Přemýšlíte nad rozvodem? Máte s partnerem malé děti a nevíte, jak to bude s následnou péčí? Tento článek vám udělá jasno v tom, jak postupovat a co očekávat od soudu.
Pokud dojde k rozvodu či rozchodu partnerů, kteří mají spolu jedno dítě či více dětí, je vždy potřeba myslet na budoucí úpravu uspořádání poměrů k nezletilému dítěti. Rodičovská odpovědnost a s ní související práva a povinnosti kvůli tomu totiž nezanikají.
Nejlepší je vzájemná domluva
V ideálním případě jsou rodiče schopni se na budoucím uspořádání domluvit a uzavřou spolu dohodu, kterou zpravidla schválí soud (od oboustranné dohody rodičů se soud odchýlí jen v případě, že to vyžaduje zájem dítěte). Soudní rozhodnutí je vždy nezbytné, pokud jsou rodiče manželi. A to i za situace, kdy se rodiče na úpravě poměrů k dítěti shodnou.
V případě nesezdaných párů je pak možné využít i pouze mimosoudní dohody mezi rodiči. Pokud se však rodiče nejsou schopni dohodnout, je nezbytné, aby poměry k dítěti upravil soud.
O čem bude rozhodovat soud?
O úpravě poměrů k nezletilému dítěti rozhoduje místně příslušný soud. To je soud, v jehož obvodu má dítě trvalé bydliště. V tomto řízení soud určí, jak bude v budoucnu o dítě pečováno, a přitom zváží především zájmy dítěte. V úvahu bere nejen vztah dítěte k rodičům, ale i k sourozencům, popřípadě prarodičům.
Výsledkem řízení bude:
- svěření dítěte do péče jednoho rodiče – dítě je svěřeno do výhradní péče jednoho z rodičů, kdy druhému rodiči je určen rozsah styku s dítětem a vyživovací povinnost,
- svěření do střídavé péče – dítě žije po předem vymezenou dobu střídavě s oběma rodiči,
- svěření do společné péče – rodiče nemají upravena žádná pravidla týkající se péče o nezletilé dítě, o dítě pečují beze změny tak, jak pečovali před rozhodnutím. Důležité je, aby se dohodli na všech otázkách spojených s výchovou, výživném a styku s dítětem.
Soud při svém rozhodování, do jaké formy péče dítě svěří, vezme zejména v úvahu:
- skutečnost, který z rodičů dosud o dítě pečoval,
- u kterého z rodičů má dítě lepší předpoklady zdravého a úspěšného vývoje.
Soud zároveň zajišťuje, aby dítě mělo právo na péči od obou rodičů a mohlo s nimi udržovat pravidelný kontakt. Spolu s tím se rozhoduje i o výživném a jeho výši.
Mimosoudní dohoda: Kdy se hodí a co všechno obsahuje
Jelikož soudní rozhodnutí nikdy nedopadá na veškeré aspekty rodičovské odpovědnosti, nýbrž řeší pouze úpravu styku a případně výši výživného, je vhodné mimosoudní dohodu uzavřít i jako doplněk k soudnímu rozhodnutí. Rodiče takto mohou předejít pozdějším neshodám.
Mimosmluvní dohoda nemá žádnou předepsanou formu, a tak ji lze uzavřít ústně i písemně. Písemné uzavření dohody pak může mít neformálnáí podobu e-mailu, textové zprávy (sms, messenger apod.) nebo formální písemné dohody.
Dohodu lze sepsat jak obecně, tak může řešit i jen specifické situace. Rovněž se může týkat všech aspektů rodičovské odpovědnosti nebo jen úpravy klíčových záležitostí.
Jak vypadá její obsah?
Obsah dohody pak záleží vždy na konkrétních potřebách rodičů. Jediným případným limitem je zájem dítěte. V mimosoudní dohodě se zpravidla upravuje:
- úprava styku s dítětem (v případě uzavření mimosmluvní dohody u nesezdaných párů bez soudního rozhodnutí),
- náhradní termín v případě překážky styku (nemoc, služební cesta rodiče apod.),
- přebírání a předávání dítěte,
- podrobnější úpravě úhrady potřeb dítěte (například způsob úhrady nákladnějších věcí),
- vzájemná komunikace mezi rodiči a vzájemné informování o záležitostech týkajících se dítěte,
- úprava zásadních otázek (například změna bydliště, změna lékaře, nikoli běžné léčebné a obdobné zákroky, vzdělání dítěte apod.),
- mimoškolní aktivity a vícedenní aktivity, jako jsou tábory, jazykové kurzy apod.
Přestože na základě mimosoudní dohody není možné zahájit exekuci či výkon rozhodnutí, v mnoha situacích může pomoci rodičům se snadnějším vyřešením nenadálých situací (mohou vycházet z předem dohodnutých postupů řešení). Pokud je dohoda i dostatečně určitá, může sloužit i jako podklad pro soudní rozhodnutí (zejména v otázkách styku s dítětem, úpravě výživného, úpravy významných otázek jako bydliště, vzdělání, nikoli běžné zákroky apod.).