Ošálil vás prodávající? Sdělil vám ohledně zboží zavádějící informaci? Cítíte se podvedení? Dle aktuální právní úpravy i tyto skutečnosti mohou být relevantní pro možné odstoupení od smlouvy.
Zákon chrání spotřebitele více než kdy dřív
Jak jsme vás již informovali v mnohých článcích z oblasti práva ochrany spotřebitele, od 6. 1. 2023 vstoupila v účinnost zásadní novela upravující postavení spotřebitele v právních vztazích. Tato novela se nevěnuje pouze spotřebitelským právům obsaženým v občanském zákoníku, avšak došlo také ke změně zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, (dále právě jako „Zákona o ochraně spotřebitele“ či „ZOS“)
Tento právní předpis se na problematiku práv spotřebitele dívá zejména optikou veřejného práva a zabýv se také určením přestupků a ukládaných pokut. I z něho však může běžný smrtelník čerpat svá práva.
Zběhlejší spotřebitelé tuší, že na základě ustanovení § 19 odst. 3 ZOS vzniká právo odstoupit od smlouvy, pokud prodávající nevyřídil reklamaci zboží v zákonné lhůtě 30 dnů.
Relativní novinkou je však také oprávnění spotřebitele odstoupit od smlouvy, pokud podnikatel zasáhl do práv spotřebitele užitím nekalé obchodní praktiky.
Jak poznáte, že jde o nekalou praktiku?
Obchodní praktika je považována za nekalou, je-li v rozporu s požadavky odborné péče a podstatně narušuje nebo je způsobilá podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele.
Zvláštními podskupinami nekalé obchodní praktiky jsou: klamavé konání, klamavé opominutí a agresivní obchodní praktika.
- Klamavé konání není pouze praktika, která obsahuje obsahově nesprávnou informaci. Může to být i praktika obsahující pravdivou informaci, která však dokáže uvést spotřebitele v omyl.
- Klamavým opomenutím je neposkytnutí (ale také poskytnutí nejasným, nesrozumitelným nejednoznačným způsobem) podstatné informace, které v dané souvislosti spotřebitel potřebuje pro rozhodnutí ohledně koupě. Tím způsobí nebo může způsobit, že spotřebitel učiní rozhodnutí ohledně této koupě, které by jinak neučinil.
- Agresivní obchodní praktika je taková praktika, která výrazně zhoršuje nebo může výrazně zhoršit svobodu volby a chování spotřebitele – nejčastěji nepartičním ovlivňováním.
Zákon o ochraně spotřebitele uvádí neúplný výčet klamavé obchodní praktiky v Příloze č. 1 a agresivních obchodních praktik v Příloze č. 2.
Za nekalé obchodní praktiky hrozí vysoká pokuta
Dopouští-li se jich podnikatel, jedná se o přestupky, za které může Česká obchodní inspekce (či také jiný příslušný orgán státního dozoru) stanovit pokutu až do výše 5.000.000 Kč.
Do nedávna však spotřebitelé, kteří nekalým obchodním praktikám čelili, museli využívat obecné právní normy (neplatnost jednání, uvedení v omyl apod.), aby se ze závazku jimi založeného vymanili. Pro některé případy právní řád řešení ani nenabízel. Cesta ke spravedlnosti tak mohla být zásadně komplikovaná.
Na co máte nárok, pokud si všimnete nekalé obchodní praktiky?
Novelou zákona bylo do zákona včleněno ustanovení, § 5d Zákona o ochraně spotřebitele. Jeho hlavním účelem je, aby se spotřebitel mohl ze smlouvy založené nekalou obchodní praktikou vyvázat podstatně snadněji. Toto ustanovení uvádí:
„(1) Spotřebitel, jehož právo bylo nekalou obchodní praktikou dotčeno, může vedle nároků plynoucích z občanského zákoníku:
a) odstoupit od smlouvy ve lhůtě 90 dnů ode dne uzavření smlouvy, nebo
b) požadovat přiměřené snížení ceny v rozsahu odpovídajícím povaze a závažnosti nekalé obchodní praktiky.
(2) Spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy podle odstavce 1 písm. a), prokáže-li prodávající, že je to s ohledem na předmět smlouvy, povahu a závažnost nekalé obchodní praktiky nepřiměřené.“
Jak správně postupovat?
Pokud bude zřejmé, že došlo vůči vaší osobě k nekalé obchodní praktice, kterou bylo zasaženo do vašich práv, můžete vůči prodávajícímu (na základě ust. § 5d odst. 1 písm. a) ZOS):
- odstoupit od smlouvy
- nebo podat žádost o přiměřenou slevy z ceny věci.
Toto právo vám náleží po dobu 90 dnů ode dne uzavření smlouvy. Doporučujeme vám jej uplatnit písemně, a to tak, aby bylo prokazatelné, že písemnost byla protistraně doručená (tedy například prostřednictvím datové schránky nebo doporučeně s dodejkou).
Co všechno uvést do žádosti?
Ačkoli zákon nestanovuje žádné formální náležitosti, v přípisu je vhodné specifikovat:
- strany právního vztahu,
- smlouvu, o níž se jedná,
- vaši vůli odstoupit od smlouvy,
- podle jakého právního ustanovení postupujete,
- v čem spatřujete nekalou obchodní praktiku.
Dovolujeme si však upozornit, že v případě sporu je nezbytné prokázat jednání, jímž se protistrana nekalého jednání dopustila, což může být zvláště v některých problematické. V této souvislosti však může být pro podnikatele mnohem výhodnější přistoupit na odstoupení od smlouvy než se potýkat s Českou obchodní inspekcí a případným šetřením přestupkového jednání. Zvlášť když důkazní břemeno leží na prodávajícím.