Obecně prospěšné práce: kdy je soud ukládá a co obnáší?

Co jsou obecně prospěšné práce?

Nejdříve se pojďme podívat na definici v § 62 odst. 3 trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.). „Trest obecně prospěšných prací spočívá v povinnosti odsouzeného provést ve stanoveném rozsahu práce k obecně prospěšným účelům ve prospěch poskytovatele obecně prospěšných prací, kterým může být stát, kraj, obec nebo právnická osoba, která se zabývá vzděláním a vědou, kulturou, školstvím, ochranou zdraví, požární ochranou, ochranou životního prostředí, podporou a ochranou mládeže, ochranou zvířat, humanitární, sociální, charitativní, náboženskou, tělovýchovnou a sportovní činností a která tuto činnost vykonává k veřejně prospěšnému účelu.” 

Zákon zakazuje, aby šlo o práci, která by sloužila výdělečným účelům odsouzeného.

Trest obecně prospěšných prací může soud uložit ve výměře od 50 do 300 hodin u dospělých a od 50 do 150 hodin u mladistvých pachatelů.

Kdy (ne)lze trest obecně prospěšných prací uložit?

Soud může uložit trest obecně prospěšných prací, pokud pachatele odsuzuje za přečin. To znamená trestný čin spáchaný z nedbalosti nebo čin spáchaný úmyslně, u kterého trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do 5 let.

Jako samostatný trest může být trest obecně prospěšných prací uložen pouze tehdy, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu, osobě a poměrům pachatele není uložení jiného trestu třeba.

Soud naopak trest obecně prospěšných prací neuloží, pokud byl pachateli v posledních 3 letech tento trest změněn na trest odnětí svobody.

Trest obecně prospěšných prací nelze uložit ani tehdy, pokud je pachatel zdravotně nezpůsobilý k soustavnému výkonu práce.

Tento trest také nemůže být uložen zároveň vedle trestu odnětí svobody, a to jak vedle nepodmíněného trestu odnětí svobody, tak vedle podmíněného odsouzení k trestu odnětí svobody. Obecně prospěšné práce nelze ani uložit vedle trestu domácího vězení. 

Jaké obecně prospěšné práce se nejčastěji ukládají?

Trestní zákoník vymezuje obecně prospěšné práce prostřednictvím subjektu, v jehož prospěch mají být vykonávány, a účelem, který musí být veřejně prospěšný. 

Jedná se například o údržbu veřejných prostranství, údržbu a úklid veřejných budov či komunikací apod. Může však jít i o výkon kvalifikovaných prací, kde pachatel může využít své vzdělání, znalosti a dovednosti.

Co se týče druhu prací, musí sloužit veřejně prospěšnému účelu – jejich výsledek přináší konkrétní prospěch většímu okruhu občanů. Práce naopak nesmí na straně odsouzeného sloužit k výdělečným účelům.

Klíčové povinnosti odsouzeného

Mezi základní povinnosti patří:

• vykonání stanoveného počtu hodin obecně prospěšných prací a 
• vedení řádného života po dobu výkonu trestu. 

Soud však může uložit pachateli na dobu výkonu tohoto trestu přiměřená omezení nebo přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 trestního zákoníku, aby vedl řádný život. Zpravidla mu ale také uloží, aby podle svých sil nahradil škodu nebo odčinil nemajetkovou újmu, kterou přečinem způsobil, nebo aby vydal bezdůvodné obohacení získané přečinem. 

Mladistvým a pachatelům ve věku blízkém věku mladistvých pak soud v zájmu využití výchovného působení rodiny, školy a dalších subjektů může uložit také některé z výchovných opatření podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže (zákon č. 218/2003 Sb.). 

Bez názoru pachatele to nejde. Anebo ano?

Aby mohl soud uložit trest obecně prospěšných prací, musí nejprve zjistit stanovisko pachatele k tomuto trestu, a při svém rozhodování k němu přihlédnout. Jak už bylo uvedeno výše, soud rovněž musí zohlednit zdravotní stav pachatele a možnosti uložení trestu obecně prospěšných prací (např. zda existuje dostatek vhodných pracovních míst v místě bydliště pachatele nebo jeho okolí, zda by pachatel mohl případně za výkonem prací dojíždět atp.).

