Oprávněné použití zbraně

Trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.) ve svém § 32 stručně uvádí, že trestný čin nespáchá, kdo použije zbraně v mezích stanovených jiným právním předpisem. Toto ustanovení dále rozvádí jiné právní předpisy, mezi které patří např.:

• zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (§ 56), 
• zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii (§ 20), 
• zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské a justiční stráži České republiky (§ 18), 
• zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky (§ 42), 
• zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě (§ 5), 
• zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii (§ 46) atd.

Oprávněné použití zbraně představuje okolnost vylučující protiprávnost, kdy dochází k dovolenému použití zbraně zasahující osoby, přičemž jednotlivé jiné právní předpisy samostatně stanoví, kdo se považuje zasahující osobou, co se rozumí zbraní a za jakých podmínek je takové použití zbraně dovolené.

Jak se zákon dívá na pojem „zbraň”

§ 118 trestního zákoníku stanoví, že trestný čin je spáchán se zbraní, jestliže pachatel nebo s jeho vědomím některý ze spolupachatelů užije zbraně k útoku, k překonání nebo zamezení odporu anebo jestliže ji k tomu účelu má u sebe. Přičemž zbraní se tu rozumí, pokud z jednotlivého ustanovení trestního zákona nevyplývá něco jiného, cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším.

Trestní zákoník nerozlišuje mezi služební a soukromou zbraní, v oprávněných případech je tedy možné použít jak služební, tak i zbraň soukromou. 

Pojem "zbraň" je ale dále v jednotlivých jiných právních předpisech definován různě, vždy však úžeji než v samotném trestním zákoníku (například zatímco zákon o Policii České republiky upravuje (mimo jiné) užití střelné, bodné a sečné zbraně, zákon o obecní policii upravuje užití jen střelné zbraně). Obecně lze konstatovat, že pod pojmem zbraň se rozumí zbraň v technickém smyslu – to znamená takový nástroj, který lze jako zbraň užít k obraně a který je k tomu i primárně určen.

Použití zbraně

Použitím zbraně se míní zacházení se zbraní takovým způsobem, ke kterému je určena (např. bodná zbraň je užita k bodání, střelná zbraň ke střelbě atd.). Pokud je však zbraň použita jiným způsobem (např. půjde o úder policisty střelnou zbraní), bude toto použití zbraně posuzováno jako použití donucovacího prostředku, nikoliv zbraně. Za donucovací prostředek se zpravidla považuje i varovný výstřel.

Oprávnění použít zbraň je v jednotlivých jiných právních předpisech vázáno na přesné podmínky, které musí být bezpodmínečně dodrženy, aby byla vyloučena trestní odpovědnost v důsledku oprávněného použití zbraně podle § 32 trestního zákoníku.

Jak je upraveno použití zbraně v zákoně o Policii České republiky

Pojďme nyní nahlédnout do jednoho z jiných právních předpisů, na který odkazuje § 32 trestního zákoníku. Tím právním předpisem je zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, který použití donucovacích prostředků a zbraně upravuje ve své hlavě IX. Dle tohoto zákona je policista oprávněn použít při zákroku jen takový donucovací prostředek a zbraň, k jejichž používání byl vycvičen.

Pokud jde konkrétně o použití zbraně, policista je oprávněn ji použít v těchto případech:

1. v nutné obraně nebo v krajní nouzi,
2. jestliže se nebezpečný pachatel, proti kterému zakročuje, na jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt,
3. aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, kterého nemůže jiným způsobem zadržet,
4. pokud nelze jinak překonat aktivní odpor směřující ke zmaření jeho závažného zákroku,
5. aby odvrátil násilný útok, který ohrožuje střežený nebo chráněný objekt anebo prostor,
6. pokud nelze jinak zadržet dopravní prostředek, jehož řidič bezohlednou jízdou vážně ohrožuje život nebo zdraví osob a na opětovnou výzvu nebo znamení dané podle zákona o silničním provozu (zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích) nezastaví,
7. jestliže osoba, proti které byl použit donucovací prostředek hrozba namířenou střelnou zbraní nebo varovný výstřel, neuposlechne příkazu policisty směřujícího k zajištění bezpečnosti jeho vlastní nebo jiné osoby, nebo
8. ke zneškodnění zvířete ohrožujícího život nebo zdraví osoby.

Obecně platí, že pokud půjde o situace popsané výše pod body a. – f., policista smí použít zbraň pouze tehdy, kdy užití donucovacího prostředku by bylo zřejmě neúčinné. Donucovacími prostředky jsou podle zákona o Policii České republiky, kromě již zmiňovaného varovného výstřelu, i např. hmaty, chvaty, údery a kopy, slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek, obušek a jiný úderný prostředek, vytlačování štítem, služební pes nebo třeba pouta.

Krom toho je policista povinen v situacích uvedených výše pod body a. – e. před použitím zbraně vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že jinak dojde k použití zbraně. Od výzvy s výstrahou lze upustit v případě, že je ohrožen život nebo zdraví policisty nebo jiné osoby a zákrok nesnese odkladu.

Policista je povinen při použití zbraně dbát nutné opatrnosti, především neohrozit život jiných osob a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje.

Jaké jsou povinnosti policisty, který použil zbraň

Pokud došlo po použití donucovacího prostředku nebo zbraně ke zranění osoby, je policista povinen ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Dále je povinen učinit neodkladné úkony nebo jiná opatření, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití zbraně.

Zákrok, při kterém bylo použito donucovacího prostředku (vyjma použití pout) nebo zbraně, je policista povinen bezodkladně ohlásit svému nadřízenému a sepsat o něm úřední záznam s uvedením důvodu, průběhu a výsledku jejich použití.

Vedoucí policejního útvaru je též povinen bez zbytečného odkladu informovat příslušného státního zástupce v případě, že použití donucovacího prostředku nebo zbraně způsobilo:

• zranění nebo úmrtí osoby, nebo
• škodu dosahující alespoň 10.000 Kč.