Věděli jste, že v předpisech Evropské unie došlo k zásadní změně ohledně registrace tzv. invazních nepůvodních druhů? Zjistěte, jaké povinnosti na vás jako chovatele či pěstitele čekají a na co si dát pozor.
Co se počítá jako invazní druh?
Invazní druh je nepůvodní druh, který člověk přemístil do oblasti mimo jeho přirozený výskyt. Skvělým příkladem je želva nádherná alias Trachemys skripta, která je oblíbeným mazlíčkem v českých domácnostech. Jaká další zvířata patří mezi invazní druhy? Zde najdete aktuální seznam.
Jedná se o druhy na unijním seznamu (podle čl. 8 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014).
Novinky v legislativě
Vtělení předpisů do české legislativy proběhlo v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Tento zákon v §13j stanoví, že pokud chov invazivních zvířat ovlivní zájmy lesního hospodaření, myslivosti nebo rybářství, je potřeba žádat o speciální povolení od příslušného orgánu státní správy.
Důležitou informací je, že vlastník nebo držitel invazního mazlíčka ho musí zaregistrovat prostřednictvím evidence druhové ochrany. To proto aby dokázal, že ho měl v držení ještě před zařazením zvířete na unijní seznam, a to do 1 roku od zařazení druhu na tento seznam.
Jak zaregistrovat invazního mazlíčka?
Registrace těchto druhů se provádí skrze webový formulář dostupný na webu Ministerstva životního prostředí České republiky. Po jeho dokončení dostane vlastník osvědčení s unikátním evidenčním číslem od AOPK ČR (Agentura ochrany přírody a krajiny). Osvědčení/registrace, poslouží jako doklad toho, že jde o jedince držené v souladu s výše uvedeným evropským nařízením, a to „na dožití“. To znamená, že se u nich neuplatní zákazy dle zákona. Pakliže nastanou změny (adresa, úmrtí zvířete…) je potřebné tyto aktualizované údaje zaslat na AOPK ČR spolu s evidenčním číslem, které bylo přidělené při prvotní registraci.
Díky registrací se reguluje rozmnožování invazních druhů
K této registraci členské státy přistoupily kvůli regulace rozmnožování. Vlastník či držitel invazního mazlíčka má zákonnou povinnost zabránit tomu, aby se samovolně rozmnožil nebo utekl do volné přírody. Pokud uteče, může hubit druhy, které jsou pro českou přírodu původní (například rak mramorovaný ničí populaci raků kamenáčů a raků říčních).
Poznámka: Invazní druhy nemusí být jen živočichové, ale i rostliny.
Pokud chováte jedince invazních nepůvodních druhů a nebudete schopni/chtít tyto mazlíčky nadále chovat, můžete je odevzdat do předem určených zařízení. Jejich přehled zveřejní Ministerstvo životního prostředí České republiky.
Informace k článku jsou platné k datu vydání.
