Pořídili jste si datovou schránku, ale z úřadů vám dopisy stále chodí klasickou poštou? Pokud ano, rozhodně čtěte dál; v tomto článku najdete základní informace o povinnosti orgánů veřejné moci doručovat dokumenty do datové schránky. Dozvíte se také, jak správně reagovat na vadné doručení.
V českém právu je od roku 2009 zakotvena možnost užívat datovou schránku. Dnes počet zřízených datových schránek přesahuje 900 000. Datová schránka slouží mimo jiné také ke komunikaci s orgány veřejné moci - např. policie, soudy, ministerstva, exekutoři, stavební úřady, obecní a krajské úřady (pro zjednodušení jim souhrnně říkejme "úřady"). Jaké povinnosti však mají tyto úřady vůči tomu, kdo si datovou schránku zřídí?
Úřady mají povinnost primárně doručovat dokumenty každé fyzické osobě, podnikající fyzické osobě nebo právnické osobě do jejich zpřístupněných datových schránek. Do datové schránky ale úřady nemusí dokument doručit, pokud to povaha dokumentu neumožní, anebo se dokument doručuje veřejnou vyhláškou nebo přímo na místě.
To ale neplatí vždy - speciální zákon totiž může stanovit, že primárně má úřad dokumenty doručovat jinak než datovou schránkou. V ojedinělých případech tedy zákon může dávat přednost doručování poštou. Do datové schránky vám vždy musí dokument doručit např. finanční úřady a soudy.
Úřad měl doručit dokument datovou schránkou, ale doručil vám ho poštou?
Ano, úřady ne vždy postupují přesně podle zákona. Upozorňujeme ale, že pokud tento dokument převezmete, považuje se za řádně doručený. České soudy totiž stanovily, že písemnost je řádně doručena i tehdy, kdy je doručována prostřednictvím pošty a adresát ji převezme, i když správně měla být písemnost doručována do datové schránky adresáta.
Nenechte si tak např. uplynout lhůtu k odvolání proti rozhodnutí jen kvůli mylnému dojmu, že vám správní orgán měl doručit do datové schránky.
Co tedy dělat se zásilkou, která chybně dorazila poštou?
I kdyby vám písemnost byla doručena poštou a úřad měl povinnost podle zákona doručit ji do datové schránky, doporučujeme se s danou písemností seznámit a reagovat na její obsah. Až poté správní orgán žádejte, aby vám do budoucna doručoval výhradně do datové schránky. Opačný postup by mohl vyústit ve zbytečný spor o zrušení rozhodnutí s daným úřadem, případně ve spor o náhradu škody, která by mohla nezákonným rozhodnutím vzniknout.
Co když se ale s dokumentem zaslaným poštou neseznámíte, ale úřad ho bude považovat za doručený, a navíc s jeho doručením budou vázány právní důsledky? Ani v tomto případě není nic ztraceno. Nejdříve žádejte úřad, který rozhodnutí vydal, o jeho zrušení. Tomuto úřadu musíte jako poškozený prokázat, že jste neměli možnost se s rozhodnutím zaslaným poštou seznámit. Dále je také možné vznést u příslušného ministerstva nárok náhradu škody, pokud vám byla úřadem zrušeným rozhodnutím způsobena.
Informace k článku jsou platné k datu vydání.
