis, kdo může nahlížet do trestního spisu a jak toto právo upravuje zákon. V této části se zaměříme na případy, kdy vám může být právo nahlédnout do spisu odepřeno a jak se proti tomu můžete bránit.​​​​​​

Odepření práva nahlédnout do trestního spisu 

Právo nahlédnout do spisů a spolu s tím spojená ostatní práva (činit si výpisky a poznámky a pořizovat si kopie spisů a jejich částí) jde podle zákona odepřít pouze v přípravném řízení ze závažných důvodů

Zákon dále uvádí, že tato práva nelze odepřít obviněnému a obhájci

  • jakmile byli upozorněni na možnost prostudovat spisy, a 
  • při sjednávání dohody o vině a trestu.

Důvody odepření práva nahlížet do spisu

Co si blíže představit pod pojmem závažné důvody, pro které může být právo nahlédnout do trestního spisu odepřeno? To zákon bohužel nestanovuje. To, zda jsou v daném případě naplněny, posuzují orgány činné v trestním řízení (policejní orgán nebo státní zástupce). 

Za závažný důvod se v praxi považuje zejména konkrétní možné ohrožení nebo zmaření výsledků přípravného řízení

Podle judikatury naopak za závažný důvod nelze považovat zcela obecný poukaz na možnost maření výsledků vyšetřování nebo na předpoklad ovlivňování svědků v případě, že se obviněný nachází ve vazběnavíc v dané věci ve vazbě koluzní (jde o případ, kdy z jednání obviněného nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné, nebo jinak mařit objasňování skutečností, které jsou závažné pro trestní stíhání).

Příklad z praxe:

V probíhajícím trestním řízení vystupujete jako poškozený a policejní orgán vám odepře nahlédnout do trestního spisu. A to z důvodu, že vás bude nutné vyslechnout jako důležitého svědka a že by nahlédnutím do spisu mohla být snížena hodnota tohoto důkazu.

Rozhodnutí o omezení práva nahlížet do spisu musí být vždy náležitě odůvodněno, aby ho bylo možné přezkoumat.

Stěžejní závažné důvody k odepření práva nahlížet do spisu 

  1. Rozhodování o vazbě

Možnost odepřít nahlédnutí do trestního spisu je v tomto případě výrazně omezena judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Státní zástupce ani policejní orgán nemůže obviněnému a jeho obhájci odmítnout nahlédnutí do těch částí spisu, které jsou podstatné pro rozhodnutí o vazbě. A to zejména těch důkazů a ostatních podkladů, které státní zástupce používá k odůvodnění svého návrhu na vzetí obviněného do vazby (nebo návrhu na zamítnutí žádosti obviněného o propuštění z vazby a návrhu na další trvání jeho vazby).

  1. Ochrana důkazních prostředků v počátku přípravného řízení (vyšetřování)

Jde o případy, kdy v počátku samotného vyšetřování policejní orgán nemůže zabezpečit ochranu všech důkazních pramenů před jejich poškozením, zničením nebo před jinými aktivitami obviněného, jejichž cílem je mařit vyšetřování. 

  1. Ochrana společenských a individuálních zájmů

Nahlédnutí do spisu lze také odepřít tehdy, mohou-li být ohroženy i jiné společenské a individuální zájmy (např. bezpečnost svědků, citlivé osobní údaje nezúčastněných osob, skutečnosti podléhající utajení), přičemž časová tíseň neumožňuje zajistit ochranu těchto zájmů jiným způsobem. 

Jak se bránit proti odepření práva nahlížet do spisu

Pokud s odepřením nahlédnutí do spisu nesouhlasíte, můžete podat žádost o přezkum. Závažnost důvodů, ze kterých právo nahlédnout do spisů odepřel policejní orgán, má povinnost urychleně přezkoumat státní zástupce. Pro podání takové žádosti na přezkum není stanovena žádná lhůta

Jestliže ani rozhodnutí dozorujícího státního zástupce není kladné, lze zvážit podání podnětu k výkonu dohledu nadřízenému státnímu zastupitelství.

Ochrana utajovaných informací a osobních údajů některých osob

Při povolování nahlížení do spisů musí orgány činné v trestním řízení pamatovat i na učinění takových opatření, aby byla zachována tajnost utajovaných informací chráněných zvláštním zákonem a údajů, na které se vztahuje státem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti. 

Kromě toho je nutné zabezpečit i ochranu osobních údajů některých osob. Údaje, které se na žádost dotčených osob neuvádějí, jsou:

  • údaje o bydlišti a doručovací adrese, o místě výkonu zaměstnání či povolání nebo podnikání poškozeného, svědka, zákonného zástupce, opatrovníka, zmocněnce nebo důvěrníka, a
  • údaje o osobních, rodinných a majetkových poměrech poškozeného a svědka.

S těmito údaji se mohou seznamovat pouze orgány činné v trestním řízení a úředníci Probační a mediační služby činní v dané věci.

Konkrétní opatření k zabránění zpřístupnění takových údajů zákon nestanovuje. Při nahlížení do spisu tak mohou být znepřístupněny např. vynětím té části spisu, kde jsou tyto údaje vedeny odděleně, dále třeba anonymizací nebo zakrytím neprůhlednou páskou

509 hodnocení

Informace k článku jsou platné k datu vydání.