Tiché víno a právo

Na tuzemské úrovni upravuje oblast vín především zákon č. 321/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o vinohradnictví a vinařství a změně některých souvisejících zákonů (zkráceně „zákon o vinohradnictví a vinařství", dále jen "ZoV")). K tomu se samozřejmě přidávají prováděcí předpisy a nadřazená regulace na evropské úrovni.

Vína jako taková můžeme dělit podle řady různých parametrů. Nejčastěji se však setkáváme s dělením podle:

• barvy (červené, bílé, růžové),
• obsahu zbytkového cukru (suché, polosuché, polosladké, sladké),
• odrůdy (Chardonnay, Ryzlink, Cabernet...).

Pro účely tohoto článku budeme vycházet ze základního dělení na vína: tichá, šumivá, likérová a vína originální certifikace (VOC) a blíže si rozebereme pojem tichých vín.

Tiché víno a jeho druhy

Tichá vína jsou zjednodušeně řečeno vína, která nešumí, neperlí, jinými slovy jsou klidná. Jde o vína, s nimiž se jako spotřebitelé můžeme setkat nejčastěji. I tichá vína lze samozřejmě dělit, a to opět podle řady všemožných kritérií. Nejběžnější je přitom dělení na vína stolní, zemská, jakostní a jakostní s přívlastkem. Podstatným kritériem pro kategorizaci vín je cukernatost – tedy obsah zkvasitelných cukrů v hroznovém moštu, který je vyjádřen ve stupních normalizovaného moštoměru.

1) Stolní vína

Jde o vína nejnižší kategorie, která mohou být vyrobena z hroznů z kterékoliv země Evropské unie. Hrozny mohou být z moštových odrůd, stolních odrůd i neregistrovaných odrůd. Daná vína ale nemohou být označována názvem odrůdy. Jde o vína lehčí, vhodná k běžnému stolování.

2) Zemská vína

Víno může být podle ust. § 17 ZoV označeno názvem zemské víno, pokud bylo vyrobeno z hroznů vinné révy sklizených v České republice. Zde je však nutné dodržet několik podmínek:

- Jedná se o hrozny, které jsou vhodné pro výrobu jakostního vína nebo víno je vyrobené z odrůd, které jsou v seznamu odrůd stanovených prováděcím předpisem.

- Hrozny dosáhly cukernatosti nejméně 14 stupňů normalizovaného moštoměru.

- Víno splnilo požadavky předpisů Evropské unie.

3) Jakostní vína

Jakostním vínem stanovené pěstitelské oblasti je podle ust. § 3 odst. 1 písm. k) ZoV :

• jakostní víno, 
• jakostní víno s přívlastkem,
• jakostní šumivé víno stanovené pěstitelské oblasti, 
• aromatické jakostní šumivé víno,
• pěstitelský sekt,
• jakostní perlivé víno,
• jakostní likérové víno,
• víno originální certifikace.

Jakostní víno lze označit dovětkem odrůdové nebo známkové. Odrůdové jakostní víno se podle ust. § 18 odst. 4 ZoV vyrábí:

• z hroznů, rmutu, moštu nebo vína vyrobeného z hroznů sklizených na vinici, které je vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti,
• smísením jakostních vín nejvýše ze 3 odrůd.

Oproti tomu jakostní víno známkové se podle ust. § 18 odst.5 ZoV vyrábí:

• ze směsi hroznů, rmutu, moštu, případně z vína vyrobeného z hroznů sklizených na vinici, které je vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti,
• smísením jakostních vín.

* Rmutem se podle ust. § 3 odst. 1 písm. h) ZoV rozumí zpracování narušených vinných hroznů, z nichž lze vyrobit produkt.

Jakostní vína s přívlastkem

V několika druzích vyjmenovaných ust. § 19 odst. 2 ZoV se pak vyrábí jakostní víno s přívlastkem. Hrozny určené pro výrobu vín uvedených v písm. d) až g) se přitom sklízejí ručně.

a) kabinetní víno (vyráběno pouze z hroznů cukernatosti nejméně 19 stupňů normalizovaného moštoměru),

b) pozdní sběr (vyráběno pouze z hroznů cukernatosti nejméně 21 stupňů normalizovaného moštoměru),

c) výběr z hroznů (vyráběno pouze z hroznů cukernatosti nejméně 24 stupňů normalizovaného moštoměru),

d) výběr z bobulí (vyráběno pouze z vybraných bobulí, které dosáhly cukernatosti nejméně 27 stupňů normalizovaného moštoměru),

e) výběr z cibéb (vyráběno pouze z vybraných bobulí napadených ušlechtilou plísní šedou nebo z přezrálých bobulí, které dosáhly cukernatosti nejméně 32 stupňů normalizovaného moštoměru),

f) ledové víno (vyráběno pouze z hroznů, které byly sklizeny při teplotách -7 °C a nižších a v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny a získaný mošt vykazoval cukernatost nejméně 27 stupňů normalizovaného moštoměru),

g) slámové víno (vyráběno pouze z hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu nejméně 3 měsíců, a získaný mošt vykazoval cukernatost nejméně 27 stupňů normalizovaného moštoměru. Vykazuje-li však mošt již po 2 měsících cukernatost nejméně 32 stupňů normalizovaného moštoměru, může se provést lisování).

Jakostní víno s přívlastkem lze označit dovětkem známkové, jestliže bylo podle ust. § 19 odst. 12 ZoV získáno ze směsi hroznů, rmutu, moštu, popřípadě z vína vyrobeného z:

a) vinných hroznů sklizených na vinici, které jsou vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti a splňují požadavky pro jednotlivý druh jakostního vína s přívlastkem,

b) smísením jakostních vín s přívlastkem.

Co je Chateau víno

Na etiketě vína se občas můžete setkat také s pojmem Chateau (popř. Château, Chateau nebo Château). Jde o historický výraz spojený s typem oblasti a druhem vína, který je vyhrazený pro vína z podniků zvaných Chateau, jak stanoví ust. § 16a ZoV.

Daný podnik musí být názvem či daným slovem označován minimálně 15 let, víno musí pocházet výhradně z daného podniku nebo se v něm musí odehrávat vinná výroba.

Označení Chateau lze uvést na etiketě také vždy, je-li součástí ochranné známky, o kterou bylo zažádáno či která byla zapsána nebo zavedena užíváním před 4. květnem 2002.