Když soud ukládá trest obecně prospěšných prací trestním příkazem, musí si předem vyžádat zprávu od probačního úředníka. Ta obsahuje informace o tom, zda je možné trest vykonat, zda je obviněný zdravotně způsobilý a jaký je jeho názor na tento trest. Soud při ukládání trestu obecně prospěšných prací vychází z této zprávy.

Možnost vyjádřit se k uložení obecně prospěšných prací je pro pachatele právem, ne povinností. Trest mu tedy může být uložen i tehdy, pokud svůj názor výslovně odmítne sdělit. Soud se ale vždy musí pokusit jeho stanovisko získat.

Jak vypadá výkon trestu v praxi – kde, kdy a pod čím dohledem

§ 65 trestního zákoníku stanoví, že obecně prospěšné práce je odsouzený povinen vykonat:

• osobně, 
• bezplatně,
• ve svém volném čase,
• nejpozději do 1 roku ode dne stanoveného jako den nástupu výkonu tohoto trestu.

Do této doby se ale nezapočítává doba, po kterou odsouzený:

• nemohl obecně prospěšné práce vykonávat pro zdravotní nebo zákonné překážky,
• byl ve vazbě nebo 
• vykonával trest odnětí svobody.

Trest obecně prospěšných prací odsouzený vykonává v obvodu okresního soudu, ve kterém bydlí (mimo obvod může být tento trest vykonáván pouze se souhlasem odsouzeného).

Druh a místo výkonu tohoto trestu, poskytovatele obecně prospěšných prací a den nástupu výkonu tohoto trestu stanoví podle § 336a trestního řádu (zákon č. 141/1961 Sb.) buď

• probační úředník, pokud se tak děje se souhlasem odsouzeného, anebo
• předseda senátu, jestliže odsouzený s podmínkami výkonu trestu obecně prospěšných prací nesouhlasí. 

Kontrolu výkonu obecně prospěšných prací provádí pracovníci Probační a mediační služby ve spolupráci s poskytovatelem obecně prospěšných prací.

Co když se pachatel polepší? 

Jestliže odsouzený, kterému byl uložen trest obecně prospěšných prací, žije řádně a svým chováním prokázal, že se polepšil, může mu soud dříve uložená omezení nebo povinnosti zrušit. Musí ale být reálné očekávání, že povede řádný život i bez nich.

Takové rozhodnutí může soud učinit nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne stanoveného jako den nástupu výkonu tohoto trestu.

Co hrozí, když se odsouzený práci vyhýbá a nevede řádný život?

Jestliže pachatel: 

• nevede řádný život v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací (proti odsouzenému bylo např. zahájeno trestní stíhání pro nový trestný čin), 
• vyhýbá se nástupu výkonu trestu (odsouzený např. často střídá místa pobytu), 
• bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu obecně prospěšných prací (např. provádí práce pod vlivem alkoholu),
• jinak maří výkon tohoto trestu (odsouzený např. neposkytuje potřebnou součinnost probačnímu úředníkovi nebo posílá jinou osobu, aby za něj vykonávala uložené práce) nebo
• zaviněně tento trest ve stanovené době nevykonává (např. pokud bylo zjištěno nedodržení některého z průběžných termínů stanovených probačním úředníkem pro provedení určité části z uloženého trestu), 

může soud přeměnit (a to i během doby stanovené pro jeho výkon) trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodnout zároveň o způsobu jeho výkonu. Každá i jen započatá hodina nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítá za 1 den odnětí svobody.

Výjimečně může soud ponechat trest obecně prospěšných prací v platnosti nebo prodloužit dobu výkonu tohoto trestu až o 6 měsíců, i když odsouzený zavdal příčinu k přeměně trestu. V takovém případě zároveň 

• stanoví nad odsouzeným na dobu výkonu trestu nebo jeho zbytku dohled,
• stanoví odsouzenému na dobu výkonu trestu nebo jeho zbytku dosud neuložená přiměřená omezení nebo přiměřené povinnosti, nebo
• stanoví odsouzenému na dobu výkonu trestu nebo jeho zbytku některé z výchovných opatření, je-li ve věku blízkém věku mladistvých.

Zahlazení odsouzení 

S úspěšným ukončením trestu obecně prospěšných prací (trest byl vykonán nebo bylo od výkonu trestu nebo jeho zbytku pravomocně upuštěno) zákon spojuje zahlazení odsouzení. To znamená, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen.