Dluhy a manželství: kdy odpovídá manžel za dluhy své polovičky?

Co je společné jmění a jak se definuje v zákoně?

Připomínáme, že společné jmění manželů je v zákoně definováno jako: to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a zároveň není vyloučeno z právních poměrů.

Zákon rozlišuje 3 režimy společného jmění –⁠ zákonný režim, smluvený režim a režim založený rozhodnutím soudu (těmto režimům jsme se již věnovali v tomto článku: Tři režimy společného jmění a jejich pravidla.)

Co je ze zákona součástí společného jmění?

Součástí společného jmění je vše, co nabyl buď jeden manžel, nebo oba manželé společně za dobu trvání manželství.

Výjimky v zákoně

Součástí společného jmění se však nestává to, co:

• slouží osobní potřebě jednoho manžela (např. ošacení či obuv),
• získal jeden manžel darem či děděním,
• získal jeden manžel jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech (např. nároky z bolestného),
• získal jeden manžel právním jednáním vztahujícím se k jeho výhradnímu majetku (např. manžel prodá notebook, který měl ve výlučném vlastnictví),
• získal jeden manžel jako náhradu za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

Důležité je, že součástí společného jmění je i zisk z majetku, který patří jen jednomu z manželů.

Příklad: 

1. Bude-li tak například manžel pronajímat byt, který patří jen jemu, stane se nájemné i v tomto případě součástí společného jmění.
2. Stejně tak se součástí společného jmění stane podíl manžela v obchodní společnosti či družstvu, pokud se manžel během manželství stane společníkem obchodní společnosti či členem družstva.

Jak je to s dluhy?

Co se týká dluhů, stanoví zákon, že součástí společného jmění jsou dluhy, které za trvání manželství převzali buď oba manželé společně, či i jen jeden z manželů.

Součástí společného jmění se tak nestávají všechny dluhy, ale pouze tzv. „převzaté“ dluhy. To takové, které vznikly na základě právního jednání (např. uzavřením kupní smlouvy). Vyloučeny jsou tak dluhy, které manželovi vznikly přímo ze zákona (např. povinnost plnit výživné) nebo na základě rozhodnutí soudu či správního orgánu.

Výjimky v zákoně

Do společného jmění ale nepřipadnou:

• dluhy, které se týkají majetku náležejícímu pouze jednomu manželovi, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku,

• dluhy, které převzal jen jeden manžel bez souhlasu druhého manžela, aniž by šlo o obstarávání každodenních či běžných potřeb rodiny.

Příklad:

Představme si, že si jeden z manželů koupil ještě před uzavřením manželství byt. Tento byt zůstal jeho výlučným vlastnictvím, protože ho manžel získal ještě v době, kdy byl svobodný. Následně manželé tento byt pronajali za nájemné ve výši 10.000 Kč měsíčně. Protože však bylo nutné byt zrekonstruovat, vzal si manžel, který byt vlastnil, po 2 letech pronájmu úvěr ve výši 300.000 Kč. Zisk z nájemného za 2 roky činil 240.000 Kč a součástí společného jmění se stal pouze dluh ve výši 240.000 Kč. To znamená, že částka ve výši 60.000 Kč pak bude výlučným dluhem manžela, který byt vlastní.

Co když přijde exekutor?

Pokud se jeden z manželů zadluží a není následně schopen své dluhy splácet, měl by věřitel (respektive exekutor) předně sáhnout na výhradní majetek manžela, který dluh způsobil.

Ne vždy však bude výlučný majetek manžela, který se takto zadlužil, dostačující. Právě na tyto případy zákon pamatuje a nabízí věřiteli možnost, aby bral nejen z výlučného majetku manžela-dlužníka, ale také z majetku, který se nachází ve společném jmění.

Ze společného jmění lze přitom uhradit jak dluhy, které manželovi vznikly za trvání manželství, tak dluhy, které manžel má ještě z doby, kdy byl svobodný.

Chrání zákon manžela, který dluh nezavinil?

V některých případech zákon manžela, který dluh nezavinil, chrání a umožňuje věřiteli uspokojit se jen do výše podílu toho manžela, který dluh způsobil (tj. do výše ½).

Pro to, aby se tato výjimka mohla použít, musí být splněny tyto podmínky:

• dluh vznikl jen jednomu manželovi,
• dluh vznikl proti vůli druhého manžela,
• tento manžel vyjádřil svůj nesouhlas vůči věřiteli bez zbytečného odkladu, co se o dluhu dozvěděl.

V případě, že půjde o povinnost manžela plnit výživné, o dluh z protiprávního činu nebo o dluh, který vznikl ještě před uzavřením manželství, pak není nutné, aby se druhý manžel bránil a vyjadřoval vůči věřiteli nesouhlas. Ochrana je mu totiž ze zákona poskytována automaticky a společné jmění bude možné postihnout vždy jen do ½.

Jedna rada na závěr

Pokud se dozvíte, že druhý manžel na sebe vzal dluh, se kterým nesouhlasíte, je nutné urychleně jednat a bezodkladně oznámit věřiteli, že ​​​s ​​​​dluhem nesouhlasíte. Pokud byste tak neučinili, může exekutor vést exekuci na vše, co náleží do společného jmění. A to pro vás může mít velmi závažné následky.