Přestože je vlastnické právo právem absolutním, působícím vůči všem a jeho ochrana je zakotvena Listinou základních práv a svobod, ale také řadou právních institutů, právní řád počítá i se situacemi, kdy je třeba toto právo omezit. Jedním z takových případů je vyvlastnění, o němž je rozhodováno ve vyvlastňovacím řízení. V tomto článku se budeme věnovat vyvlastňovacímu řízení jako procesu, od podání žádosti o vyvlastnění až po vydání rozhodnutí ze strany vyvlastňovacího úřadu.
Vyvlastnění je odnětí či omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku či stavbě a rozhoduje se o něm ve vyvlastňovacím řízení. Příslušným orgánem k vedení řízení je obecní úřad obce s rozšířenou působností, Magistrát hlavního města Prahy a magistrát územně členěného statutárního města. K vedení vyvlastňovacího řízení je příslušný vyvlastňovací úřad, v jehož správním obvodu se nachází pozemek či stavba, jichž se vyvlastnění týká.
Účastníci vyvlastňovacího řízení
Mezi účastníky vyvlastňovacího řízení zákon o vyvlastnění č. 184/2006 Sb. zařazuje vyvlastnitele (ten, kdo se domáhá vyvlastnění), vyvlastňovaného (ten, kdo je vlastníkem vyvlastňované nemovitosti), zástavního věřitele, podzástavního věřitele a oprávněného z práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě, jichž se vyvlastnění týká.
Žádost na vyvlastnění
Vyvlastňovací řízení je vždy zahajováno na žádost. K té je třeba připojit označení pozemku či stavby, jichž se vyvlastnění týká (jakož i práv třetích osob na nich váznoucích), doložení skutečností nasvědčujících splnění podmínek vyvlastnění, údaj o tom, jakého vyvlastnění se vyvlastnitel domáhá a údaj o tom, v jaké lhůtě a jakým způsobem vyvlastnitel zahájí uskutečňování účelu vyvlastnění.
K žádosti je třeba dále doložit katastrální mapu, kde jsou zakresleny pozemky a stavby navržené k vyvlastnění a navrhuje-li se vyvlastnění části pozemku, je nutné připojit geometrický plán. V případech stanovených stavebním zákonem je nezbytnou součástí žádosti také územní rozhodnutí či společné povolení (není-li stavební úřad, který je vydal, současně vyvlastňovacím úřadem).
K žádosti je nutné doložit listiny prokazující splnění podmínek vyvlastnění s prohlášením o tom, že se vyvlastniteli nepodařilo ve stanovené lhůtě získat potřebná práva k pozemku nebo ke stavbě dohodou.
Dále jsou běžnou přílohou žádosti znalecké posudky (obsahující obvyklou cenu i cenu zjištěnou dle oceňovacího předpisu, výši náhrady pro oprávněného ze zaniklého věcného břemene) a konečně dohoda vyvlastňovaného o rozdělení náhrady s těmi, kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou věcná práva, jež zanikají vyvlastněním (pokud byla tato dohoda před podáním žádosti uzavřena a vyvlastnitel ji má k dispozici).
Po podání žádosti vyvlastňovací úřad uvědomí o zahájení řízení účastníky a rovněž příslušný katastrální úřad (ten uvědomuje i v případě, kdy následně dojde ke skončení řízení). Poté, co je vyvlastňovanému doručeno uvědomění o zahájení řízení, nesmí vyvlastňovaný nakládat s pozemkem či stavbou v rozsahu, kterého se vyvlastnění týká. Je zapovězeno takovou nemovitost převést, pronajmout nebo ji jinak zatížit. Právní jednání, kterými vyvlastňovaný tuto povinnost poruší, jsou neplatná. Dlužno poznamenat, že smluvní ani zákonná předkupní práva k vyvlastňované nemovitosti se neuplatní.
Ústní jednání vyvlastňovacího řízení
Součástí každého vyvlastňovacího řízení je ústní jednání, které úřad nařizuje tak, aby o něm byli účastníci a další osoby, jejichž přítomnost je třeba, uvědoměni nejméně 30 dnů přede dnem, kdy se má konat. Námitky proti vyvlastnění a důkazy k jejich prokázání je možné uplatnit nejpozději při ústním jednání. K později uplatněným námitkám a důkazům se již nepřihlíží.
Rozhodnutí vyvlastňovacího řízení
Pravidelným vyústěním vyvlastňovacího řízení je rozhodnutí. Nebude-li v řízení prokázáno, že jsou splněny podmínky pro vyvlastnění, vyvlastňovací úřad žádost vyvlastnitele zamítne. Dospěje-li však úřad k závěru, že podmínky pro vyvlastnění splněny jsou, rozhodne o vyvlastnění práv k pozemku nebo ke stavbě a o náhradě za vyvlastnění, která se stanovuje na podkladě znaleckého posudku.
Nezaplatí-li vyvlastnitel náhradu za vyvlastnění do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty stanovené úřadem, nezahájí-li vyvlastnitel včas uskutečňování účelu vyvlastnění, popřípadě pozbude-li územní rozhodnutí platnosti, úřad na žádost vyvlastňovaného rozhodne o zrušení vyvlastnění.
Informace k článku jsou platné k datu vydání.
