Většina cestujících ví, že při zpoždění či zrušení letu může vzniknout nárok na odškodnění. Málokdo si ale uvědomuje, že o něj může i snadno přijít – například kvůli promlčecím lhůtám nebo rozdílným pravidlům podle toho, odkud a kam cestující letí a zda jde o dopravce z EU. Aby se vám to nestalo, připravili jsme pro vás přehledné shrnutí v našem novém článku.
Jaký právní předpis upravuje nároky cestujících ze zrušených a zpožděných letů?
Nároky cestujících plynoucích z odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů upravuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004. Aktuální znění předpisu je dostupné zde
Toto nařízení obsahuje nárok na tzv. paušální kompenzaci za zrušený či významně zpožděný let (ta se pohybuje v rozmezí 250–600 EUR podle délky letu), ale i další nároky, které mohou cestující v souvislosti se zrušeným či zpožděným letem uplatňovat (např. nárok na občerstvení, ubytování v hotelu apod.).
Lze evropské nařízení použít na všechny lety?
Evropské nařízení lze použít pouze, pokud bude splněna jedna z následujících podmínek:
- cestující odlétá z letiště umístěného na území některého členského státu nebo
- cestující odlétá z letiště umístěného na území třetí země na letiště umístěné na území členského státu, pokud je provozující letecký dopravce dopravcem Společenství
Příklad: Pokud cestující poletí z České republiky do Velké Británie, bude evropské nařízení použitelné, protože odlet je realizován z letiště umístěného na území členského státu EU.
Pokud však bude cestující odlétat z Velké Británie (tj. z letiště umístěného v třetí zemi) do České republiky, bude situace složitější. Zde se totiž bude muset zkoumat, zda byl letecký dopravce tzv. dopravcem Společenství, tedy „evropským dopravcem“.
Poletí-li cestující z Velké Británie např. se společností Lufthansa, bude nařízení použitelné. Odlet je sice realizován z letiště umístěného v třetí zemi, avšak Lufthansa je evropským dopravcem, tudíž bude splněna druhá podmínka a nařízení bude možné použít. Odlišná však bude situace v případě, kdy cestující poletí např. se společností British Airways. Tato společnost totiž není evropským dopravcem, tudíž nebude možné evropské nařízení aplikovat.
Jaký právní předpis se použije, pokud nebude možné použít evropské nařízení?
V případě, že nebude možné použít evropské nařízení, bude nutné postupovat podle Montrealské úmluvy o sjednocení některých pravidel pro mezinárodní leteckou dopravu.
Tato úmluva však neobsahuje právo cestujícího na tzv. paušální kompenzaci, které známe z evropského nařízení. Cestující by tak musel prokazovat výši škody, zavinění dopravce, ale i příčinnou souvislost. Uplatňování nároku na odškodnění podle Montrealské úmluvy tak bude pro cestujícího výrazně komplikovanější, přičemž není vyloučeno, že v některých případech cestující ani neunese důkazní břemeno, a nárok mu tak nebude přiznán.
V případě, že má daný let vztah k území Velké Británie nebo jde o britského leteckého dopravce (např. British Airways), lze využít britskou verzi evropského nařízení známou jako „UK261“ (dostupné zde), která upravuje nárok na paušální kompenzaci obdobně jako evropské nařízení.
Je nějaká lhůta, do které musí cestující nárok na kompenzaci uplatnit?
Ano, pokud bude rozhodným právem české právo, existují dvě tzv. promlčecí lhůty, které si cestující musí ohlídat:
- Lhůta 6 měsíců, která je daná cestujícímu pro uplatnění nároku u leteckého dopravce.
- Lhůta 3 roky, která je daná cestujícímu pro uplatnění u soudu (tato lhůta začíná běžet teprve ode dne, kdy cestující uplatnil své právo u dopravce).
Cestující by si měli dávat pozor především na poměrně krátkou 6měsíční lhůtu pro uplatnění u leteckého dopravce. Pokud totiž cestující nestihne uplatnit své právo u leteckého dopravce včas a letecký dopravce toto v soudním řízení namítne, soud cestujícímu právo na odškodnění nepřizná.
Pokud se cestující rozhodne podat žalobu, bude řízení probíhat vždy před českým soudem?
České soudy budou k rozhodování sporu příslušné tehdy, bude-li splněna jedna z následujících podmínek:
- v ČR se nachází místo odletu,
- v ČR se nachází místo příletu,
- v ČR se nachází sídlo leteckého dopravce.
Uvedené však platí pouze v případě, kdy bude možné použít nařízení č. 261/2004 a zároveň bude mít letecký dopravce sídlo na území některého členského státu EU. Pokud by tomu tak nebylo, bylo by určování soudní příslušnosti složitější.
Má cestující záruku, že kompenzaci v případě, že bude u soudu úspěšný, skutečně dostane?
Ani pravomocné rozhodnutí soudu nezaručuje, že se cestující ke svým penězům skutečně dostane.
Podstatné je, aby měl letecký dopravce na území ČR nějaký odštěpný závod. V takovém případě se totiž v ČR nachází majetek, který je možné (v případě, že dopravce kompenzaci dobrovolně nezaplatí) postihnout i exekučně.
Informaci o tom, zda má daný letecký dopravce na území ČR odštěpný závod, lze jednoduše zjistit nahlédnutím do obchodního rejstříku (dostupné zde).