Přestože je vlastnické právo právem absolutním, působícím vůči všem a jeho ochrana je zakotvena Listinou základních práv a svobod, ale také řadou právních institutů, právní řád počítá i se situacemi, kdy je třeba toto právo omezit. Jedním z takových případů je vyvlastnění, o němž je rozhodováno ve vyvlastňovacím řízení. V tomto článku se budeme věnovat vyvlastňovacímu řízení jako procesu, od podání žádosti o vyvlastněnípo vydání rozhodnutí ze strany vyvlastňovacího úřadu.

Vyvlastnění je odnětí či omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku či stavbě a rozhoduje se o něm ve vyvlastňovacím řízení. Příslušným orgánem k vedení řízení je obecní úřad obce s rozšířenou působností, Magistrát hlavního města Prahy a magistrát územně členěného statutárního města. K vedení vyvlastňovacího řízení je příslušný vyvlastňovací úřad, v jehož správním obvodu se nachází pozemek či stavba, jichž se vyvlastnění týká.

Účastníci vyvlastňovacího řízení

Mezi účastníky vyvlastňovacího řízení zákon o vyvlastnění č. 184/2006 Sb. zařazuje vyvlastnitele (ten, kdo se domáhá vyvlastnění), vyvlastňovaného (ten, kdo je vlastníkem vyvlastňované nemovitosti), zástavního věřitele, podzástavního věřitele a oprávněného z práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě, jichž se vyvlastnění týká.

Žádost na vyvlastnění

Vyvlastňovací řízení je vždy zahajováno na žádost. K té je třeba připojit označení pozemku či stavby, jichž se vyvlastnění týká (jakož i práv třetích osob na nich váznoucích), doložení skutečností nasvědčujících splnění podmínek vyvlastnění, údaj o tom, jakého vyvlastnění se vyvlastnitel domáhá a údaj o tom, v jaké lhůtě a jakým způsobem vyvlastnitel zahájí uskutečňování účelu vyvlastnění.

K žádosti je třeba dále doložit katastrální mapu, kde jsou zakresleny pozemky a stavby navržené k vyvlastnění a navrhuje-li se vyvlastnění části pozemku, je nutné připojit geometrický plán. V případech stanovených stavebním zákonem je nezbytnou součástí žádosti také územní rozhodnutí či společné povolení (není-li stavební úřad, který je vydal, současně vyvlastňovacím úřadem).

K žádosti je nutné doložit listiny prokazující splnění podmínek vyvlastnění s prohlášením o tom, že se vyvlastniteli nepodařilo ve stanovené lhůtě získat potřebná práva k pozemku nebo ke stavbě dohodou. 

Dále jsou běžnou přílohou žádosti znalecké posudky (obsahující obvyklou cenu i cenu zjištěnou dle oceňovacího předpisu, výši náhrady pro oprávněného ze zaniklého věcného břemene) a konečně dohoda vyvlastňovaného o rozdělení náhrady s těmi, kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou věcná práva, jež zanikají vyvlastněním (pokud byla tato dohoda před podáním žádosti uzavřena a vyvlastnitel ji má k dispozici).

Po podání žádosti vyvlastňovací úřad uvědomí o zahájení řízení účastníky a rovněž příslušný katastrální úřad (ten uvědomuje i v případě, kdy následně dojde ke skončení řízení). Poté, co je vyvlastňovanému doručeno uvědomění o zahájení řízení, nesmí vyvlastňovaný nakládat s pozemkem či stavbou v rozsahu, kterého se vyvlastnění týká. Je zapovězeno takovou nemovitost převést, pronajmout nebo ji jinak zatížit. Právní jednání, kterými vyvlastňovaný tuto povinnost poruší, jsou neplatná. Dlužno poznamenat, že smluvní ani zákonpředkupní práva k vyvlastňované nemovitosti se neuplatní.

Ústní jednání vyvlastňovacího řízení

Součástí každého vyvlastňovacího řízení je ústní jednání, které úřad nařizuje tak, aby o něm byli účastníci a další osoby, jejichž přítomnost je třeba, uvědoměni nejméně 30 dnů přede dnem, kdy se má konat. Námitky proti vyvlastnění a důkazy k jejich prokázání je možné uplatnit nejpozději při ústním jednání. K později uplatněným námitkám a důkazům se již nepřihlíží.

Rozhodnutí vyvlastňovacího řízení

Pravidelným vyústěním vyvlastňovacího řízení je rozhodnutí. Nebude-li v řízení prokázáno, že jsou splněny podmínky pro vyvlastnění, vyvlastňovací úřad žádost vyvlastnitele zamítne. Dospěje-li však úřad k závěru, že podmínky pro vyvlastnění splněny jsou, rozhodne o vyvlastnění práv k pozemku nebo ke stavbě a o náhradě za vyvlastnění, která se stanovuje na podkladě znaleckého posudku.

Nezaplatí-li vyvlastnitel náhradu za vyvlastnění do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty stanovené úřadem, nezahájí-li vyvlastnitel včas uskutečňování účelu vyvlastnění, popřípadě pozbude-li územní rozhodnutí platnosti, úřad na žádost vyvlastňovaného rozhodne o zrušení vyvlastnění.

1 hodnocení

Informace k článku jsou platné k datu vydání.