Někdy je třeba vlastnické právo odejmout nebo omezit. Jedním z takových případů je vyvlastnění, o němž je rozhodováno ve vyvlastňovacím řízení. Vyvlastnění je tedy odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku či stavbě. V tomto článku se budeme zabývat pojmy souvisejícími s vyvlastněním, podmínkami vyvlastnění a náhradami za vyvlastnění. Navážeme dalším článkem, kde blíže popíšeme proces samotného řízení o vyvlastnění.

Základní pojmy související s vyvlastněním

Úvodem se podíváme na klíčové pojmy související s vyvlastněním

Vyvlastněním je odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě pro dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem.

Vyvlastňovaným je zpravidla ten, kdo vlastní vyvlastňovaný pozemek či stavbu, popřípadě ten, kdo k nim má právo odpovídajícího věcnému břemenu.

Vyvlastnitelem je nejčastěji ten, kdo se domáhá, aby na něj přešlo vlastnické právo k vyvlastňovanému pozemku či stavbě, popřípadě aby v jeho prospěch bylo k těmto nemovitostem zřízeno věcné břemeno.

Vyvlastňovací řízení je zejména řízením o odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě, ale také řízení o poskytnutí náhrady za toto odnětí nebo omezení.

Podmínky vyvlastnění

Dále se budeme věnovat podmínkám vyvlastnění:

Vyvlastnění, jakožto podstatný zásah do vlastnických a jiných věcných práv, je možné uskutečnit jenom pro účel vyvlastnění stanovený zvláštním zákonem a za podmínky, že veřejný zájem na dosažení takového účelu převáží nad zachováním dosavadních práva vyvlastňovaného. Pokud je možno práva k pozemku či stavbě, která jsou potřebná pro uskutečnění účelu vyvlastnění, získat dohodou nebo jiným způsobem, není vyvlastnění přípustné.

Lze si tak představit například modelovou situaci, kdy je třeba realizovat městský obchvat a s vlastníky dotčených pozemků se není možno dohodnout. V řízení bude prokazováno, že je naplněn účel vyvlastnění a že veřejný zájem na jeho dosažení převáží nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaných. Tedy například to, že je třeba odvést dopravu z centra města za účelem bezpečnosti, minimalizace znečištění životního prostředí, zrychlení dopravy a podobně převáží nad tím, aby na vyvlastňovaných pozemcích měli jejich vlastníci dále například zahrádky. Veřejný zájem musí být v řízení prokázán.

Vyvlastnění musí být v souladu s cíli a úkoly územního plánování v případě, sleduje-li se jím provedení změny ve využití nebo v prostorovém uspořádání území, včetně umisťování staveb a jejich změn. Půjde-li například o stavbu silnice na vyvlastňovaných pozemcích, musí mít svůj podklad v příslušné územně plánovací dokumentaci. Vyvlastnění se provádí pouze v rozsahu, který je nezbytný pro dosažení účelu vyvlastnění, nikoliv tedy v rozsahu širším.

Vyvlastnění je přípustné, pokud se vyvlastniteli nepodařilo ve lhůtě 90 dnů uzavřít smlouvu o získání práv k pozemku nebo ke stavbě, které jsou potřebné pro uskutečnění účelu vyvlastnění. Lhůta k uzavření smlouvy počíná běžet dnem následujícím po doručení návrhu vyvlastňovanému. Součástí návrhu smlouvy je znalecký posudek s cenou za získání daných práv a informace o účelu vyvlastnění. Ve smlouvě musí být uvedeno ustanovení, podle kterého budou vyvlastňovanému vrácena převedená práva v případě, nebude-li zahájeno uskutečňování účelu vyvlastnění do 3 let od uzavření smlouvy

Náhrady při vyvlastnění

Na závěr shrneme náhrady při vyvlastnění.

Je nepochybné, že za vyvlastnění náleží vyvlastňovanému náhrada, a to ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby (došlo-li k odnětí vlastnického práva) nebo ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu (došlo-li k omezení vlastnického práva zřízením věcného břemene, nebo došlo-li k odnětí nebo omezení práva odpovídajícího věcnému břemenu).

Součástí nadepsané náhrady jsou též stěhovací náklady, tedy náklady spojené se změnou místa podnikání a další obdobné náklady, jsou-li v souvislosti s vyvlastněním účelně vynaloženy. 

Není rovněž vyloučeno, aby se místo náhrady vyvlastňovanému poskytl jiný pozemek nebo stavba, pokud se na tom dohodne s vyvlastnitelem. Tím není dotčeno právo na dorovnání rozdílu ceny vyvlastňované a náhradní nemovitosti.

Náhrada za vyvlastnění by měla být stanovena tak, aby odpovídala majetkové újmě, která se u vyvlastňovaného projeví v důsledku vyvlastnění. Nejčastěji je náhrada stanovena na základě ocenění – to je třeba provést dle oceňovacího předpisu, který je účinný v době rozhodování. Náhrada za vyvlastnění je běžně poskytována v penězích a ve lhůtě, kterou v rozhodnutí o vyvlastnění stanoví vyvlastňovací úřad.

Je-li vyvlastnění projednáváno v soudním řízení, soud při určování výše náhrady zohledňuje veškeré relevantní okolnosti, aby dospěl ke spravedlivé náhradě. Soud je oprávněn stanovit s ohledem na mimořádné vlastnosti vyvlastňované nemovitosti, popřípadě mimořádné okolnosti i náhradu vyšší. A to například za zmírnění tvrdosti vyvlastnění zohledňující i délku vlastnictví nemovitosti více než 15 let, za polohu nemovitosti v zastavěném území, za polohu nemovitosti v území se zvláštní architektonickou nebo historickou hodnotou či za význam nemovitosti pro podnikatelskou činnost.

0 hodnocení

Informace k článku jsou platné k datu vydání.